Opičárny

Samozřejmě, že v době varietních představení byly tyhle filmy oblíbené - šlo o jednotlivé scénky, fórky, honičky, pitvoření (kam se hrabe Zdeněk Troška). Ostatně i Voskovec s Werichem si pro své filmy právě zde brali mustr. Když jsme poprvé viděl bratry Marxovy ještě na vysoké, také mě bavili. Ty hlášky a slovní hříčky jsou vynikající. Ale když se pak člověk zaměří i na to ostatní, už ne všechny filmy Marxových obstojí. Třeba tenhle. Přece jej nebudu uměle nadhodnocovat jen proto, že je to klasika a bratři Marxovi. Ano, i zde je spousta dobrých hlášek a slovních hříček („děsilo mě“), ale ty tvoří tak deset procent sice krátkého filmu, ale jenž působí díky nedějovosti velmi zdlouhavě. To přehrávané a afektované herectví je také hodně nepříjemné, některá honičková a ksichtící se čísla vyloženě slabá, a jak jsem psal, ani příběh tady nijak silný není (gangster chce zabít milionáře, nejdřív na lodi, pak na ranči). (31.10.2016)

Groucho: "Byl jsem tak mazaný, až jsem byl rozmazaný." :-) Gangsterova manželka: "...a teď se vracím do skříně, kde jsou muži jen prázdné svrchníky." Veleslavný bratrský čtyřlístek má opět políčeno na diváckou bránici. Jejich přítulné rošťáctví potápí příslušníky vážnosti. Jejich povedené figury převrací jakoukoliv scénu, pointu situací naruby. (20.04.2016)

„Já se vypracoval z ničeho do stavu krajní chudoby." Groucho hláškuje jak pominutý, Harpo je pominutý, Chico předvádí virtuózní hru na klavír a Zeppo se do veškerého chaosu snaží vnést alespoň trochu řádu. Marně, proti něčemu takovému jsou ti tři neřádi naprosto imunní. Skvostný důkaz, že máte-li dost dobrých vtipů, zápletku netřeba. V mém osobním výběrů nejlepších momentů by nechybělo pozorování šachové partie, kdy jenom čekáte, až bude to nemarxovsky ohleduplné mlčení prolomeno. 80% (29.01.2010)

První půlka byla vynikající, ale ve druhé jako kdyby najednou došly fóry a zpomalilo se tempo nebo co a už to tam zachraňoval jenom sem tam nějakou perlou Groucho (Hledám jehlu v kupce sena:-)). Navíc opět se ke konci objevily zbytečné hudební čísla jako i v dalších filmech, ale tentokrát aspoň ne přemrštěně dlouhé. (24.01.2010)

Velmi silné tři, protože příval ať už slovních, nebo situačních vtipů je prostě nekonečný, ale po půl hodině už mi absence scénáře docela vadila. A pokud jsem dal Noci v opeře čtyři, musím tady jít o hvězdičku dolu. Opičárny jsou spíše takovým demem, než filmem, předvádějícím možnosti bratří Marxů. Ale važme si, že se ještě na ně můžeme dívat, protože až nějaká etická sluníčkářská komise, zjistí, jak sexisticky Harpo honí ženy, či pochopí Grouchovy dvojsmysly, poputují filmy bratří Marxů ihned do trezoru. (22.04.2017)