Ztracený svět

Když si člověk odmyslí okouzlení z toho nádherně brakového námětu a roztomilých loutek dinosaurů (a opičky Jocko!), zůstane vlastně jen pitomoučký příběh (zvláště finální část s brontosaurem v Londýně je tak hloupá, až je legrační), který je navíc vyprávěn strašně rozvlekle (viděl jsem 104minutovou zrekonstruovanou verzi), takže jsem se místy docela nudil, ale stejně mám pro tyhle stařičké filmy svým způsobem slabost a má to něco do sebe i dnes, byť spíš jako zajímavá zpráva o své době než vyloženě jako filmový zážitek. Kupříkladu finální rozuzlení ohledně Eda a jeho snoubenky Gladys je tak hloupé, až to bolí, a takových věcí by se tam našlo víc (běloch natřený na černo apod.). (03.09.2022)

Viděl jsem verzi, která měla 68 minut a díky tomu jsem zřejmě přišel o ono avizované cameo Sira A. C. Doyla. Těšil jsem se, ale zase tolik to nevadí, protože i tak bylo na co se dívat. Ztracený svět je úchvatný hlavně po trikové stránce, protože na to, že byl rok 1925, je to něco famózního. A nijak úsměvně to nepůsobí ani po 85ti letech od svého vzniku. Takto nadšený jsem bohužel už nebyl z příběhu. Ten mě zase tolik nebavil. (21.12.2010)

Ok. Přistupoval jsem k tomu se značnou skepsí, přesvědčen, že půjde o trošku debilní kolotočářskou atrakci postavenou jen na předpotopním stop-motion dinosauřím "pornu". O to překvapenější jsem byl, když začalo být zjevné, že je ten film mnohem vypiplanější a překvapivě komplexní. Celá ta romantická zápletka je břitce ze života (někdo tady píše, že je to pitomé, ale sakra to v tom fakt nevidíte ten cynismus? :D ). Postavy mají mezi sebou fajn chemii. Vtipné špičkování dvou profesorů, frajer a rovnej chlap Sir John Roxton, kterej dokáže odsunout stranou své pošetilé touhy když vidí, že stojí v cestě velkému citu, naprosto kouzelně pitomej blackface, proradnej lidoopí padouch a zuřivej Allosaurus (ano, i ten plastelínovej dinosaurus tady má jistej charaktér). Poslední dějství je pak vlastně praděda kaiju filmů tak jak je dnes známe. Za mě prostě parádní, vtipné a svižné dobrodrůžo. (viděna ta rekonstruovaná, údajně nejkompletnější, 100min verze). (08.06.2023)

Klasické dílo, jehož tvůrcům vděčí filmový svět za mnohé. Ve srovnání s (o osm let mladším) King Kongem je Ztracený svět sice úsměvnější, ale nebýt ho, možná jsme se příběhu o té velké opici ani nedočkali. Budoucí Kongovi animátoři si tady navíc jaksepatří osahali stop-motion animaci (souboje ještěrů vypadají stále velice dobře) a když to vezmu kolem a kolem a dovolím si jedno ne tak úplně férové srovnání, oživili tady mnohem více dinosaurů než Steven Spielberg a jeho parta v Jurském parku. A ten závěr s brontosaurem ve městě? Nevídané. V roce 1925 musel být svět v šoku. (04.03.2012)

,,KTO MÔŽE POVEDAŤ, ČO MOŽNO ŽIJE V TEJ DŽUNGLI - TAK OBROVSKEJ AKO CELÁ EURÓPA." __ Stratený svet je míľnikom svojej doby a filmom, ktorý nestratil nič zo svojho čara ani po 85 rokoch a stál na prvopočiatku dobrodružných monster filmov. Stop-motion je v tomto filme úžasná a je až neuveriteľné ako prepracovaná bola táto triková technológia už na svojom začiatku. Navyše film je absolútne kúzelný, nie je vôbec tak naivný ako dnes už iné diela tej doby, dokonca sa nijako nevytratilo ani tempo a napätie a objaví sa aj pár rýdzo detinských vtípkov (katapult). Som teda plne spokojný. (57. hodnotenie, 12. komentár k filmu) (16.02.2010)