Viděla jsem vraždu (S12E02)

Správne zamotané a na konci bezchybne rozmotané. Spústa očividných pomôcok a dokonale do seba zapadajúcich súčastí hry sa spojí až na úplnom konci pri Poirotovom hororovom, ale skutočnom príbehu. Aj pri druhom pozretí po pár rokoch som sa dokázal v indíciách stratiť. (27.7.2013) –––– Tak ani na tretíkrát táto kriminálka nestráca nič zo svojej záhadnosti. (17.1.2016) –––– Jak nesymetrické! –––– Staré hříchy vrhají dlouhé stíny, madam. (27.07.2013)

Asi nejstrašidelnější Poirot, dost rozdíl například od "Posledního víkendu", kdy je děj zasazen do krásného podzimního anglického venkova, všude červené listí a záběry na barevné stromy. Tady jsou záběry na aleje v noci, převalující se mlha, čísi tiché kroky, rychlý ustrašený pohled za rameno, takové ty zkresleně natočené hororové sekvence vražd apod. Příběh je mimořádně ještě zamotanější, než je zvykem. Takhle silně na mě zapůsobilo jen Pět malých prasátek. A ke konci ten Poirotův akční zásah neměl chybu, tak mě to překvapilo, že jsem čekala, že se snad začne prát. Dost mě zajímá, jestli tohle dílo trumfne Orient expres.... (30.12.2010)

Poirot jako kriminální příběh s prvky (klasického, ne toho dnešního) hororu? No tak to si dám líbit a zcela po právu patří tento Poirot mezi ty nejlepší, jaké byly v letech 2009/2010 natočeny. Přispívá k tomu nejen opět vynikající Suchet a výkony ostatních herců, ale také docela dobrý a hlavně zamotaný příběh s až nezvykle vysokým počtem vražd (šest mrtvol jsem ještě v žádné detektivce od Agáty neviděl, teda co si vybavuju) a taky ta atmosféra, která mi svojí mysteriózností chvílemi připomínala až Vraždy v Midsomeru. Jen ta zmínka o Československu se autorům (autorce) fakt nepovedla, dívka s takovým jménem pasuje spíš do Ruska než k nám! :) (29.12.2010)

No jo, Ariadne Oliverová (v podání nesnesitelné Zoe Wannabeactress) je sice nejprotivnější postavou v dějinách detektivky, takže se člověk vždycky (samozřejmě marně) těší, že obětí zločinu se stane právě ona, ale zde aspoň onemocní a je odklizena na lůžko. Poirot tak má dost prostoru a času rozjet koncert svých šedých kamarádek. Je to takové zahradní drama, s chudinkou au-pair z Československa, ovšem s ruským jménem. Stručně, je to klasika, kde jde o dědictví, ne-falešné dokumenty, malé venkovské sídlo a dušičky. A zdrcující Poirotovu kritiku anglosaské tradice Halloweenu. "V Belgii lidé na Dušičky zapalují na uctění památky zemřelých svíčky, mon ami." (18.01.2017)

Hudba: Christian Henson / Scénář: Mark Gatiss Hercule Poirot byl opět kouzelný a s ohledem na mé frankofilství se mi líbily jeho drobné výrazy např. Regardez… Calmez vous madame… či Pas de tout. Vím, že nedáte dopustit na to Vaše teoretizování a psychologické kejkle, ale měl byste to raději nechat na nás, profesionálech. My ho vypátráme, žádnej strach řekl inspektor, ale kdo vlastně nakonec objasní proč musela jedna dívka zemřít, a jak to vlastně vše bylo, zkuste uhodnout ?… nevím zda se mi líbí Halloween … (28.12.2010)