Podzemka

...na mňa ten film nečakane zapôsobil. Pri jeho sledovaní mi napadali myšlienky podobné komentárom od POMO a DDT, záver ma však dostal a čo je najzaujímavejšie, nosil som potom v hlave Podzemku ešte také dva týždne. V tom finále akoby niečo nedefinovateľné kliklo, pekne do seba zapadlo a spätne to bol už úplne iný film. Lepší, než aký som dovtedy s občasným premáhaním sa sledoval. Skúste. (13.07.2005)

Takový příjemný malý film zaplňený sympaticky praštěnými postavičkami obydlujícími podzemní chodby metra, který neskonale kazí hlavní dvojice a zápletka, točící se okolo jakýchsi ukradených dokumentů. Jak Lambert, tak Adjani jsou otravní až to není hezký a úplně tak kazí celkový dojem. Za plus bych ještě považoval slušnou, rockově znějící hudbu a závěr snímku, pročež tak musí člověk litovat toho, kam se po povedeném startu své kariéry a skvělých dalších filmech nakonec Besson ve svojí tvorbě dostal... (20.08.2009)

Hodně zvláštní reklama na metro!:o) Ze začátku filmu mě příběh o neortodoxním zloději (Lambert) a ženě mafiána (Adjani) bavil, avšak časem se z toho vytratil smysl a nezachránil to ani koncert kapely v závěru. Je vidět, že Besson se ještě hledal a tenhle multižánr není pro něho! Nejzajímavější na snímku je však perfektní hudba od Erica Serra. Nakonec tedy průměr, za 3 zastávky francouzské podzemky. (26.08.2014)

Pamatuju si, jak jsem hořce kroutil u Antalova Kontroll a to nikoli proto, že by ten film byl jakkoli špatný, ale kvůli tomu, že zpracoval námět, který jsem nosil tehdy dlouho v hlavě (akorát byl zasazený do pražského Kongresového centra). A to jsem tehdy ještě ani nevěděl, že v pětaosmdesátém natočil Besson v zásadě némlich to samý, akorát s protagonistou, který je vizuální kombinací mě a Johnnyho Násilníka. Subway je chaotická změť scén a témat zasazených ve světě pod světem pařížského metra se skutečným mladistvým drajvem, který hází klacky pod nohy každému, kdo se snaží film racionalizovat, zařadit a obecně prostě podmanit. Besson chtěl být protestním hlasem mládeže a navázat v tom na Godarda s Truffautem, místo toho byl ale prostě mladý tele, co se točilo za sukněma. Subway je právě díky tomu takovým čistým, nezkroceným a nerozvážným filmem se svým vzácným kouzlem. (22.07.2021)

Filmová metra jsou opravdu zvláštní. Všude je otevřeno, všude se svítí a na těch důležitých místech nikdy nikdo není, takže se můžete vesele pohybovat kde chcete. Ono to možná s realitou nemá moc společného, ale jako filmová fikce oslavující svobodu a nezávislost to nevyznívá špatně. Isabelle jsem dosud viděl jen ve dvou filmech, v obou působila jako profesionální plačka, žena, která nezná úsměv. Konečně jsem jí taky viděl v té živější poloze a v naprosto geniální scéně (nóbl večeře). Co je ale hlavní, Isabelle je neskutečně zajímavá žena a vlastně i herečka. A nemyslím to jen jako metaforu ke slovu krásná (i když s Irokézem je neskutečně sexy). Co říci k filmu? Jako celek nic moc, jako sled různě zajímavých, kvalitních a zábavných scének to docela jde. Místy je to zábavné, místy je to dojemné, místy hrozně oduševnělé a nakopávající, místy ale taky trochu zmatené, nudné a nezáživné. O logice věci nemluvě (všichni ho hledají, ale on se svobodně pohybuje po metru s odbarvenými vlasy, ve výrazném županokabátě a se slunečníma brýlema a výrazným ksichtem Christophera Lamberta, nápadnější už být nemůže). Kapitolou samou o sobě je hudba, která je výborná a u některých scén vás až napadne, že byly točeny jen kvůli ní. A Jean Reno jako bubeník (který se, na rozdíl od jiných filmových bubeníků, alespoň snažil trefovat do hudby) je fakt k pousmání. Určitě si to někdy pustím znovu, ale asi budu občas přetáčet. (11.12.2013)