Případ ještě nekončí

40% - Nevím, jestli to technika tenkrát ještě nezvládala, nebo to bylo nezkušeností režiséra, ale ty noční záběry byly peklo. Na druhou stranu tříbily divákovu představivost. Detektivní zápletka byla průměrná, s několika nelogickými počiny hrdinů, na konci nás čekalo "překvapení", ale modří již delší dobu tušili. (27.05.2019)

"Člověče, jsme tady kriminalisti nebo spiritisti?!" Jaroslav Marvan v roli vyšetřovatele se tu pomalu rozcvičoval na pozdější postavu rady Vacátka, Václav Voska je téměř k nepoznání, Irena Kačírková a Vladimír Ráž standardně zdobí a jinak jde o stylově čistou detektivku, která na to, že je z 50. let není zasviněná jakýmkoliv budovatelským hnojem, s relativně jednoduchou, nicméně ne úplně tupou zápletkou a místy noirovou atmosférou. Škoda, že u některých nočních scén si musí občas divák představovat, co se tam děje, ale s tím je potřeba u 60 let starého filmu počítat. (30.03.2017)

Dlouhý film režiséra Ladislava Rychmana vypráví detektivní příběh z vědecké laboratoře. Režisér Ladislav Rychman pracoval doposud jako libretista, scénárista a režisér krátkých filmů. Proto zvlášť zdařilá je exposice filmu „Případ ještě nekončí", v nichž chtěl reřlsér charakterisovat dokumentaristickým způsobem odpovědnou práci epidemiologického ústavu. Režisér a všichni jeho spolupracovníci byli ještě před natáčením filmu důkladně poučeni o organisaci práce ve výzkumných ústavech, aby mohli věrohodně představit prostředí, pro náš film dosud neobvyklé. Tak jako v posledních českých filmech s detektivní zápletkou, tak i v novém Rychmanově filmu, je pozornost věnována nejen zápletce samé, ale především osudu a charakteru a vzájemným konfliktům lidí, kteří se na rozvíjeni napínavého děje přímo nebo nepřímo podíleli. Filmový přehled 33/1957 (12.10.2007)

Osud spisovatele a publicisty Edvarda Valenty (1901 - 1978), jedné z nejpozoruhodnějších osobností české literatury, byl mimořádně dramatický a v mnohém připomínal skutečný kriminální případ. Doba, ve které se právě nacházel, byla až příliš neklidná a Valentovo jméno se záhy ocitlo na indexu. Zákaz stíhal zákaz, vyvrcholením bylo spisovatelovo uvěznění v bouřlivých únorových dnech osmačtyřicátého roku. Ale vrátil se a znovu publikoval, v tomto období vzniklo patrně jeho nejznámější literární dílo, sociálně-kritický román Jdi za zeleným světlem, a také scénář k Rychmanovu krimifilmu. Jinak banální příběh je rámován divácky atraktivním prostředím výzkumného ústavu, v jehož útrobách dochází ke zločinu. Rychman se mmj. pokusil o jakýsi neformální noir design, když většinu záběru ponechal v temných, ponurých zákoutích, připomínajících v určitém směru klasické francouzské filmy z přelomu padesátých a šedesátých let. Dobovou atmosféru podtrhují také vynikající herecké výkony Vladimíra Ráže, Václava Vosky, Ireny Kačírkové, Jaroslava Marvana, Rudolfa Deyla mladšího a Jana Pivce. (07.09.2015)

Detektivka staré školy, která byla ve své době takovým milníkem. 50. léta byla ještě v plném proudu a v tomto snímku nebyl zločinec žádný třídní nepřítel, žádný imperialista. Už to je vcelku podezřelé. Jak se to tvůrcům povedlo? Příběh z oblasti vědy a vyšetřovatel 'Jaroslav Marvan'. Jeho důvtip, nadhled a smysl pro humor jakoby předznamenával budoucího pana radu Vacátka. Klasika, která neztratila nic ze svého kouzla. (07.11.2014)