Režie:
Ladj LyKamera:
Julien PoupardHudba:
Pink NoiseHrají:
Damien Bonnard, Alexis Manenti, Djibril Zonga, Issa Perica, Jeanne Balibar, Al-Hassan Ly, Almamy Kanoute, Steve Tientcheu, Kija King, Lucas Omiri (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Stéphane se nedávno připojil ke zvláštní kriminální jednotce v Montfermeilu, na předměstí Paříže. Spolu se svými kolegy Chrisem a Gwadou - oběma zkušenými členy týmu - rychle postřehne zvyšující se napětí mezi sousedními gangy. Když se v průběhu zatýkání ocitnou na útěku, dron zachytí každý jejich pohyb, každou akci… Film inspirovaný vzpourami z roku 2005 zasadil režisér Ladj Ly do současného Montfermeilu, stejného místa, kde se odehrávali slavní „Bídníci“ Victora Huga v roce 1862. O více než 150 let později je podobnost mezi dnešní rozzlobenou mládež v mikinách a Gavrochem, hlavní postavy „Bídníků“, více než zřejmá… (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (126)
Francouzi se opět zaměřili na drama (žánr, kterým v posledních letech kosí americkou produkci, prostě to umí) a opět se jim to vydařilo. S Bídníky to kromě místa zasazení a jedné slovní narážky nemá nic společného, tady se spíše hraje na to, aby divák na vlastní oči viděl, jak to na předměstí v dnešní době vypadá. Klučičí gangy, dospělé gangy, policajti, kteří musí hrát taktéž nečistou hru. Jednoduše vám z toho moc dobře nebude. Ten naturalistický nádech fakt obdivuji, Francouzi si mě vždy svým nekompromisním podáním dokáží omotat kolem prstu. Hlavní hrdina docela sympatický chlapík, ale v této nehostinné krajině nemůžete hrát fér a podle nějakých pravidel, dalo by se říct, že zde panují spíše zákony džungle. Nečekejte žádnou vypjatou akci, ale o momenty plné napětí není nouze, taková scéna se lvem mě zvedala ze židle, precizně vybudovaný moment. No a drsný závěr tomu nasadil korunku, čekal jsem něco v podobném duchu, ale tohle mě překvapilo. Už je jen na každém, jak si to vyloží. Za mě poctivých 7,5/10 ()
Dost dobrá paralela na román Victora Huga v kontextu s dnešním světem. Současná Francie je se svojí kulturou v rozkladu. A nějak si nedovedu představit, že by se to dalo ještě zvrátit. Na okrajích Paříže by nechtěl žít ani ten nejbídnější bezdomovec. Kultura, která je ztracená, ten správný babylon, bez řádu a pravidel. A jak z něj najít cestu? To je ta otázka, která mi po shlédnutí tohoto filmu v hlavě zůstala. Celý film je dost neosobní, bez emocí, ale závěr Vás semele. ()
Chce se mi zvracet velebnosti!!! Jsem si pěkně naložila. Včera SHORTA a dnes TOTO. Říkám si jestli nejsem masochista a to jsem si chtěla ještě osvěžit PATROLU, ale na to už seru, nervy mám jenom jedny. Normálně jsem šťastná, že žiju ve Švejkově a svoji nepřijímatelnost všeho z ciziny jsme si ubránili. Nám stačili po celý život cigoši, které jsme si za tu dobu už, dle slov Huga v závěru filmu, vypěstovali téměř k obrazu svému. Ovšem pustit si sem půlku Afriky, tak se můžeme jít klouzat a rovnou vycestovat ovšem nevím kam. To máte z toho, vy vítači pokrytečtí, že jste si chtěli hrát na tavící kotlík z Ameriky ovšem poněkud vám nedošlo, jak je Evropa poměrně limitovaná prostorem a teď se jich už nezbavíte, ale za to máte multi-kulti kulty. Za mě 90% ()
Předměstské sídliště Paříže je obydlené přistěhovalci v záznamu 24 hodin. Romové se tu přou s Afričany, muslimové lákají do mešit, probíhají obchody s drogama. Každému jde jen o sebe s cílem přežít letní den. Časem se objeví dva chlapci. Jeden je průserář a druhý samotář, který všechno natáčí dronem což započne válku obyvatel. Režisér vše točí nestranně a nálada sídliště působí přirozeně a podprahové napětí je důmyslně stupňováno. Skupiny se do sebe nepustí jen přemáháním a ticho před bouří kulminuje působivým tichých obklíčením. Film je pěkná ukázka současné zdegenerované Francie, tak pyšné na svou kulturu, která jaksi vymřela. ()
Název trochu klame, protože s Bídníky nemá kromě místa děje a závěrečného citátu nic společného. Samotný děj vlastně ani nejde popsat. Snad jen, že se jedná o všední den z francouzského ghetta, který vyústí v nečekaný závěr a v průběhu filmu šokuje jednou scénou za druhou. Trojka zakomplexovaných policistů hrajících si v černošských, cikánských a gangových ghettech na bohy, hromada vedlejších postav představujících ten největší odpad zdejších ulic a parta dětí, které se zapletou do špatné situace. Emočně nabité, realisticky podané, perfektně zahrané i obsazené a jako celek je Les Misérables famózní a dechberoucí film, který nakonec zanechá jen husí kůži a nepřijemný pocit. Dlouho jsem neviděl tak úderný a zároveň reálný, uvěřitelný kousek. Scénaristický i kameramanský masterpiece, který diváka nemilosrdně vtáhne, jakoby byl jedna z hlavních postav. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (2)
- Natáčení probíhalo v létě 2018, zejména v Clichy-sous-Bois a Montfermeil. (bianci)
- Celosvětová premiéra proběhla 15. května 2019 na filmovém festivalu Cannes. (ČSFD)
Reklama