Vlak života

Primitívne, hlúpe, cielene uražajuce bez akehokoľvek zmysluplného vtipu. Asi dám natočiť film plný vtipu o norskom vrahovi Breivikovy ako vtipne vraždí svoje obete, čo Vy nato ? Ale premňa predsa len vynikajúca správa, ked som sa dozvedel, že tento rumunský cigánsky degeš ani nie rok po skončení natačania načisto umrel, ked na jedno posedenie skonzumoval celého psa dobrmana, nech mu je zem ťažká. (30.07.2012)

Viacerí komentátori prirovnávajú tento film okrem diel Kusturicu aj k filmu Život je krásny. Ale ani ten som sa zatiaľ nedonútil pozrieť do konca. Z toho je jasné, že Vlak života som doslova pretrpel. Predovšetkým považujem za hlúpe nakrútiť film, ktorý si robí srandu z holokaustu, keď existujú stovky iných možností. Možno o pár desiatok rokov už to bude možné, i keď neúctivé to bude naďalej. Druhým problémom filmu je, že ani tá sranda sa nepodarila a vo väčšine prípadov skĺzla do trápností. A tretím problémom je záver, ktorý sa snaží poprieť všetko predtým zobrazené. Takéto chytráctva ma neoslovili ani v Klube bitkárov, takže v tomto prípade som sa nad tým ani nezamýšľal. Dve hviezdičky vyjadrujú, že tento film bol nakrútený zbytočne. (15.09.2012)

Autoři filmu reflektují svět štetlů východního židovstva (včetně vypravěče - kdo zná klasickou jidiš literaru, tak ví, která bije), nacismus i komunismus (tak svůdný pro mnohé mladé obyvatele tradičních štetlů) s takovým nadhledem (a přitom s vystiženou podstatou). Legrační je uvedení autora hudby - Bregovič je tu spíše a hlavně aranžérem (je snad třeba se za tuto činnost stydět? jJ přeci tvůrčí dost), nikoliv však skladatelem klasických lidových klezmerových (např. Joške joške, která zní při malebné evokaci tradičního ševcovského řemesla, typického zaměstnání řady polských a ukrajinských Židů) melodií (v konci filmu i cikánských - podstata vystižení židovské a cikánské hudby a rozdílu v přístupu jejich hráčů je vystižena dokonale). (26.05.2011)

Komedie o šoa? No proč ne, není to první, doufejme ani poslední a opravdu se povedla. U filmů na toto téma je asi předem jasné, že to úplně selanka nebude, v každém válečném filmu musí, prostě z principu MUSÍ, umřít aspoň jedna z hlavních postav. Bez ohledu na odlehčenost zpracování, válka žádná procházka růžovou zahradou nebyla. Podstata života štetlu, vztahy obyvatel a způsob jejich uvažování byly vystiženy dokonale, včetně rozhovorů s B-hem. Tradiční klezmer je prostě geniální muzika, kterou ovšem ne každý je schopen plně ocenit. (22.11.2011)

Schliemel neboli schmuck, zřejmě již před svým konečným řešením, spřádá v KZ své fantazie o spáse své židovské komunity skrze řízenou deportaci přes Rusko do Palestiny. Čím více bláznivých nápadů, tím lépe. Nakonec jich ale je přece jen příliš málo. Domnívám se, že z pohledu židovského (a cikánského) holocaustu je tento film zcela oprávněný a legitimní. Kolik fantazií, útěšných představ, spravedlivých vendet a zázračných úniků se muselo odehrát v myslích těch, kteří už zřejmě nemohli pochybovat o tom, kam směřují. Není to nakonec jeden z příběhů podle skutečné události? (12.03.2015)