poster

Vzpomínky na Afriku

  • USA

    Out of Africa

  • slovenský

    Spomienky z Afriky

  • slovenský

    Spomienky na Afriku

Drama / Romantický / Životopisný / Dobrodružný

USA, 1985, 161 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Faidra
    *****

    Film uhrančivý jako oči mamby, vznešený jako lví krok, mrazivý jako sněhy Kilimandžára, palčivý jako polední slunce nad savanou a nezapomenutelný jako Afrika sama. Snad i proto pro mě temný kontinent zůstává hlavním hrdinou snímku a snad i proto, že je kolébkou lidstva, mám po každém absolvování Vzpomínek pocit, že se vracím domů. Čímž nechci ani v nejmenším umenšovat zásluhy tvůrčího týmu, protože jak by člověk absolvoval takovou cestu, byť se jedná o cestu domů, bez průvodců? A kdo by mohl být spolehlivějšími a sympatičtějšími průvodci než ústřední duo, Sydney Pollack a John Barry, kteří vás bez nejmenšího úsilí donutí, abyste tu cestu prožili i za ně? Jsou věci, které nepomíjejí, a já teď pro tuto chvíli nechám za sebe mluvit člověka, kterého si nesmírně vážím, vědce a ochránce přírody Bernharda Grzimka, který také patří mezi mnohé, kterým se stala Afrika osudovou: "Za padesát let se již nikdo nebude zajímat o výsledek konferencí, které dnes zaplňují titulky novin. Ale vyjde-li v červenavém úsvitu z houštiny lev a dunivě zařve, i za padesát let se lidem sevře srdce. Bez ohledu na to, zda budou mluvit anglicky, svahilsky nebo německy. A budou stát oněmělí a hledat ruku souseda, spatří-li poprvé v životě, jak dvacet tisíc zeber táhne nekonečnou stepí." Myslím na tato slova a vše skryté za nimi, když se dívám, jak se letadlo s Dennisem a Karen vznáší nad pláněmi s uhánějícími pakoni a uprostřed hejna plameňáků, připomínajícího oživlý úsvit. Myslím na to, že láska a život bohužel nepatří mezi věci, které nepomíjejí, ale i za padesát let bude někomu dalšímu bušit srdce jako zvon, až bude stát vedle toho, komu to srdce věnoval. A myslím na to, že vzpomínky nepominou nikdy - zvlášť tak napsané, jak to uměla Karen Blixenová, a tak natočené, jak to umí Sydney Pollack.(7.5.2008)

  • ClintEastwood
    *****

    Příběh o lásce, natočen v africké přírodě fantastickou kamerou a podbarven krásnou hudbou Johna Barryho, který se zde stejně jako v Tanci s vlky vyznamenal. Každý záběr z přírody je jako nádherný obraz namalovaný tím nejlepším malířem, režie pana Pollacka je prvotřídní a o hereckých výkonech dvou hlavních protagonistů se netřeba rozepisovat, to je tradiční nadstandard. Ve filmu je spousta krásných scén, které na diváka udělají dojem, ale kdybych měl vybrat jednu, tak tu, kdy Robert Redford jako pilot pozve Meryl na výlet letadlem a ukáže jí Afriku z ptačí perspektivy takovým způsobem, že to bere dech. Do toho všeho zní ta krásná Barryho hudba a mě přeběhl mráz po zádech - tak mě ta scéna dostala. Navíc se dostaví i trocha příjemného humoru.(27.9.2010)

  • Renton
    ***

    Scénář: Kurt Luedtke .. Možná, že tento snímek byl svého druhu první, ale dvacetiletá propast od vzniku (do doby než jsem film viděl) a několik dosti podobných a více méně stejně slabých snímků (Indočína, ..) vzniknutých poté určitě nepřidaly na mém zážitku.. Utahané, nudné, slabě romantické a přeoscarované - asi byl slabý rok na kvalitní podívanou, když většinu sošek posbírá tohle. Jediná zasloužená je za výtečnou hudbu! 50%.(28.8.2005)

