Afrika na Pionieri
Through Africa on a Pioneer
VOD (3)
Obsahy(1)
Cesta napříč africkým kontinentem na legendárních a hodně starých motorkách Jawa Pionýr. Celovečerní road movie Afrikou na Pionýru přináší ještě bláznivější a odvážnější výpravu, než jaké známe díky žlutým trabantům Dana Přibáně. Právě jedné z kultovních expedic žlutých trabantů se vedoucí výpravy motorek do Afriky, dobrodruh a režisér Marek Slobodník sám na své Jawě 250 účastnil. Podobně, jako výrazné postavy filmových komiksových vesmírů dostávají vlastní filmy, tak i jeho samostatné dobrodružství Afrikou na Pionýru mohou brát diváci jako takzvaný „spin-off“.
Cestovatelský dokument Afrikou na Pionýru ukáže dobrodružství, které nezná hranice a které žene možnosti vlastního těla i svobodu ducha až do nejvyšších otáček. A zároveň přinese úchvatné záběry a pohled na přírodu a život Afriky, jaký nemá obdoby. Pět jezdců strávilo v sedle Jawy Pionýr pět měsíců, ze střední Evropy ke Kapskému městu ujelo přes 15 000 kilometrů. Na tom nejméně pohodlném dopravním prostředku projeli pouští, pralesem i savanou, protnuli rovník a profrčeli kolem Kilimandžára a dorazili až na nejjižnější místo afrického kontinentu, na Střelkový mys, kde se setkává Indický oceán s Atlantickým. Během cesty spotřebovali 2500 litrů benzínu, natočili 360 hodin záběrů, provedli snad milion drobných oprav a prožili si dvě malárie. „Afrika nám dala úplně jiný pohled na život. Zažili jsme na cestě takovou volnost, jakou si v dnešním uspěchaném světě dokáže představit jen málokdo. Uvědomili jsme si, že právě svoboda je to největší bohatství, které máme,“ říká cestovatel a dobrodruh Marek Slobodník.
Z mnoha hodin natočeného materiálu sestavil tým dobrodruhů průřez toho nejzajímavějšího. Vedle opojného pocitu svobody zažili jezdci i řadu dramatických a nebezpečných situací. Kromě nádherných panenských pláží Mozambiku se museli vyrovnat s nekonečnou pouští Súdánu, v etiopském vězení se potkali s utečenci mířícími do Evropy, odvážili se do největšího městského slumu Kibera v Keni a dva z nich pak podstoupili vlastní boj s nebezpečnou a mnohdy smrtící malárií.
(Bontonfilm)
Videa (3)
Recenze (100)
Příběh o svobodě a motorkářském pankáčství. Velké dobrodružství, na které se moc rád podívám z pohodlí domácího křesla s pohárkem vína v ruce, ale které bych sám fakt prožít nechtěl. Chvílemi mě mrazilo. Na začátku jedou na pinckách po zasněžené silnici, což je o hubu. Později v Africe už neví roupama co by, tak se třeba na stupačkách postaví, pustí řídítka a jedou á la Titanic. Při představě, že v okruhu několika set km není žádný lékař, natož nemocnice... Brr. ()
Sledování v průběhu pandemie COVID-19 v autokině na nákladovém nádraží Žižkov dodalo snímku trochu jiný rozměr. O to víc jsem si asi užil tu bezstarostnou atmosféru, kterou z plátna hlavní protagonista a šílenec v dobrém slova smyslu, který dal celý projekt dohromady - Marek Slovodník, šíří. Chápu, že nebýt "trabantistů", tak by Afrikou na pionýru nikdy nevzniklo, ale za sebe musím přiznat, že mě jednostopá verze cestování paradoxně bavila více, než její dvoustopí "rodičové". Abych neuváděl jen samé osobně zaujaté vjemy, tak je třeba rozhodně ocenit výbornou kompozici záběrů, které jawisti po cestě pořídili. ()
Nebýt malárie a starého vysloužilého děduly, co se stará o děti a studoval v Británii, byl by to takový průměr, na který se díky skvělé mobilní kameře dobře kouká. malárie ale byla dost drsnou sondou do Afrického zdravotnictví. Závěr, který patřil zmíněnému dědulovi byl zase dost emotivní sondou do hlubin lidského patriotismu. ()
Trabanti, ale jsou to pionýři. A čistě po africku. Když člověk vím, že už je i seriál tak význam filmu se docela ztrácí, ale kdo nemá čas, tak ocení i film, který byl nečekaně brán jako velká síla. Asi bych neřekl, že film až na pár sekvencí přináší něco nového z čeho by se sedlo na zadek. I na všechny poměry bylo nečekaně málo opravování a i málo nebezpečí. Největší bylo v tom, že není benzín a samozřejmě hnusná malárie. Takže tohle se spíš profiluje jako poctivý dokument, který je zábavný a oddechový v něčem. Jen to téma už je trochu vyšťavený a o to víc je deprimující, že něm existuje absolutní monopol jen jedné skupiny tvůrců. ()
Jedna z nejlepších dokumentárních road movie, co jsem viděl. Snad předčí i Ewan McGregorovu Dlouhou cestu. Hlavně bych vyzdvihl skvělou kameru Martina Kochaníka, kde některé záběry jsou doopravdy velmi povedené a potom též skvělou doprovodnou hudbu. Taky střih se velmi povedl, kdy jsem se nejdřív bál, že formát filmu tomuhle projektu nesedne a říkal si, jestli by nebyl lepší seriál a díky tomu pak i delší minutáž. Stejně jak tomu bylo u Trabantů, kde se seriály velmi povedly, ale filmy byly trošku zmatečné a ne tolik povedené. Tak tady se tohle naštěstí nestalo a vše funguje a ubíhá plynule, tak jak má. Jinak zde je asi hlavně nejdůležitější to, co se téhle partě povedlo, než je samotná kvalita snímku. Ale to je na další a jinej komentář, tak alespoň jen krátce - doopravdy před celou partou klobouk dolů. ()
Galerie (49)
Photo © Marek Slobodník
Zajímavosti (13)
- Na dotaz v rozhovoru s Markem Slobodníkem, kolik že má vlastně malých motorek značky Pionýr, dlouho přemýšlel, pak začal počítat a zastavil se u čísla dvanáct. (sator)
- Marek Slobodník dostal v Mozambiku maláriu, na ktorú v Afrike umiera ročne pol milióna ľudí. Niekoľko dní to s ním vyzeralo beznádejne a hrozilo, že cesta bude musieť byť ukončená. Pobyt v nemocnici ako aj celý priebeh choroby zachytil na kameru Marek Duranský, ktorý bol hospitalizovaný spolu s Marekom Slobodníkom s rovnakou diagnózou. (ČSFD)
- Afrika na Pionieri v číslach: 5 členov výpravy, 15151 prejdených kilometrov z Banskej Bystrice na africký Strelkový Mys, 5 mesiacov v sedlách motoriek, 10 precestovaných krajín, 360 hodín nakrúteného videomateriálu, 2500 litrov benzínu, 80 litrov oleja do benzínu, 2 zbalené náhradné motory pre prípad potreby, 2 úrazy, 2 malárie, 1 000 000 porúch a opráv, 0 zbalených báb. (Krouťák)
Reklama