Provinční městečko E

E jako Jelňa, název v češtině prostě nefunguje. Dokument o tom, že ruské vlastenectví je stále zaseknuté na slávě Rudé armády a ve městech, kde nezbyl žádný průmysl, je armáda v současnosti jediná šance pro mladé. A o stále stejné komunistické rétorice, podle které jsem fašista, jelikož neuznávám Putina za spirituálního vůdce. Jelikož Rusko není tak daleko, je to dost znepokojivý obraz. (05.05.2021)

V 90. letech prováděl Boris Jelcin v post-sovětském prostoru reformy, které - viděno zpětně - Rusko nenasměřovaly k dohnání vyspělého a bohatého Západu, ale vedly na zkorumpovanou periférii Latinské Ameriky. Země s tak dlouhou militaristickou tradicí tehdy měla tak podvyživenou armádu, že se nedala brát vážně. V první rusko-čečenské válce plně vyzbrojená ruská divize řadu dní marně dobývala vesnici hájenou několika desítkami čečenských povstalců. S příchodem Putina nastaly v mnoha ohledech jiné časy a nejpozději od roku 2013 se dá mluvit o intenzivní přípravě na budoucí válku, která zahrnuje nejen modernizaci, nákup zbraní a velké opakované manévry, ale komplexní přípravu společnosti na válečný konflikt. To se nedá přehlédnout a žádným způsobem okecat, stejně jako to, že s Ruskem nemáme společné zájmy a ruská vláda se rozhodla proti Evropské unii politicky i vojensky vymezit. Můj vztah k Rusku je ambivalentní. Na jedné straně jsem se intenzivně zajímal o ruskou kulturu a historii, na straně druhé je mi blízký přístup našeho Karla Havlíčka. Zkrátka s Ruskem a jeho stavem společnosti opatrně. Rozumím tomu, co chce svým dokumentem Bogolyubov vyjádřit, ale přijde mi filmařsky těžkopádný a nezajímavý. Po větší část stopáže jsem se v podstatě nudil. Celkový dojem: 45 %. (23.05.2021)

Posuzovat míru militarizace ruské společnosti podle dne oslav vítězství ve Druhé světové válce je zhruba stejně pošetilé, jako odhadovat příčetnost amerického národa podle kostýmů na Halloween, nebo stanovovat množství věřících lidí podle počtu vánočních stromků v českých bytech. Výpovědní hodnota dokumentu je tedy nevalná, a v zásadě moc nefunguje ani jako sonda do duše ruského člověka. Šestnáctiletá snaživá holka ještě neměla čas nabrat rozum, babička která přežila koncentrační tábor bude svým osvoboditelům pochopitelně vděčná, a opilec který se sice dušuje že Putina nenávidí, ale není schopný strhnout jeho plakát ze zdi svého bytu, protože "to sice zkoušel, ale nešlo to", si může z téhle výmluvy udělat životní moto. Úplně stejně dle svých slov přestával s alkoholem. Zjistil jsem, že život v zapadlých ruských městech je těžký. Ale to platí snad o všech upadajících periferiích co jich na světě je. (05.02.2023)

Válka prostupuje i po více než sedmdesáti letech od jejího konce celé městečko, jeho podobu i smýšlení jeho obyvatel. Propaganda je všudypřítomná a děsivé je, že dává rovnítko mezi současností a minulostí. Už do dětí v mateřské školce se vtlouká: nacisté=současná Evropa a my, Rusové, stojíme jako hráz proti nim. ____ Dokument dobře pracuje s válkou propagandistickou, která vyzdvihuje hrdinství a slávu a s válkou reálnou, kdy babička vzpomíná na hrůzy, které skutečně zažila nebo rodiče truchlící po synovi padlém před několika lety v Čečensku. Zatímco propagandistická válka láká mámivým přeludem glorioly hrdinství, vzpomínky na skutečnou válku bolí i po letech a varují. Zdá se ale, že v městečku realistický hlas nikdo neslyší a všichni se spíše vyžívají ve slavnostech, recitacích a propagandou změněných vzpomínkách na bývalou slávu a dnešní úkol zůstat těmi jedinými spravedlivými, čistými, kteří opět zachrání svět před zlem, tentokrát v podání západní Evropy. _____ Je to děsivý obrázek, a bohužel, pochopitelný. Když vidíme bídu obyvatel městečka, nezaměstnanost, alkoholismus, celkový rozvrat, pocit opuštění a zrady - může z takové konstelace vzejít jen něco strašného. Zvlášť, když je přiživována jen propagandou zbarvenými vzpomínkami a údajně jediné slavné chvíle - na válku. SHRNUTÍ: Můžeme se na to dívat jako na experiment ve stylu Truman show, ale tohle je celá země! P. S. Velmi výmluvné je, že ve městečku stojí jeden památník padlým vedle druhého, zatímco hned vedle v lese stále ještě leží, i po více než sedmdesáti letech, nepohřbené ostatky padlých. Tady nejde o skutečně padlé, tady jde o iluzi a propagandu. (03.06.2021)