Obsah
-
Veselé příhody měšťanské pražské rodiny Žemličkových, jejíž snahou je dobře provdat jedinou dceru Amálku. Amálka je pohledná dívka a není tedy divu, že se zalíbí i Vendelínu Hromovi, který se s ní seznámil při nedělním výletu celé Žemličkovy rodiny. Při návratu domů všichni zmoknou a tak je Vendelín pozván Žemličkovými do bytu, aby se usušil, povečeřel a také přespal. Otec s matkou vymýšlejí plány, jak nesmělého Vendelína polapit a Amálku za něho provdat. Podaří se jim to až po usilovné snaze Theofila Drmoly, "pivního bratra" Vincence Žemličky. Po svatbě se oba mladí těší ve svém novém bytě na první manželské radosti, avšak návštěva jakési podivné tetičky jim překazí plány. Než zjistí, že paní hledá někoho jiného, dorazí do nového bytu zbytek rodiny Žemličkových. Dříve nesmělý a bojácný Vendelín nyní všechny bez milosti z bytu vykáže. (oficiální text distributora)
Veselé příhody měšťanské pražské rodiny Žemličkových, jejíž snahou je dobře provdat jedinou dceru Amálku. Amálka je pohledná dívka a není tedy divu, že se zalíbí i Vendelínu Hromovi, který se s ní seznámil při nedělním výletu celé Žemličkovy rodiny. Při návratu domů všichni zmoknou a tak je Vendelín pozván Žemličkovými do bytu, aby se usušil, povečeřel a také přespal. Otec s matkou vymýšlejí plány, jak nesmělého Vendelína polapit a Amálku za něho provdat. Podaří se jim to až po usilovné snaze Theofila Drmoly, "pivního bratra" Vincence Žemličky. Po svatbě se oba mladí těší ve svém novém bytě na první manželské radosti, avšak návštěva jakési podivné tetičky jim překazí plány. Než zjistí, že paní hledá někoho jiného, dorazí do nového bytu zbytek rodiny Žemličkových. Dříve nesmělý a bojácný Vendelín nyní všechny bez milosti z bytu vykáže. Komentáře uživatelů k filmu (5)
-
Bart
Režisér legendárního němého Batalionu (uveden na MFF Karlovy Vary 2003) natočil celkem průměrnou komedii s už tehdy tahákem Theodorem Pištěkem v titulní roli. Mileneckou dvojici sehráli Jiří Hron a Pištěkova manželka Máňa Ženíšková. Film však úplně zapadl. Přemysl Pražský udělal totiž tu chybu, že film natočil ještě jako němý. Do kin se dostal až po legendárním C. a K. polním maršálkovi, takže se nelze divit, že na něj diváci nechodili.(13.3.2006)
-
NinadeL
Velice zábavná pozdní němá komedie hrubšího zrna, která sice udělala svým formátem krok zpět, ale na druhou stranu nám dopřála plynule doznít jednu velkou éru a stala se tak předposledním premiérovaným němým filmem u nás. Posledním byly Opeřené stíny ještě po dalších dvou měsících, tedy 13. března 1931. Pro velkou část herectva to musel být zvláštní zážitek, protože v té době už měli za sebou zkušenosti ze zvukovéhío Lamačova Maršálka (24. října 1930) - Jiří Hron, Máňa Ženíšková, Theodor Pištěk, Helena Monczáková, Milka Balek - Brodská i Roza Schlesingerová. A konečně při premiéře Vendelína už to byl skoro rok od uvedení prvního českého zvukového filmu vůbec - Tonky Šiběnice (27. února 1930).(21.2.2009)
-
Marthos
"My sme s panem manželem bírbrůdři vod Fleků! Já jsem ňákej Drmola.“ Jeden z typických dialogů této vskutku nenáročné maloměšťácké veselohry diváka ihned seznámí, o jaký druh humoru se jedná. Stejnojmenný román Eduarda Kučery staršího posloužil režisérovi Přemyslu Pražskému k vytvoření jednoho z posledních filmových odkazů němé éry. Pražský však narazil na fakt, že česká kinematografie tehdy razantně přejímala zvukovou aparaturu; mnohé ještě němé filmy tak bývaly často dodatečně dozvučeny. Tato pružnost však Pražskému scházela. Film se premiéry dočkal až v lednu 1931, tedy v době, kdy veřejnost již několik měsíců skandovala zvukovému C. a k. polnímu maršálkovi. Samotný dějový rámec spočívá v tom, jak dostat již dospělou dceru pod čepec. Způsob, jak tohoto cíle dosáhnout velmi nápadně připomíná herrmannovsko-kondelíkovský charakter, zejména struktura scén a typy jednotlivých postav. Žoviální bodrý pantáta, energická manželka, spořádaná dceruška, nemotorný a nesmělý nápadník, potrhlá babička, drzý raubíř. Závěr filmu je pak neúnosně natahovaný a dětinský, i když poměrně průlomově zobrazoval život po svatbě (většina podobných filmů končí polibkem u oltáře). Co se týče »pivního humoru«, ten je reprezentován sekvencí v zahradní restauraci, kde starý Žemlička vypije naráz pět půllitrů piva a teprve poté se cítí spokojený. Hlavní partnerské dvojice ve složení Pištěk - Monczáková a Hron - Ženíšková s úspěchem prošly již předchozím Lamačovým Maršálkem. Po shlédnutí tohoto filmu skutečně nezbývá než souhlasit, že se jedná o vrcholně nedůstojné rozloučení s němou kinematografií. Drobnou, avšak cennou dokumentární hodnotou je zachycení tehdy značně populární zahradní restaurace Sakura v Roztokách u Prahy (později se objevila ještě ve válečné komedii Valentin Dobrotivý). A jak již bylo řečeno, je nutný vlastní výběr hudebního doprovodu.(10.3.2009)
-
Přemek
Naprosto okouzlující lidová komedie, velice se odlišující od produkce následných zvukových let třicátých především velkou mírou obhroublé nadsázky a velmi pivního humoru. Musím říct, že s kolegou jsme se při projekci na filmové vědě FF MU velice bavili. Doporučuji si pustit film s nějakou pěknou, svižnou doprovodnou hudbou.(17.12.2007)
-
Wrr
Milé a zábavné. Po technické stránce sice nic moc, přestože byl snímek natočen 1930, ale to vůbec nevadí.(28.2.2010)
