Exodus

Pozadie vzniku štátu Izrael formou výpravnej epopeje klasického hollywoodskeho strihu. Niekoľko silných miest nestačí pokryť rozpačitosť výsledku spočívajúcu v odťažitom spracovaní príbehu a postáv a nasilu pridanej ľúbostnej línii. Emočný chlad vanúci z filmu zrejme vyvolali aj medializované spory medzi režisérom Ottom Premingerom a Paulom Newmanom (podáva dosť nepresvedčivý herecký výkon) počas nakrúcania. Na druhej strane ide o zaujímavú dejepisnú obrázkovú čítanku, ktorej nevadí ani takmer 3 a 1/2 hodinová dĺžka. Film prostredníctvom príbehov postáv z lode, ktorá za pomoci triku a medzinárodnej publicity preplaví 600 Židov z cyperského internačného tábora do Palestíny, predstaví odbojové hnutie za vznik Izraela. Nevyhne sa pri tom ani kontroverznému fanatickému spôsobu boja Židov za nezávislosť (teroristické bombové útoky na britské civilné aj vojenské objekty). 70% (28.11.2005)

Velice americký, idylický a zejména velice jednostranný pohled na vznik státu Izraele, až je z toho člověku ouzko. Netvrdím, že to je špatně natočené, zahrané, napsané, to ono to je udělané pěkně, akorát to je ignorantský film, který je (z velice pochopitelných důvodů) udělán pro sionisticky, což je ovšem slepé a falešné a v dnešní době to nelze než, při nejmenším, vytknout. Takhle to prostě nebylo. (01.04.2011)

Po Veľkom žiali z roku 1966 opäť film zo židovskou otázkou a jej územnými právami na Blízkom východe. Tentoraz ale menej vojnový, viac sa tu rozoberá otázka práv, spolunažívania s Arabmi a vynucovanie si územie z područia Britov. Aj keď mu nemožno uprieť punc veľkofilmu s niektorými známymi hereckými menami, jeho obrovitánska stopáž ho predurčuje k početným hluchým miestam, ktoré vyslovene nudia. Neviem, do akej miery sa príbeh zhoduje s historickými reáliami, ale z takto nakrúteného filmu sa mi nepáčil prístup Židov - otvorený vzťah k násiliu, lži, krádeže, podvody a teroristická činnosť. Koniec je lepší, prináša aj pár dobrých myšlienok, ale celkový dojem výrazne nemení. (02.02.2019)

Urisovu knihu jsem dočetl docela nedávno a upřímně řečeno k filmu jsem přistupoval se skepsí. Nedovedl jsem si představit, že by se příběh o tolika liniích a s tolika důležitými detaily mohl vměstnat do tří hodin. A mé obavy se do určité míry potvrdily. Režisér vybral dle očekávání hlavní linii, takřka rezignoval na emoce a film pojal víceméně jako hraný dokument mapující měsíce předcházející vzniku státu Izrael. Nutno ovšem dodat, že dokument sice rozvleklý, ale přesto poutavý a i poměrně přesný. Navíc k ruce měl vynikajícího Paula Newmana, který celý film táhl a mít k ruce lepší spoluhráčku, hodnotil bych i výše. Bohužel představitelka Kitty Fremontové byla nevýrazná a postrádala charizma, což, vzhledem k její výrazné účasti, Exodus devalvovalo. 60% (03.04.2011)

Dějepisný exkurs do období vzniku židovského státu. 1) Poněkud schématický, melodramatický a deklamativní...proto i lehce nudný úvod do moderních dějin státu Izrael zřejmě, jak mnozí říkají, nedosahuje kvalit o dva roky dříve vydané knihy, přesto však je to zajímavá podívaná. Film jasně straní Židům, což je třeba mít na paměti, ale nemyslím si, že by to snižovalo jeho výpověďní hodnotu. 2) Všechna uspokojující řešení historicky vzniklé situace na Středním východě jsou dnes pravděpodobně nemožná a velkorysosti, moudrosti a odpuštění k překonání mnoha desítek let vzájemných křivd se rovněž nedostává...tím spíše, že situaci zneužívají další síly ke svým politickým zájmům (palestinský problém například). 3) Zaujal mě okouzlující 35letý Paul Newman, byť se tu herecky zrovna nepřetrhl. 4) Nejvíce mě ovšem dostal sen horkých erotických nocí 21letý Sal Mineo (mladý terorista Dov Landau), jeden z prvních významných herců v USA, kteří se nakonec k homosexualitě veřejně přiznali. 5) Za povšimnutí stojí i nádherná hudba 39letého Ernesta Golda. Na dětském táboře mě budila v roce, považte, 1971. Díky ní jsem se na budíček dokonce i těšil. (28.02.2013)