Hudba v temnotách
-
Musik i mörker
-
Music Is My Future
-
Music in Darkness
-
Night Is My Future
Drama
Švédsko, 1948, 87 min
Režie:
Ingmar BergmanObsah
-
Pianista Bengt přijde při nehodě na vojně o zrak. Po marném pokusu dostat se na hudební akademii ve Stockholmu se musí protloukat jako pianista v laciné kavárně. Jeho život se obrátí k lepšímu, když si dívka, se kterou se znával, uvědomí, že ho miluje. Ve filmové adaptaci své vlastní knihy dokáže Dagmar Edqvist dovedně zdůraznit tento spodní romantický motiv. Birger Malmsten v roli nevidomého pianisty podává skvělý herecký výkon. (oficiální text distributora)
Pianista Bengt přijde při nehodě na vojně o zrak. Po marném pokusu dostat se na hudební akademii ve Stockholmu se musí protloukat jako pianista v laciné kavárně. Jeho život se obrátí k lepšímu, když si dívka, se kterou se znával, uvědomí, že ho miluje. Ve filmové adaptaci své vlastní knihy dokáže Dagmar Edqvist dovedně zdůraznit tento spodní romantický motiv. Birger Malmsten v roli nevidomého pianisty podává skvělý herecký výkon. Komentáře uživatelů k filmu (3)
-
Houdini
Zlatý Lev - výběr(23.12.2005)
-
dwi
Rané Bergmanovo období oproti jiným tehdejším filmům nepřekvapí, ale je zajímavé sledovat, jak se utvářela jeho tvorba v kontextu doby. Zde ještě neuplatnil své scénáristické umění, stal se „pouhým“ realizátorem díla. Zaznamenává nejednoduchý vztah mezi osleplým mladíkem Bengtem a obyčejnou dívkou Ingrid (sladká Mai Zetterlingová). Bengt je sužovaný myšlenkami o přebytečnosti, podceňuje se, zatímco mladičká Ingrid je nositelkou životního jasu, krásy a optimismu. Jsou si vědomi, že oboustranný vzrůstající cit nemohou zastavit. Jak už jsem řekl, film příliš nevybočuje od tvorby režisérů nové generace, ovšem zájemce o Bergmanovo dílo zcela jistě potěší.(13.10.2003)
-
anais
Osleplý mladík Bengt se zamiluje do služky Ingrid. Cesta ke spokojenému vztahu je však dlážděna třídními rozdíli. Aby se ti dva mohli dát dohromady a lépe se pochopili, musí si nejprve projít cestou toho druhého. Hlavně ze začátku je tu pár scén, které napovídají budoucí režisérovo směřování. Snová montáž je bergmanovskou odezvou surrealismu (mnohem syrovější než ta hitchcockovsko-dalíovská v Rozdvojené duši), postavy se ztrácí v ostrých kontrastech světla a stínu (párkrát jsem si vzpomněl na Personu) a přinejmenším ta výchozí situace působí podobně bezvýchodně jako ty z nejslavnějších Bergmanových filmů. Jenže pak se do toho přidá romantický motiv obtěžkaný naivními myšlenkami o socialismu a celá atmosféra začne směřovat trochu jinam než napovídá začátek. Je to ale Bergman a vskutku jsem se od začátku do konce nenudil. Tam kde by normálně člověk vrtěl hlavou zaujme tu nápadité záběrování kamery, onde zas dobrý herecký výkon. Doporučit tento film někomu, kdo Bergmanovu tvorbu ještě moc nezná, bych si tedy nedovolil. Pokud Hudbu v temnotách nechcete rovnou odsunout do škatulky naivních romantických příběhů, měla by se hodnotit v kontextu pozdější autorovi tvorby. V takovém případě je to velmi zajímavá podívaná.(4.10.2007)
