Úsměvy letní noci

Komédia to príliš nie je, pousmial som sa asi trikrát, na to pozor. Skôr vzťahová ironická dráma, plná postrehov o živote a vzťahoch. Má ale jednu výraznú vadu, pre ktorú som dal iba tri ***, a to, že mi film pripadal ovela dlhší, ako povačšinou ľahko strávitelných cca 110 minút. Na druhú stranu Vás to do deja bezproblémov vtiahne, len to bolo príliš naťahované. Bergman tentokrát nenúti príliš myslieť....chlapi sú rovnakí, všetci skončíme pri troche šťastia s tým pravým atď. (10.12.2009)

I komediálně satirický Bergman je Bergman. Zajímavě rozehrané (a ostatně i dohrané) téma, ale šílená u-t-a-h-a-n-o-s-t, ta je výrazně na škodu. A přitom úvodní i závěrečná čtvrthodina jsou na podtrženou jedničku s hvězdičkou. PS: Zlý smích Jarle Kulleho je dokonalost sama. Z fleku bych ho obsadil do nějakého béčkového horroru o šíleném vědci toužícím ovládnout svět. (22.11.2008)

Výtečná konverzačka s mnoha skvělými postavami (bavil mě hlavně důstojník Jarl Kulle a Harriet Andersson, které tady sex doslova kouká z očí :) Nejvíc mi na tom filmu imponovalo, jak je na rozdíl od mnoha podobných konverzačních komedií s nádechem ironie prost jakékoliv nabubřelosti a umělosti, což mě vždy dokáže znechutit. Naopak na mě Úsměvy působily velmi upřímně a dotaženě, a to na všech úrovních. Navíc to celou dobu pěkně šlape, žádné výrazně hluché místa. Příjemné překvapení - v kontextu daného žánru, nikoli Bergmanova díla, lehce nadhodnotím. (22.10.2013)

Bergman si odskočil od svojich intelektuálnych depresív a pohrúžil sa do kostýmnej komédie, uvarenej na anglický spôsob s tým rozdielom, že to nie je anglické a Bergman nie je žiaden Oscar Wilde, ktorý vedel svojim postavám dodať úsmevný, čo do charakternosti, absurdne-sarkasticko-oduševnelý rozmer. Vážim si ale Bergmanovu snahu napodobiť prepletené vzťahové filmy s jemnou dávkou príjemného humoru a ja, čoby bezprostredná milovníčka kostýmoviek, som ani pomerne konzervatívnemu Bergmanovi nevedela povedať nie. (01.10.2011)

Nezbývá než bez výčitek dodat, že i já patřím k "vděčným divákům" této "v rozpětí Bergmanova díla stále jen průměrné podívané". Pro mě byla tato milá hříčka v mladém věku asi tím pravým úvodem do Bergmanova díla. Protože právě tahle roztomilá variace na Shakespearův Sen noci svatojánské mě přesvědčila, že ten Bergman není zas tak vážný, až bych se na něj snad nemohla dívat. Proto všem, kteří přistupují k Bergmanovým filmům se stejným ostychem jako tehdy já, mohu tento film jen doporučit. (Opravdu je to "jen" lehká komedie, ale pro mě také jedno z nejpovedenějších a nejmilejších vyznání o lásce. Tím nechci umenšit ani Lesní jahody, ani Sedmou pečeť, ani Šepoty a výkřiky - ale prostě - i tohle stojí za vidění) (05.05.2005)