Ecce homo Homolka

Dnes již kultovní tragikomedie od Jaroslava Papouška, která je unikátním satiricko-kritickým vhledem do problematiky rodinných dysfunkcí, manželských peripetií a generačních vztahů. Příběh sleduje jeden nedělní den ze života průměrné české rodiny Homolkových, mezi jejíž členy patří cynický děda (Josef Šebánek), nekompromisní bábi (Marie Motlová), poněkud hysterická a korpulentní Heduš (Helena Růžičková), ostýchavý Ludva (František Husák), a jejich dva nezbední synkové (Petr Forman a Matěj Forman). Tato šestice zdánlivě nesourodých charakterů tvoří relativně nehomogenní celek, jejichž vzájemná kolektivita je determinována rodinnými vazbami, díky čemuž má snímek naprosto unikátní komediální dynamiku. Krom výrazné teatrálnosti hereckých výkonů a dnes již zlidovělých hlášek ["Tady je smradu jak v Cařihradu."] snímek vyniká i v přirozenosti, díky níž zábavně zrcadlí náturu českého maloměštáctví a rodinné typologie; což okrem platí i o pomyslném hierarchickém konfliktu mezi patriarchátem a matriarchátem [děda a Ludva vs. Heduš a bábi], potažmo komunikativností a nekomunikativností uvnitř rodinného kruhu.... To vše dělá z Ecce Homo Homolka nadčasovou komediální studii rodinných vztahů a čecháčkovské průměrnosti, která je (naštěstí či naneštěstí?) zcela platná i v současnosti. (02.02.2023)

Homolkovi - tak dlouho jsem se jim svědomitě vyhýbala, protože mě sraly už pouhé ukázky z filmů... Ale zase jsem jednou hledala kulisu ke svému kulinářskému běsnění a tak se buranská rodina do extrému dovedených čecháčků dočkala, stala jsem se svědkem jejich peripetií. "Sledovala" jsem tedy spíše formou rozhlasového vysílání - nebyl čas čumět, abych si neamputovala nějaký důležitý prst při krájení zeleniny (ztráta prostředníku by byla zvláště bolestná). Takhle nepříjemný, uječený doprovod k vaření jsem už neměla zatrasraně dlouho: ženské = otrokářské strigy, chlapi = utlačovaní chudáci, bojující víceméně pasivním odporem za svá práva, vzájemně se všichni imrvére překřikují, hádají každý s každým, a do toho ultrapronikavě piští dva rádoby roztomilí smradi... no cholera, moje nervy! S Homolkama bych chtěla mít dvojdomek; moc bych se divila, kdybych ho do týdne nepodpálila i se sousedy zabarikádovanými (zvenčí) uvnitř. Ale pár světlých momentů se našlo, několik hlášek přetavilo mou grimasu utrpení na úsměv (za většinu z těchto krátkých chvilek úlevy byl odpovědný pan Šebánek). No, zkusila jsem to a bez mučení přiznávám, že tuhle hlučnou přízemní rodinku už nikdy nechci vidět - ani na TV obrazovce, natož podobný ekvivalent v reálu! 45% (03.09.2012)

Popravdě řečeno, z celé téhle Papouškovy trilogie jsem viděl vždy jen chvíli, ale i těch pár minut moji osobu vždy svým buranstvím a nevtipností iritovalo natolik, že i přes četné reprízy mě nikdo nepřesvědčil zkouknout alespoň jeden z dílů od začátku do konce. Po několika letech záměrného ignorování mě však nakonec povinnost donutila zhlédnout Ecce homo homolka celé a stejně jako třeba v případě Hoří, má panenko (ano, znovu Papouškův citelný rukopis), musím přece jenom změnit, nebo spíše poupravit názor. Ano, přiznávám, chvílemi jsem se docela bavil, vcelku si i užíval atmosféru snímku, oceňuju dobře typově vybrané herce, ale víc mně tahle „výborná“ společenská satira opravdu nedala, nejspíš ještě moje maličkost stále nedorostla její intelektuální náročnosti :-) . Celkově zvědám hodnocení z pomyslného hnoje na lepší 3*. „Tak ho vidíš dědka. Ono mu nestačí, že mně zničil život, ještě mi bude ničit povlečení.“ (24.12.2012)

Prečo je táto nehorázna sprostosť tak populárna u našich západných susedov v Českej republike mi nikdy nešlo do hlavy. Čo to má byť? Sonda do priemernej českej rodiny? To snáď nie. Veď sa tam vkuse jeden s druhým nezmyselne háda, prekrikuje a trepe chujoviny. Tak prečo to má teda tak vysoké hodnotenie? Nechápem. Je to úplne o ničom. Mne tento typ humoru absolutne nič nehovorí. A keď ku tomu ešte pripočítam velice nevyvážené herecké výkony, tak tomu nemôžem prideliť viacej ako dve hviezdičky. Aj to sa mi zdá dosť veľa, no ale budiž. ** (09.09.2012)

Generačný rozdiel sa v rámci česko/slovenskej novej vlny zameriaval viac na deti-stredoškolákov a ich rodičov. Ecce homo Homolka si za ústrednú konlfiktnú skupinku berie trojgeneráciu starých rodičov-rodičov-detí a tým pádom aj rieši iné okruhy problémov nazerané z iných uhlov. Ostáva klasické "já ti to říkal"a zvýrazňuje sa "falošné" opustenie rodičovského hniezda, keď komplet všetci bývajú v jednom byte. Šibnuté až normálne situácie sú akosi obligatórne a očakávané. // Ponúka sa porovnávať so situáciami u Ravingerovcov (Deň náš každodenný), ktoré však skrývajú svoju inscenovanú povahu a polohujú sa ako dokumentárny film. (25.04.2009)