Hogo fogo Homolka

Predikce krachu u pokračování komedií se u Homolkových nepotvrdila, tahle loď se jen tak nepotopí, na to je tahle komedie příliš dobrá. Hlavně Šebánek je mistr sarkasticky suchých hlášek. Díky Papouškovi jsem si opět prodloužil život o pár minut. Jako jeden z mála si myslím, že tenhle druhý kousek je o fous lepší jak první...i když bych kompletně vystřihnul scény s norníky... (01.03.2009)

Není jednoduché nastavovat vlastní práci, když si to vynucují všechny okolnosti. Jaroslav Papoušek to naštěstí zvládl obstojně, byť již film Hogo fogo Homolka není tou úchvatnou společenskou satirou a balancuje pouze na jejím okraji a přibližuje se více k ironickému komediálnímu dílu. Herecké projevy jsou opět chloubou a stylovým rozpoznávacím znakem. Vyjadřovacím jazykem je ironie, sarkasmus a dotýká se i cynismu. Ve středu událostí jsou opět malichernosti všedního dne. Příběh je sice zčásti roztříštěnější, ale jeho vrcholy s přehledem dokáži uspokojit svou zábavou. Méně konfrontačně-satirické, přesto stále nadprůměrné. Všemu opět vládne děda Homolka (velmi dobrý Josef Šebánek), věčně reptající nespokojenec, který se jen neochotně podvoluje rodinnému nátlaku. Krok s ním drží jeho manželka (skvělá Marie Motlová), u které končí každý odpor neúspěchem a nevybíravým zastrašováním. Jejich syn Ludva (dobrý František Husák) se již nepokouší prosazovat svůj vlastní názor. Rozkošnou postavou je otec babi Homolkové (pozoruhodný Josef Kolb). Svérázný stařec miluje les, rošťárny a život. Pozadu nezůstává ani jeho rázná manželka (dobrá Josefa Pechlátová), která s nedůvěrou pohlíží na všechny pražské turisty bez rozdílu. Z dalších rolí: Ludvova panující manželka Heduš (příjemná Helena Růžičková), neposedná a zvídavá dvojčata Péťa (Petr Forman) a Máťa (Matěj Forman), ochotný Francek Petrlík (Jiří Čutka), vitální stařík s rozdávajícím životním optimismem (zajímavý Václav Žižka), či neomalený motorista (Jiří Hálek). Arogance i laskavost doprovázejí životy lidí společně ruku v ruce. Ve smíšených pocitech tepe život v malicherných rozepřích omezené lidskosti. Lze se divit, když se nebývale dobře přizpůsobujeme měnícím se životním podmínkám v té nejpřízemnější podobě? (06.01.2017)

Druhý díl je o něco méně povedený než předchozí. Prvky jsou tu však stále stejné, i když děj se trochu vleče do doby než rodina Homolkových dorazí na venkov. Pak už se zas všechno rozjíždí - rodinné šarvátky, hádky, vtip atd. Helena Růžičková skutečně uměla svá "kila" nosit a udělala z nich svou přednost, kalhotový kostým s různými doplňky jí skutečně sekne. Nezapomenutelná scéna je ta závěrečná, která se odehrává u rybníku a ve které Heduš skáče šipku do vody, aby z ní vylovila kloubouk a brýle. Spoiler - Smutek však nastane, když umírá "chudák tatínek", kvůli kterému se celá výprava na venkov vůbec uskutečnila... (15.09.2007)

První díl Homolků byl překvapivě úspěšný, a tak si tvůrci řekli, že pěkně zatepla natočí pokračování. Fajn, a o čem - kromě Homolkových, pochopitelně - by to jako mělo být? --- Právě takhle se to nemělo stát. Genialita prvního dílu spočívala v jeho spontánní nepromyšlenosti. Z kukly se vylíhl motýl, jakého nikdo neplánoval. Ovšem neplánovanost je z definice neopakovatelná. --- Publikum vnímalo Homolkovy především jako nemorální hňupy. A tato reakce zpětně působila na Papouška. Dobrá, uděláme Homolkovy, jak si koupili auto, a jedou se s ním z nedostatku lepších nápadů ukázat prarodičům, za kterými by se jinak neobtěžovali. Přitom si počínají tak hulvátsky, že propásnou dědečkovu smrt. --- Zřetelně slabší než první díl, leč stále ještě dobré. (29.08.2010)

Tragikomické příhody typické české rodinky své doby. Realistické víc, než sama realita, nejen událostmi, ale i hereckými výkony. U Homolkových mě vždycky zaplaví nostalgické vzpomínky na dětství, protože v podobných poměrech jsem vyrůstal. Taky jsme doma přes neustálé hádky a půtky neviděli to, co je v životě podstatné. (20.12.2011)