Ztraceno v překladu

Žánrově těžko zařaditelný film. Trochu mi připomněl Strach a chvění, nejen svým námětem, ale i atmosférou - také jsem se skoro po celý film usmíval. Bill Murray má po deseti letech konečně roli, ve které mohl ukázat své kvality. Scarlett Johansson je podobně zasněná a elegantní jako v Muži který nebyl. A režisérka je zřejmě po tátovi:) (27.01.2004)

Ale ano, tenhle filmeček podle mě není špatný... Jenže není zdaleka tak dobrý, jak by tomu odpovídaly nadšené ovace kritiky a části diváků. Ztraceno v překladu boduje tím, že přišel ve správné době se stylem, po kterém byla poptávka. Diváci a zejména kritika byli zkrátka unaveni vysokorozpočtovými produkcemi nabitými digitálními triky a akcí a toužili po civilním, kultivoaném projevu. Není to v pravém slova smyslu komedie, ryze humorných situací je tam pomálu, a pokud se objeví, jsou to ty, které vzbudí na rtech úsměv, rozhodně ne smích. Mnohem víc je to nenaplněný milostný příběh mezi nerovnými partnery bez reálné perspektivy. Kladem snímku jsou herecké výkony ústřední dvojice a scénář, který těží ze znalosti filmového prostředí a japonské kultury. Na druhou stranu jsem už viděl mnohem silnější filmy na podobné téma a nic výjimečného jsem ve filmu nezaznamenal. Některé scény mají tak přetaženou stopáž, že mohou dokonce i nudit... Spíš slabší 4 hvězdičky, celkový dojem: 70 %. (13.08.2007)

Do kina jsem přišel ve velmi špatné náladě, a přesto mě Ztraceno v překladu bez obtíží mnohokrát rozesmálo. Dvakrát neholduji současným komediím a obával jsem se, že se dočkám jen stereotypního bavičství á la Strach a chvění, ale jeden záchvat smíchu stíhal druhý a při vzpomínce na mého (do té doby) neoblíbeného Billa Murrayho a jeho Santori se mi ještě teď dere úsměv do tváře. Po závěrečných titulcích mě tížil pocit, že mě to zase tolik nedostalo - aniž bych tušil, jak intenzivně se mi vzpomínky na Ztraceno v překladu budou každý den vracet, čím dál tím krásnější a lahodnější. Totéž se mi přihodilo naposledy při X-Men 2. Někdy prostě trvá než vás čistota těchhle tišších filmů naplno osloví a zjistíte, že jste zrovna viděli geniální dílo. Pravý vítěz letošních Oscarů:-) (21.03.2004)

Ztraceni v cizí zemi, ztraceni ve vlastním životě, ztraceni sami v sobě... Ze začátku mě taky začala "přepadat" nuda, než jsem pochopil, že Sofia Coppola to chtěla natočit přesně tak, jak by se takovýto vztah vyvíjel. Bez všech příkras a zbytečných serepetiček kolem. ČÍM LÍP VÍŠ, KDO JSI A CO CHCEŠ, O TO MÍŇ TĚ COKOLI ROZČÍLÍ. Tohle si budu muset zapamatovat. (06.04.2005)

„O čo lepšie vieš, kto si a čo chceš, o to menej ťa všetko hnevá.“ Konečne nehororový film, ako stvorený na hlbokú letnú noc. Romanca, ktorá nie je romanca, komédia, ktorá vás nerozosmeje, dráma, ktorá vám na tvári vykúzli úsmev. Tajomný film s možno životným výkonom životom a Hollywoodom unaveného suchého cynika Billa Murraya (u mňa ale víťazí skôr kpt. Steve Zissou), ktorý na túto serióznu ponuku čakal len dvadsať rokov. Záverečná scéna so šepkaním dokazuje, že sa oplatilo. (11.04.2005)