Biloxi Blues

Poměrně oddechový film s mladým Matthewem Broderickem v hlavní roli. Banda vojáků, kteří se chystají na případné povolání do války, si krátí volné chvíle poznáváním děvčat a získáváním prvních milostných zkušeností. Jejich despotického velitele hraje svým typickým záporáckým způsobem Christopher Walken. (23.07.2002)

Takový pohodový americký "téměř lidový" filmeček z prostředí vojenského výcvikového tábora, kde se nejedná ani tak o výcvik samotný, ale o to, jak si lze náramně a účelově - s neuvěřitelným zalíbením - pohrávat s psychikou a odolností vojáků, potažmo jejich různými povahami a původy, což nám náramně předvede tvrdý seržant Toomey, v podání vynikajícího Christophera Walkena, na jehož hereckém výkonu celý film stojí. Hodnotím lepšími třemi hvězdičkami. (10.06.2010)

Válečný film, kde se neodehraje ani jedna bitva? Drama, které je vlastně spíše komedií? Matthew Broderick jako konformnější inkarnace Woodyho Allena? A věřte nebo ne, všechno to dohromady pěkně funguje a ve výsledku divák dostane téměř nostalgický a úsměvný film s výborným scénářem, dobrými hereckými výkony a téměř hřejivou atmosférou. (29.08.2017)

Jednou chci jít (coby nekuřák) do kuřáckého kina. Jde o jediný způsob, kterým chci vidět biják ve 3D. Filmové adaptace divadelních her jsou zvláštní plemeno, hrbí se buď na jednu či na druhou stranu a přitom jim to někdy dokáže slušet. Biloxi se hrbí směrem k divadlu, scéna je minimalistická až hanba. Jestliže se vám ale nedělá zle z chytrých papírových dialogů, brzy tomu nebudete věnovat pozornost. Nicholsova ne-Olověná vesta vzpomíná na situaci příprav na poslední válku, která se zdála skoro jistě spravedlivá. Matthew Broderick, jeden ze dvou Woody Allenů v jednotce, vede navíc soukromý, ale chlapsky rovný boj se zeleným mozkem seržanta Christopera Walkena. Útěšnou zprávu, že smír je možný, kazí důvodné podezření, že smír intelektuála a vojáka je možný naposledy. Zde skoro neviditelný přítel David Schwimmer se k roli vojáka z buzerplacu vrátil mnohem viditelnější v Bratrstvu neohrožených. (02.01.2018)

Moc se mi to líbilo. Asi to bude tím, že toto období čtyřicátých let mám rád. Film je natočen podle novely za níž autor dostal pulitzerovu cenu, což je takový literární oskar. Nichols neuvěřitelným způsobem převedl hru na plátno. Již úvodní titulky s jedoucím typicky americkým expresem přes most nad Mississipy podbarvený nádhernou písní - How high the moon, mne připoutal do křesla. Snímek nás seznamuje s nesourodou partičkou jedoucí coby branci dálkovým vlakem do výcvikového tábora v Biloxi. Již ve vagoně poznáváme introverty, intelektuály, burany či normální kluky... V táboře na ně jako v každým správným výcvikovým středisku čeká seržant v podání stoprocentního Christophera Walkena (úžasně dabovaný Borisem Röslerem). Ten si je vezme hned od nástupu dom parády. Walken je mírně zakomplexován, protože již byl na frontě, ale kvůli zranění se vrátil domů a je nucen dělat instruktora přiblblým nováčkům. Při výcviku dojde k prvním třecím plochám mezi intelektuály u hochů a seržou. Ten samozřejmě nehodlá o čemkoliv diskutovat a chce z chlapců udělat muže, kteří se směle postaví proti Němčourům či Japíkům. Ústřední konflikt mezi mladičkým Broderickem a Walkenem zde dost graduje a nakonec dospěje k dramatickému konci. Jinak snímek nabízí i velmi vtipné scénky z nevojenského života při opušťácích. Nesmělé seznamování s dívkami v Biloxi, návštěva nevěstince, taneční večírek atd... Konec neprozradím. Nádherný film o dospívání chlapců v muže, o kamarádství hochů na pozadí války s vědomím brzkého odjezdu na frontu. Nutno vidět. Divím se nízkému hodnocení zde, já dávám 5 ***** ! ..........Somewhere there's music, How faint the tune, Somewhere there's heaven, How high the moon........ (30.07.2011)