Ples upírů

Polanski je chameleon a za to ho miluju. Ples upírů patří mezi těch několik málo vyvolených, které můžu vidět i s dabingem, aniž by se mi ježily chlupy v nose. Velice svébytný, podivný, až šílený, zkrátka baví mě od začátku do konce. (A dokonce bych řekla, že nebýt českého dabingu, tak by mě film tolik nebavil. Charakter dabingu jenom podporuje to absolutní bláznovství celého výtvoru.) Sharon Tate je nádherná. Neviděl někdo z vás v okolí nějaký hrad? (Ještě musím dodat, že moje hodnocení se týká té sestříhané verze, která má hodinu a půl. Když jsem se zkoušela koukat na "director's cut", který má 1h 48min, tak jsem to po dvaceti minutách vypnula, míra pitvoření mi přišla nesnesitelná. Pro tentokrát mi rozhodnutí sestříhat to proti vůli režiséra přišlo správné.) (22.08.2010)

Ak by som pri tomto Polanskom nežehlila, považovala by som tých 108 minút za stratený čas, nakoľko táto komediálna rozprávka s upírskou tématikou bol teda nesmierny priemer. Ako bol povedal profesor Abronsius voz sa pred kone zapriahať nemá, no a pozerať toto po ostatných Polanskeho filmoch je presne ten prípad. (17.02.2016)

Tak to je nářez. Polák v Británii natočí film, který formou připomíná všechny ty soudružské Mrazíky (méně barevné) a další kousky s červenonosými zarostlými vesničany. No a vytře tím zrak mimo jiné i jednomu Čechovi. Prostě mezinárodnostní spolupráce jak prase. Takhle zparodovat upířinu, navíc v šedesátých letech, no to smekám, pane Polanski. Tady narážím hlavně na toho homoupírskýho synka. A to jsem si myslel, že spojení upír-zšenštilý gay se objevilo nejdřív v devadesátých letech. Jak vidno, Polanski je prostě vizionář. několikrát jsem se nehorázně rozřehtal, několikrát se rozplýval nad krásnou, předčasně skonalou, Sharon Tate, stále jsem se příjemně bavil. Nápadité, neotřelé, zábavné. Co víc si od parodie přát, že? (28.06.2012)

Zde nám Polanski předložil zcela vtipnou a svižnou komedii o hraběti Drákulovi. Naštěstí to není nějaká ubohá parodie jako Drákuloviny, takže se nebojte že se vám do kamery budou tlemit titulní hrdinové. Veškeré vtípky jsou spíš nenásilné a originální. K tomu všemu si i Polanski vystřihl hlavní roli čímž ukázal že umí i hrát, přinejmenším k mé nemalé radosti. Z filmu čiší celá radost z filmování. Ono je to taková blbůstka, ale natolik milá, že i sem tam hluché místo mu odpustíte. (21.08.2006)

Dnešní den jsem pojala jako studii upírských filmů a ze všech tento jediný měl, co nabídnout a bavil mě. V každé minutě se něco odehrávalo a nechávalo vás to napjaté či udivené či pobavené atd. Každá postava měla svou specifickou charakteristiku a ve filmu by prostě chyběla a herci byli výteční. Místy mi to připomínalo šílené ruské pohádky - zrychlené záběry, postava profesora Abronsia jako by z jedné přímo vypadla a i pojetím samotných venkovanů. Hrabě von Krolock sice nesahá Bela Lugosimu jako Drákulovi ani po paty, ale i tak je skvělý. Jeho homosexuální syn (a ne že ne) měl slušně namakaná stehna, jak tam tak běhal za Alfrédem jen v košili... No a Sára byla zcela nádherná oběť. Řekla bych, že český název "Ples upírů" je zavádějící, jelikož ples se tam odehrává až v posledních 10 minutách, takže možná se měli překladatelé držet originálního názvu. No a konec? Bravo... tleskám. Tohle totiž byl dokonalý konec, který jsem tedy minimálně já vůbec nečekala a film tak vzrostl v mých očích ještě více. (05.03.2017)