Pod pískem

Tímhle mě Ozon mile překvapil, protože jsem se obával chladného čehosi ve stylu Bazénu a přitom mi tu chladný a mdlý přišel snad jen začátek - a věřím, že po druhém zhlédnutí už bych neměl problém ani s ním. Tady mi ta atmosféra totiž naštěstí dost sedla a navíc to má velmi dobře napsaný scénář, dostatečně zajímavou mysteriózní zápletku, slušnou kameru a nejeden skvělý filmařský nápad, jak s tou zápletkou pracovat. Dokonce to je i psychologické a na rozdíl od Bazénu funkčně a dostatečně. Snad jediné co mi vadilo byl přehnaný počet sexuálních scén, slabší konec (který mohl být pojat líp, ale to souvisí jen s poslední scénou) a celkově i fakt, že úplně dokonalé to taky není. Hodně dobré ale určitě a mé hodnocení je tak jako tak dost vysoké. 4* (26.02.2022)

Drama ženy, která si odmítá připustit manželovu smrt, stojí na hereckém výkonu Charlotte Rampling. Barevně je to laděno do takových odstínů, že vše vypadá na permanentní podzim, včetně letních prázdnin. Aniž bych hodlal umenšovat zásluhy skladatele Rombiho, důležitou roli hraje i použitá hudba: od Dvořáka, Mahlera a Chopina až po Portishead. (04.10.2012)

Ak máte pocit, že do vášho vzťahu a dlhoročného spolužitia sa začína vkrádať nuda, tak si radšej nechoďte zaplávať. Aspoň potom nebudete musieť riešiť nevysvetliteľné záhady. Tento Ozon je taký typický ako vôňa ozónu po daždi. V každom prípade opäť pozoruhodný minimalistický kúsok, ktorý sa môže plne spoľahnúť na herecké umenie starej rašple Charlotte Rampling. Neskutočne antipatická žena. (25.04.2017)

Film pre staršie ročníky, alebo pre ženy rôzneho veku, schopné milovať až za hrob. Snáď ich je stále dosť, ale tak predsa len možno trochu menej patologicky ako Marie. Ozon sa nikam neponáhľa, vlastne nám servíruje pomerne klišé situáciu, ale ponúka do nej neobvyklý náhľad. Svojim sbôsobom veľmi smutný film a možno vo všeobecnosti aj trochu zamyslenie nad tým, ako nás dokáže držať minulosť v šachu a ako sa v nej radi utápame, pričom nám zvyšok života začne pretekať medzi prstami. (12.12.2017)

Typický Ozon! V popredí ženská hrdinka, nasnímaná tak, že jej žívot vypĺňa celý filmový priestor. Množstvo gest bez zbytočných rečí, množstvo otázok bez odpovedí ( Ozonove pravidlo), téma samoty, smútok a život v náhradnej realite. Aj takto bolestne sa možno vyrovnať so stratou milovaného manžela. Film má svoj štýl, pomalé tempo, ktoré nie každému môže sedieť a prelínanie bludov, ilúzií a reality boli zaujímavé z celého príbehu najviac. Nie som Ozonov nadšenec, ani tento film s tým nič nespravil. Ide hlavne o tie závery... (24.10.2012)