Kytice z tisíce a jedné noci

Pestrá zmes zo starého Orientu na motívy nesmrteľnej knižnej klasiky. Ústredný je príbeh lásky krásnej otrokyne a jej milenca (a majiteľa) popretkávaný množstvom vedľajších príbehov, v ktorých sa zároveň odohrávajú ďalšie príbehy. Spočiatku veľmi naivné, ozvláštňované odhalenými mužmi. Film ale s pribúdajúcimi minútami začne naberať grády. Zložitejšou štruktúrou, zaujímavejším dejom, myšlienkami, fantastickými motívmi a kvetnato básnivou rečou. Použití neherci mixnutí s hercami, pestrá zmeska najrôznejších tvárí, pôsobivé exteriéry (Maroko, Jemen, Nepál), spústa smiechu v často krutých príbehoch, naivné triky, veľa nahoty. Nezameniteľný pasoliniovský štýl. A čo sa týka niekedy priraďovanej nálepky erotického filmu: aká kniha taký film ! Kto čítal necenzurované príbehy v starostlivom českom, či slovenskom preklade, vie o čom píšem. Ak nie, nuž čo dodať: chytrému napovedz a sprostého kopni. (01.02.2005)

Upraveno v dubnu 2021. Kytice z tisíce a jedné noci je sexuálně otevřenou reakcí na středověkou lidovou sbírku pohádek, příběhů a anekdot. Arabský svět i středověká společnost, život bez mravoličné příkrasy, Pier Paolo Pasolini si nemohl rozkošnou příležitost nechat utéci, orientální vůně pestrobarevného dobrodružství dálek našel v Jemenu, v jeho starobylých městech a geometricky vznešených palácích, v Persii, ve slunci a v kachlících mešit a paláců Isfahánu, a v Nepálu, v kamenu, ornamentu a filigránech hinduistické a buddhistické zbožnosti údolí Káthmándú, tam, v pravém prostředí starobylých příběhů, oživil arabské pohádky bez dětského zjemnění i bez studu tělesnosti. Morálka je podávána bez uzardění, ale i v úhybných manévrech úliteb, vyvolaných uspořádáním a etikou společnosti, Éros je vládcem základního lidského chování, tužeb, chtíče a smyslnosti muž je slabochem, anebo násilníkem, žena je zajatkyní mužského pudu a pouze důvtip může uchránit její vnitřní svět a uspokojit potřeby, sexualita arabského středověku je řízena poetickou estetickou směrnicí směle provokujícího Pasoliniho, pohádky se navrací ke svému původnímu vyznění. Hlavní mužskou postavou orientálního zasnění je Nur ed-Din (sympatický Franco Merli), mladík, nezkušený, lehkomyslný až prostoduchý. Cesta do přístavu plnohodnotné dospělosti vede přes poznávání sexuální podstaty člověka a vlastní dobrodružení. Hlavní ženskou postavou je zde Zumurrud (zajímavá Ines Pellegrini), otrokyně a Nur ed-Dinova vyvolená. Bystrá mladá žena, která si přes své podřízené postavení dokáže zachovat hrdost, důstojnost a svobodnou vůli. Mužskému chtíči navzdory. K výraznějším mužským postavám také patří lehkomyslně nespolehlivý a dětinsky naivní Aziz (příjemný Ninetto Davoli), velkou statečností neoplývající princ Šahzamàn (příjemný Alberto Argentino), a obětí v předurčenosti osudu zaskočený princ Junán (zajímavý Salvatore Sapienza). K výraznějším ženským postavám patří z neopětované lásky nešťastná Aziza (zajímavá Tessa Bouché) a uhrančivě přítažlivá i nebezpečná Budùr (příjemná Luigina Rocchi). Z dalších rolí: nevěru zajatkyně krutě trestající démon (Franco Citti), z neuskutečněné svatby tak smutná Azízova matička (Margareth Clémenti), z vyprávění v lásku propadající princ Tadži (Francesco Paolo Governale), Nur ed-Dinova milostná zastavka Munis (Elisabetta Genovese), úspěšný modrooký únosce Barsum (Salvatore Verdetti), či k mužskému plemenu nedůvěřivá princezna Dunya (Abadit Ghidei). Kytice z tisíce a jedné noci, tak Pasolini provokuje upjatou škrabošku společenské mravopočestnosti uvolněným veršem a estetickou vizualizací sexuality. Arabský středověk bez morální zástěrky stavu věcí je podáván i s pederastií a násilím. Pohádky na Pasoliniho způsob drží vizuální stylizaci a lehký rým do pohybu boků. (14.04.2010)

Trilogie života. 1)  Filmy v rámci Trilogie života Dekameron (1971), Canterburské povídky (1972) a Kytice z tisíce a jedné noci (1974) mají mnoho společných znaků._____ 2)  Vždy jde o krátké povídky z běžného života._____ 3)  Povídky jsou vyprávěny podivným zkráceným způsobem, který hned v první větě dialogu obsáhne mnohdy celou zápletku. To jsem skousával velmi těžko._____ 4)  I když se odehrávají v různých prostředích, dialogy mají vždycky zvukomalebnost italštiny, a to i v případě, že má jít o Angličany či Araby. Italský temperament je stále přítomný._____ 5)  Vždy je přítomna erotika (i tam, kde o ni primárně nejde, inu Passolini)._____ 6)  Mezi herci je spousta pěkných mladých kluků. Vidíme je přitažlivě oblečené, mnohdy nahé včetně jejich nářadíčka._____ 7)  Herci nejsou kosmeticky stylizovaní - často mají mizerné zuby či špatnou pleť._____ 8)  Herci jsou převážně naturščici._____ 9)  Všude prezentuje režisér homosexualitu jako zcela běžnou a častou součást sexuálního života. Filmy ale nejsou o homosexuálech._____ 10)  Realisticky působící prostředí umocňuje divácký dojem. V tomto případě pohádková krajina Jemenu, Etiopie, Íránu, Indie či Nepálu dodává snímku silný půvab._____ 11)  Filmy působí (dnes jen lehce) skandálně a setkaly se s rozporným přijetím. Někde byly nějakou dobu censurovány či zcela zakázány._____ 12)  O všech filmech najdete kvalitní informace na italské Wikipedii._____ 13)  Kytice má odlišnou strukturu vyprávění. Film je v zásadě příběh Nur ed-Dina a Zummurud s několika doplňujícími povídkami._____ 14)  Zajímavý koment: Aqualung*****. (09.05.2022)

Další příběhy z Prasoliniho světa bobrů a žížal. Tentokrát rovnou z Arábie, takže se na tamější obyvatele nekoukalo moc pěkně. Jednotlivé příběhy jsou o ničem, nebudeme si nic nalhávat. Nejstupidnější je asi ten ústřední o šeredném chlapci a odpudivé otrokyni. Herci a herečky, pokud tak lze ty šeredy nazvat jsou do posledního nesmírně oškliví. Netuším, co v obsazování zrůd Prasolini sledoval. V tomhle jeho snímku je snad ještě více teploušů, než bývá jeho zvykem. Nevím, jestli se nám autor snažil sdělit nějaké jiné poselství kromě "Žádná díra nezůstane mojí žížalkou neprozkoumaná!", ale pochybuji o tom, neboť je to retardátor a homouš. Trošku smutný je fakt, že bez výše zmíněných bobrů a žížal by byl tento paskvil ještě daleko paskvilovatější. Dávám hvězdu, protože tento nesmysl byl přeci jen o malý kousek lepší než ten Canteburský průšvih. (18.06.2015)

Výjimečný snímek už svojí dokonalou strukturou. Tato kytice své jednotlivé okvětní lístky rozevírá skutečně zajímavým a originálním způsobem. Atmosféra orientálních pohádek navozena jako nikde jinde, erotická linka filmu je možná diskutabilní, ale je pravda, že v mnoha originálních Příbězích tísice a jedné noci nejde o nic jiného. Režisérova homosexualita, upřímnost a otevřenost je pak zvláště patrná na pokusu o zrovnoprávnění mužské a ženské erotičnosti. Ve skutečnosti se ale Pasoliniho přirozenost nezapřela. (25.08.2006)