Volání divočiny

Myslel jsem, že už mě tenhle film nebere, ale když jsem ho dnes viděl už asi potřicátý a zase jsem na třech místech brečel, tak musím dát pět hvězdiček. Je neuvěřitelné, že jsem poprvé viděl Volání divočiny před takřka půl stoletím... Člověka dojímá samotný příběh plný lidství a lásky ke zvířatům a africké divočině, ale z hlediska filmařského film obdivuji ještě víc, protože tohle natoči muselo být ohromné umění. Třebaže je zřejmé, že ne vždy se točilo podle scénáře a sekvence se spíš vybíraly až podle toho, co skutečně dobře vypadalo. Film pro všechny generace. (06.08.2017)

Volanie divočiny bolo pred polstoročím legendou a pri vtedajšej konkurencii v našich kinách sa tomu nemožno čudovať. Ale aj bez toho nekonkurenčného prostredia to bol dobre nakrútený film, ktorý ani na okamih nezabúdal na cieľového diváka. Čo tam po tom, že v záujme hladkého prijatia divákmi boli prírodné reality vhodne upravené. Podstatné je, že u väčšiny divákov film vyvolal ilúziu o bezproblémovom súžití šeliem s ľuďmi a rovnako bezproblémovom návrate domestikovaných šeliem do prírody. A filmu je vyvolávanie ilúzií odjakživa blízke. (25.10.2021)

Neobyčejně citlivé a empatické vyprávění o neobyčejně oddaném a láskyplném přátelství mezi tou největší africkou kočkovitou šelmou a člověkem. Historka jako z říše pohádek ale vychází ze skutečného "Příběhu lvice Elsy", sepsaného v knížce Joy Adamsonové. Kromě jiného se jedná o vůbec první film, který jsem jako dítě viděla v kině. Jeho jediným a prakticky neodstranitelným nedostatkem zůstává nemožnost zobrazit tu pravou, nefalšovanou a naprosto bezprostřední radost, kterou zvířátka obvykle projevují při návratů svých lidských pánů - pokud k nim mají kladný vztah. Sebelíp vycvičené a sebevíc přátelské zvířátko nedokáže hrát své city ... 4,5* ... A kvůli osobnímu vztahu ke lvici Else - a taky kvůli oslavě svobody a volnosti tentokrát přihazuju na misku vah plný počet hvězd. (19.09.2011)

Pravdou je, že lvici Elsu zná mnoho lidí a je z ní tak nejznámnější lvice a jedno z nejznámnějších zvířat všech dob. Měli jsme doma i knihu, ale přiznám se, že jsem se do ní nepustil. Přesto dojemný příběh o spojení člověka a zvířete, který byl už mnohokrát sepsán a natočen v různých podobách, nepřestane bavit. Je to film, který je natočený citlivým způsobem. Lvici si milovník zvířat prostě nemůže nezamilovat. A se skvělou hudbou v zádech pak nezůstává jedno oko suché. (14.12.2020)

V mých filmových znalostech zela obrovská díra, protože jsem se ještě nesetkala se zfilmovanou Elsou. A jsem velice ráda, že si pomyslně můžu tuto klasiku na svém diváckém seznamu odškrtnout. Volání divočiny je krásný film. Svým způsobem jednoduchý, ale plný lásky, něhy, radosti a strachu. Málokdo se na konci za znění songu Born free ubrání alespoň lehkému dojetí. V dnešní přetechnizované době působí takový život v divočině a mazlení se se lvy jako balzám na bolavou uspěchanou duši. Z filmu čiší úcta k přírodě a toho bychom se měli držet. (20.09.2018)