  • Douglas
    *****

    Vzpomínky na Afriku částečně potvrzují autotematičnost filmů Sydneho Pollacka, jejichž žánr se mnohdy stává i ústředním tématem. V Tootsie vidíme herce Dustina Hoffmana převlečeného za ženu, jak hraje herce převlečeného za ženu. Ve Třech dnech Kondora hlavní hrdina pročítá stovky špionážních příběhů tak dlouho, až se stanou součástí jednoho z nich. Ve Vzpomínkách na Afriku sledujeme romantické drama, které operuje s emocemi natolik střízlivě, že spíš vypráví o romantickém dramatu, než by jím samo bylo. Navíc právě vyprávění příběhů je jedním z dominantních motivů. ___ Film je natočen jako vyprávění, které má de facto několik začátků a samo sebe si uvědomuje jako vyprávění podle pravidel, které lze porušovat. Vzpomínky na Afriku tak nejsou tradičním epickým příběhem, který by podal přesnou představu o životě skupiny lidí během delšího časového období, ale řadou za sebou jdoucích vzpomínek vypravěčky ve voice overu, která události cíleně vynechává, představa o čase je pro ni de facto irelevantní a pokud určité narativní prvky nepovažuje ze svého hlediska za dostatečně zajímavé, prostě je nesdělí. ___ Úmyslně zcizující efekt vyprávění ve vyprávění tak recipientovi umožňuje potenciální identifikaci s dokonale inscenovaným prostorem, nikoli však s postavami uvnitř něj. Právě tato zvláštní diskrepance mezi vyprávěným a zobrazovaným však ve spojení s výsadní pozicí prostoru jako dalšího hrdiny zaručuje Vzpomínkám takřka nezaměnitelné postavení v žánru exoticko-romantické epiky. Fakt, že romantický motiv je sice dominantou hrdinčina vyprávění, ale ne filmu samotného, umožňuje přenášení významů na jiné prvky (modifikace organizace prostoru, vztahů mezi postavami, reakcí na tytéž podněty atp.). ___ Vzpomínky na Afriku jsou tak přes víceméně banální zápletku (hrdinka se v rámci „sňatku z rozumu“ provdá do Afriky, s manželem se rozejde a zamiluje se do charismatického lovce, který je však příliš svobodomyslný pro trvalejší vztah) mnohovrstevnatým filmem, který implicitně sděluje mnohem více, než se na první pohled zdá. Navíc věrohodně a bez příkras zachycuje ztrátu nevinnosti Afriky s příchodem západních kolonialistů počátkem dvacátého století, ačkoli nepříjemné informace podává spíše okrajově a ani na okamžik citově nevydírá. Ostatně motiv popření všední každodennosti na úkor eskapického vyprávění příběhů je dalším z těch, který z osudů postav nakonec proniknou do struktury filmu, jenž kromě důmyslného narativního systému nabízí i jedno z nejvíce fascinujících zachycení podoby afrického kontinentu na plátně. Bez kýčovitých zjednodušení, prostě jen nádhernou, divokou a nezkrotnou zároveň, rámovanou v dlouhých panoramatických záběrech a s táhlými tóny podmanivé hudby Johna Barryho v pozadí.(20.1.2008)

  • Falko
    ****

    Reziser sa pokusal natocit nadherny film o Afrike, tuzbe po laske, krasnej prirody a spolu s nadhernou hudbou Johna Barryho sa mu to aj podarilo. Keby tam nebolo par chvil, pri ktorych som sa trosku nudil, "(150 minut je trosku moc)", dal by som aj 5 hviezdiciek. Tento film sice dostal Oscara za najlepsi film roka 1985, ale mna osobne by viac potesil v konkurencii za najlepsi film Oscar za Spielbergovu PURPUROVU FARBU, ale to je moj subjektivny nazor... 19.03.2009 ____ Meryl Streep - (Karen Blixen) +++ Robert Redford - (Denys Finch Hatton) +++ Klaus Maria Brandauer - (Bror Blixen) +++ Michael Kitchen - (Berkeley Cole) +++ Suzanna Hamilton - (Felicity) +++ Produkcia: Sydney Pollack +++ Hudba: John Barry +++(19.3.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace