Nůž ve vodě

Téměř genialitě se přibližující Polanského debut! Zastávám názor, že filmy vystavěné na jednoduché zápletce a omezeném prostoru jsou nejlepší a zde se mi to opět potvrdilo (proto mi nikdy úplně nepřirostli k srdci nejrůznější Kmotři a jiné epické fresky, roztažené dějem nezřídka na několik desetiletí). Výtečná kamera, nádherná jazzová hudba slavného Krzysztofa Komedy a vynikající, psychologicky propracovaný scénář - už od prvních záběrů jsem chrochtal blahem a nepřestal až do konce. 60s! (07.08.2011)

Na polských filmech je většinou nejzajímavější samotné prostředí, kde se film odehrává. Ať už je to prostředí vlaku ve filmu Pociag, či kupříkladu zde plavba po moři plachetnicí, vždy dokáži polští tvůrci na malé prostoru vytvořit velké filmy. A to i za použití pouhých tří herců (z nichž žena byla vlastně neherečka a spolu s mladíkem byla předabována, protože hlasy Polanskému jaksi neseděly). A i přesto všechno tento film otevřel Polanskému cestu do filmového Hollywoodu, Mekky filmu. Jedná se tedy o Polanského první a zároveň i poslední polský celovečerní film, Polákům tedy zmizel dříve, než ho vůbec stihli využít (či případně zneužít k propagačním účelům). A abych nezapomněl, ocenit musím i perfektní dráždivou a melodickou hudbu, která přesně synchronizuje a ladí po celou dobu filmu. (15.02.2013)

Nůž ve vodě je vůbec prvním celovečerním snímkem Romana Polanského. Jedná se o komorní, avšak strhující drama o třech hercích na jezeře. Polanski prostřednictvím svých postav - manželů, kteří si vyjedou na výlet na plachetnici, a stopaře, kterého po cestě přiberou - líčí příběh žárlivosti, mužské ješitnosti, soutěživosti a intrik, což může snadno vést k tragickým následkům. Z formálního hlediska představuje Nůž ve vodě nesmírně zajímavý příklad práce se stylem a narací. Svým způsobem se jedná o revoluční film, ať už z pohledu jednoduché zápletky, která však obchází veškeré konvence, přesně vypočítané tempo-rytmiky nebo práce s kamerou. I přesto, že se jedná o debut, obsahuje Nůž ve vodě hned několik prvků Polanského stylu a postupů, jež byly pro jeho pozdější tvorbu signifikantní. Nechává nás v napjatém očekávání s pocitem vnitřní nejistoty, rád provokuje a stupňuje sevřenou atmosféru tak, že jsme každou další minutou více a více ve střehu. Kdo je hlavním hrdinou filmu? S přihlédnutím k dramatickému vývoji by to měla být postava Krystyny, kterou nezapomenutelně ztvárnila překrásná Jolanta Umecka. Právě ona je tichou hybatelkou dění, okolo ní se točí prakticky veškeré další jednání – soupeření mezi jejím manželem Andrzejem a bezejmenným stopařem, které pak neméně skvěle zahráli Leon Niemczyk a Zygmunt Malanowicz. Kameraman Jerzy Lipman si pohrává s každým záběrem, budovaným v dokonalé černobílé stylizaci a přirozeně souzní s Polanského vyjadřovacími prostředky i smyslem pro porušování zavedených pravidel (záběr opalujícího se stopaře na lodi, erotická symbolika v postavě Krystyny), poplatných době a místu svého vzniku (snímek byl v Polsku přijat velmi nelibě). Výjimečná je i jazzová hudba od Krzysztofa Komedy, která už při úvodních titulcích nastolí v souhře s Lipmanovou kamerou specifickou atmosféru. Navzdory všemu zůstává Nůž ve vodě poměrně nedějový film. Divák moc dobře ví, že se na konci výletní cesty něco stane - následný vývoj se ale nedá dopředu nijak odhadnout, zvlášť když Polanski ono "něco" neustále odkládá pomoci svérázných žertíků mezi dvojicí mužů. Po stránce gradační je tedy Polanského a Skolimowského scénář skutečně význačný. Na Noži ve vodě je zajímavé i srovnání drobných formálních rozdílů mezi tvorbou Polské filmové školy a Československé nové vlny, a byť je Nůž ve vodě na rozdíl od československých filmů v podstatě apolitický a jeho děj je vyfabulovaný, zachovává si stejnou vypravěčskou bravuru i pravdivou vypovídající hodnotu. Polanski poskytuje svým postavám prostor pro pomyslnou proměnu, zároveň odhaluje jejich skutečné charaktery do té doby ukryté v přetvářce. Důležitou složku hraje i cynický humor, jenž skvěle vyznívá např. ve scéně s větrným útěkem lodi. Podle mě je Nůž ve vodě jedním z narativně i stylově nejzajímavějších a pro evropskou kinematografii nejzásadnějších filmů druhé poloviny 20. století. (03.06.2019)

Osobne som skôr očakával thriller, ide ale skutočne o husto psychologickú záležitosť. Polanski sa zaučoval, nie všade to všetko spoločne ladí, ale aj v slabších momentoch vás uhranie úžasná atmosféra poľského jazera a jednej loďky. Postavy bohvieako sympatické nie sú, čo sa ale nakoniec ukazuje ako výhoda scenára, neskôr už dvoch poľských filmových legiend. Jedinou jeho výraznejšou nevýhodou sú občas trochu šróbované a neprirodzené dialógy, ale to sa dá zvaliť na dobu vzniku. Filmu pomáha aj otvorenejší koniec, niekto by ale mohol škemrať o pokračovanie, takže na to bacha... (03.02.2021)

Na to, že Polanski měl tak krátce po škole a malé zkušenosti, vznikl s minimálními náklady působivý film zařaditelný do žánru psychologického dramatu. Polanskému stačí k navození působivé atmosféry tři herci, člun, opuštěné jezero a dvě nadměrně vyvinutá mužská ega. Po dějové stránce film nestojí za řeč, ale ty dialogy a herectví stojí za zapamatování. A především Nůž ve vodě jasně naznačil Polanského možnosti ve velké kinematografii. Celkový dojem: 65 %. (11.10.2009)