Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Partička děcek vyrůstá na kratší, zato té horší, straně Sluneční aleje (Sonnenallee) v Berlíně; v těsném sousedství jednoho z mála přechodů mezi Východem a Západem pro německé obyvatele. Příhody těchto dětí, jejich rodin, jejich přátel ze "Západního Německa" a známých, kteří přijíždějí na návštěvu, a jednotek ostrahy východoněmecké hranice, to vše ilustruje absurditu všedního dne ve Sluneční aleji a skrze ni vlastně v celém někdejším Východním Německu. (Fary)

(více)

Recenze (48)

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

Svým hodnocením tomuto filmu možná ukřivdím, ale mně se to prostě až zase tolik nelíbilo a popravdě řečeno jsem se zasmál jen párkrát. Určitě se do budoucna pokusím tento snímek zhlédnout, protože jsem ho viděl na poprvé pouze v původním znění a bez titulek, a tudíž jsem si nemohl vychutnat dialogy naplno. Zkrátka pro mě vcelku průměrná německá komedie, které dám ještě určitě šanci. ()

J.Mayen 

všechny recenze uživatele

Jedna hvězdička z úcty k naší němčinářce z Mnichova,která nám pustila film místo výuky, rád bych hodnotil odpadem, protože jak popsal Siegmund, opravdu dělat si legraci z nečoho co takto ve skutečnosti nikdy nevypadalo nebylo vtipný, herci přehrávali, nebyli vtipný ani trochu, celkem vydařeně zobrazeno retro,ale to je asi tak všechno. S českýma filmama bych vůbec nesrovnával, není důvod. ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Na mých toulkách německou kimentografií jsem opět ocitl v kultovní Sluneční uluici v rozděleném Berlíně, abych si prožil další retro příběh. Musím říct, že tohle bylo dost možná nejlepší retro, co jsem kdy viděl. Originálně napsaný scénář, dokonalé prolínání žánrů a neuvěřitelná pohoda z filmu doslova září a pro nás kluky ještě super bonus v podobě debutující krásky Teresy Weißbach na ních bych se tady vydržel koukat ještě dalších 20 hodin. Obávám se, že Leander Haußmann má sindrom "Hřebejk" svou prvotinou si sám sobě nasadil laťku tak vysoko, že už jí asi nikdy nepřekoná, v každým případě za tenhle kousek, který mně neskutečně zpříjemnil nedělní večer má mé velké doživotní díky, ale jelikož jsme na csfd, tak se neděkuje, ale hvězdičkuje. ()

jahol 

všechny recenze uživatele

Po všech stránkách mnohem méně promakané, než Pelíšky, mnohem civilnější, ale také pravdivější, TAKHLE to v řadě ohledů opravdu bylo. Pár scének je opravdu excelentních (přednáška vietnamské mladé soudružky o imperialismu, velkej mejdan, návštěva z Drážďan u tří ZÁPADNÍCH televizních programů). Ve druhé polovině si bohužel snímek začne klást nevímjaké cíle, rozebíhá se do řady fádních námětů ("nečekaná" kolaborace kamaráda se Stasi) a to ho zabíjí, protože na větší než komorní rozsah není plánován ani dovybaven (co ten trapný pokus o muzikál? A proč tu "sexy" scénu přesně ve stylu východních milostných scének odsud podsud?). Těsně nad průměrem pro mne tenhle sympatický pokus udržuje všudypřítomný etický apel. A je třeba hodně ocenit, že se v celém průběhu snaží vyhnout nabízejícím se klišé, které by realitu přetavily do humorné nadsázky říznuté crazy scénkami, protože ten komunismus byla přece hlavně sranda (Skutečně?!). Tak, jak to mohou vidět v Pelíškách ti později narození. ()

Iggy 

všechny recenze uživatele

Film mi přišel vcelku průměrný, i když poslední půlhodina byla dobrá. O hodně víc se mi ale líbila novela Thomase Brussiga Na kratším konci ulice, která je podle mě geniální. Zvláštností je, že Brussig nejprve napsal scénář k filmu a až potom se rozhodl námět upravit, rozšířit a zpracovat do novely. Trochu nechápu kritiku filmu i samotného Brussiga za glorifikaci a zkreslování (zkrášlování) časů DDR, myslím že je řečeno jasně, že léta dospívání jsou ta nejkrásnější, ať už je prožíváte kdekoli na světě. „Vzpomínky jsou pro člověka příliš velkým zdrojem blaženosti, než aby mohly věrně zachytit minulost. (…) Vytrvale uskutečňují zázrak smíření s minulostí, veškerá zášť vyprchává a měkký závoj nostalgie se snáší na všechno, co člověk kdysi vnímal ostře a bolestně.“ I když v závěrečné scéně tance v ulicích s pohraničníkem hrajícím na samopal jako na kytaru to tvůrci možná trochu přehnali. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (4)

  • Dátum uvedenia tohto filmu, 7. október 1999, bol presne dňom 50. výročia založenia Nemeckej demokratickej republiky. (MikaelSVK)
  • Režisér Leander Haußmann tvrdí, že film není natočen podle románu „Na kratším konci ulice“ od Thomase Brussiga. Podle režiséra napsali scénář Brussig, Detlev Buck a on dohromady a Brussig psal svůj román až poté. (zuza99)
  • Filmovalo sa v Berlíne a Babelsbergu, v rozmedzí od 1. septembra do 28. októbra 1998. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama