Dobrodružství Sherlocka Holmese - Série 2 (1985) (série)
The Adventures of Sherlock Holmes: The Final Problem
Konečný problém
Režie:
Alan GrintKamera:
Ken MorganObsahy(1)
Watson svého kolegu Holmese již nějakou dobu neviděl. Když se konečně vrátí do svého bytu, chová se nezvykle nervózně a začne Watsonovi vyprávět o tom, co se mu přihodilo v Paříži. Byl zde pozván, aby vyřešil záhadu zmizení Mony Lisy z Louvru. Krátce nato zjistil, že se jedná o zloděje Mendozu, jehož efektivně dopadl během výměny ukradeného obrazu. Holmes ale zjistí, že Mendoza je pouhým pěšákem jistého profesora Moriartyho, jehož plány Holmes zhatil již v případu Spolku ryšavců. Tímto Moriartymu vypršela trpělivost a Holmesovi při osobní návštěvě slíbil, že se pomstí. (Česká televize)
(více)Recenze (20)
Tuhle povídku nemám rád, protože působí hrozně prvoplánově, Doyle se prostě chtěl Holmese zbavit, aby mohl psát něco jiného. Navíc protože vím, jak to všechno nakonec dopadlo, tak se to u mě míjí kýženým efektem. Ale když budu epizodu hodnotit objektivně, budu posuzovat herecké výkony Bretta a Portera a alpské exteriéry, tak musím za 4. ()
Posledný prípad vlastne ani nie je posledný prípad, pretože sa žiaden nerieši, rieši sa "iba" posledný súboj Holmesa a Moriartyho. Úvod v Paríži je dokonalý, až by si nejeden želal, aby sa krádeži Mony Lisy venovala jedna celá epizóda. Potom tu máme krásne alpské exteriéry. Watsonovo pobehovanie sem a tam je časopriestorovo úplne mimo, ale funguje to ako výborný komediálny prvok. Ako to bolo ďalej, všetci dobre vieme, takže tá osudovosť prípadu nie je až tak úprimná. ()
Natočit jeden z nejvousatějších Holmesových příběhů tak, aby byl zajímavý, ačkoliv divák ví, co se (ne)stane, to je asi docela nevědčný úkol. No ale povedlo se, ba co víc, dopadlo do výborně. Uštvaný Jeremy Brett je v úvodních minutách skvělého finále druhé řady výborný, stejně skvěle ovšem hraje v posledním dějství, kdy už Holmes zkrátka a dobře ví, co přijde, a jen čeká, kdy to přijde. David Burke nezůstává svému kolegovi nic dlužen a Moriarty působí opravdu ďábelsky. ()
On je to vlastně Holmes až překpaivě Nesherlockovský, je tu nemnoho dedukcí, přítomný převlek je průhledný jako hladový somálec po důkladné kůře v parní sauně a německý přízvuk je chvílemi celkem hrůzný, ale... Vlastně je to fajn, protože prim tu hraje démoničnost profesora Moriartiho, který je zde opravdu padouchem par excellence, tedy je jeho pohled pronikavý, tvář zachmuřená a pelerína ve větru povlávající. Zkrátka je fajn, když Sherlock tahá za kratší konec a natočit takhle notorický případ, ve kterém se toho ovšem zas tolik neděje, není vůbec nic lehkého. ()
Díl s fatálním koncem, který naznačuje už samotná změna úvodní znělky. Jeho obsahem není v souladu s Doylovou povídkou de facto nic jiného než Holmesův střet s Moriartym, respektive cesta do Švýcarska ukončená tak tragicky v padajících vodách v Reichenbachu. Tvůrci jej ovšem lehce obohatili o případ krádeže Mony Lisy, kterážto zmařená akce je pro Moriartyho poslední kapkou a definitivním důvodem k likvidaci Sherlocka Holmese. Díl veskrze smutný, dokonce i když divák dnes již ví, že to není konec. V něčem jím ale přece jen je, neboť jedněmi dveřmi odchází David Burke a druhými vchází Edward Hardwicke. ()
Galerie (3)
Zajímavosti (2)
- V roce 1927 časopis "Strand", ve kterém vycházely příběhy Sherlocka Holmese, položil svým čtenářům anketní otázku, která povídka se slavným detektivem je jejich nejoblíbenější. Stejnou otázku pak redaktoři položili Holmesovu stvořiteli Arthuru Conanu Doyleovi. Tak vznikl seznam dvanácti nejoblíbenějších Doyleových holmesovských příběhů, ke kterým autor později ještě přidal sedm, a celkový počet se tak ustálil na čísle 19. Na povídku „Poslední případ" v tomto seznamu zbyla bramborová medaile, skončila na 4. místě. (PhillM.)
Reklama