Dívka s perlou

Podívejte, já bych mile rád přihodil víc, zvlášť s přihlédnutím k hezké kameře, hudbě a půvabné Scarlett. Ale krom toho je film zajímavý jen tím, že jeden matlal kdysi skutečně Dívku s perlou namaloval. Kdyby Scarlett netrvalo pět minut, než od Colina dramaticky převezme bělobu, kdyby jí dalších pět minut netrvalo vyplnění povelu "natoč hlavu", a kdyby nebyla tak vybíravá u stánku s flákotou, bylo by během půl hoďky vymalováno, a to doslova. (04.01.2012)

Všeobjímající skvostný vizuální zážitek. Strhnul, usadil a povolil čelist. Já se snad dám na všechny ty životopisné filmy o klasických malířích :) Anebo zůstanu při zemi, poděkuju stále lepšímu a lepšímu Colinu Firthovi, přejdu další přeceňovaný výkon Scarlett Johansson a užiji si jednu z mnoha dětských rolí dnes již objevené Anny Popplewell. Tak se mi to líbí. A po čase mohu sahnout i po románu Tracy Chevalier, který je vyprávěn v ich formě a je proto hlubokým niterným zážitkem. (16.02.2009)

Film zasazený do období Baroka ve vlámsku. Právě tehdy bylo rozděleno na katolickou a protestanskou část obyvatelstva. Film má jednoduchou příběhovou lini, dalo by se řící že je až nudný, avšak má v sobě kouzlo. Kouzlo které Vás prostě donutí vidět tento film celý. Je to dosaženo dokonalou prací s kamerou a s filtry. Tento film má prostě duši. (13.04.2005)

Pokiaľ ma má niečo zaujať len svojou vizuálnou stránkou, pozriem sa na jeseň do prírody a mám o krásu postarané. To isté platí o hudbe a a CDčku, ktoré mám rád. Film má na vynikajúcej úrovni oba tieto aspekty, no to je všetko, čím dokázal zaujať. Odplývajúca nuda plynula celkom pohodovo, každou chvíľkou som čakal nejaký zvrat, ktorý by aspoň naznačil akési zdramatizovanie a možnosť posunúť film k lepšiemu percentu, no nič také sa nedialo. Ale kariére Scarlett toto všetko vôbec neublížilo. 60%. (05.11.2007)

Dívka s perlou je jeden z největších thrillerů, které jsem kdy viděla (pokud si dobře vykládám ono záhadné anglické slovíčko). A proč tedy thrill na plné čáře - totiž ono tohle dílko dráží svojí imaginací, nevyřčeným cosi, co se vám hezky převaluje v žaludku a co buší v hrudníku ostošest. Co pohltí vaše smysly, ač to není barevná kašírovaná smršť v rychlosti zaplácnuvší vaše receptory. Na diváka je upředena smyčka v podobě vnitřního napětí umělce a jeho modelu, umělce a jeho múzy a koneckonců i všeho toho nevyřčeného kolem. Ano minimalismus slov - to je motto filmu, což by se zajisté stalo zkázou ve chvíli, kdy by měl špatné obsazení. Což nemá, protože všichni zúčastnění hrají své party opravdu výtečně. Ještě nikdy mě nedostal film, jehož předmětem je obraz a kde vlastně hraje i hlavní roli, který je navíc tak rafinovaně natočen (obzvlášť musím zdůraznit výtečné hříčky se světlem a kamerou), že mě udržel od počátku do konce přilepenou u obrazovky. (03.05.2005)