Zabijácká elita

"Pouze pečlivým plánem předejdeš průseru" - zásada 5P, kterou zmiňuje postava Roberta Duvalla, mě svádí navléct ji na film jako takový, ale to by nebylo poctivé, průser to není. Vadí mi jen ten nerozhodný rytmus - napřed táhlá Mikeova rekonvalescence, po ní se to rozpohybuje v téměř komediálním duchu, kterému kraluje skeč s autem, bombou (Co je to? Bomba. Jaká bomba? Co brzy vybuchne.) a policajtem, a pak už konečně jedeme "na vážno". James Cann (agent Mike), který si celý film podržel "zamilovaný" úsměv, byl pro tenhle film výhrou v loterii a dramatické scény i ty naprosto plonkové svým charisma tak nějak "ujednotil". Sváří se to ve mě, 3 jsou málo, 4 moc. No, Same, už jsi měl silnější momenty. (13.08.2006)

Spíše nepřiznaná výsměšná parodie na špionážní thrillery než vážný film od jindy skvělého Sama Peckinpaha. Prostřílený zmrzačený Caan se dává do kupy s důchodcem a šíleným střelcem, aby ochránili asijského politika. Scénář je poněkud zamotaný a nejasný, nikomu kromě diváků to však zřejmě nevadilo. Prostě Tři dny Kondora po Peckinpahovsku. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=IuJAUa04wLM (25.06.2011)

Zhruba v polovině filmu si již nemůžeme být jisti žánrem (hádám grotesku) a v poslední třetině se film stává parodií sama na sebe (nebo sama na Sama?). Poslední scéna hovoří za vše, jelikož se repliky zdají parodovat samotné natáčení filmu. Otázku, zda se jedná o rafinovanou subverzivní metarovinu ve filmu nebo jde celkově jednoduše o hovadinu, nechám nezodpovězenu. V každém případě doporučuji všem, kteří se chtějí od srdce zasmát. (16.05.2011)

Jak já bych se chtěl motat ve světě agentů, kde loajalita k firmě, státu či světu není ničím v porovnání s počtem nul na kontě. Jen v takovém světě se může člověk dočkat přátelské kulky zad (kolena, lokte) od parťáka, se kterým si dlouhá léta kryl výše uvedená záda. Co může být lepší, než život v jistotě, že nikomu nemohu věřit? Asi nic, ale Sam by se měl rozhodnout, jestli to chce natočit jako drama, thriller či komedii a ne to v nepravidelných intervalech střídat, protože takhle mohu pouze dumat o tom, jak to mohl být skvělý snímek. (18.01.2013)

Když si vezmu, že to byl můj první Sam (Strašáky jsem nedokoukal, seklo se DVD) byl jsem trochu zklamán. Ovšem poté co jsem zhlédl i Divokou bandu musím tenhle film trochu více docenit. Má výbornou atmosféru 70's (kdo mě zná, ví že na tohle období nedám dopustit). Ale ty přestřelky - kupříkladu ta v čínské ulici. Nepochopil jsem, proč Caan zmatečně vběhl do krámku a chtěl aby chráněnce Mako odvezli, ale pak znovu vyběhl a skočil do taxíku. Spiklenecké čachry, kde každý přebíhá na opačnou stranu a zase zpátky jsou - spíše než překvapivé - směšné. A závěr, se zpomaleně odletujícími zastřelenými nindžy připisuji jen tehdejšímu zájmu o hongkonskou kinematografii, protože to je opravdu zhulenecká sranda. Pokud to mám brát takhle, že Sam sebral pár kámošu a natočil si pro srandu špiónský thriller (i když při scéně s bombou a policajtem připomíná spíše odlehčenou krimi), pak ano, pak je to průměr v Peckinpahově kariéře. Jestli to bylo myšleno vážně, pak už byl Sam opravdový kokainista, kterému se začaly sypat filmy jako domečky z karet a Zabijácká elita je vzorným příkladem... (29.08.2006)