Barokní srdce Evropy

Docela hezké záběry a to je asi tak všechno. Místo informací, díky kterým byste se něco dozvěděli, posloucháte pseudopoetické texty, které jsou navíc někdy i nepravdivé. Při tom všem na pozadí těch malebných záběrů hraje dramatická hudba, jak při Televizních novinách na Nově. Jako zdroj nápadů na výlet to posloužit může, i když podle tohoto seriálu byste mohli místo do Horní Blatné jet na Boží dar... (24.03.2020)

Jedenáctidílný očekávaný seriál o barokních krásách České republiky bych spíše nazval takovým projektem. Po vizuální stránce dokonce i mé očekávání zdaleka předčil. Ty záběry jsou úchvatné, některé ohromující, jiné zase pitoreskní. Stejně jako je k tomu impozantní hudba, především se svojí údernou znělkou v samotném úvodu. Co mne ale zklamalo, tak to neustálé poletování po republice. Z Prahy se na půl minuty skočí do Mikulova, pak zase zpět tak na minutu do Prahy, hned na to jsme v Holešově a po půl minutě zase zpátky v Praze. Stejně je to i s méně známými lokacemi či samotnými zámky atd. Čekal jsem spíše ucelený přehled jednoho místa a pak vzhůru do jiného. Po nějakých osmi dílech se už i informace začínají opakovat a chvílemi mi něco přijde už i zbytečné. Co je ovšem hlavní, tak ty krásné záběry pro potěchu oka. [145. hodnocení, 1. komentář, 87%] (19.03.2020)

Natočit dokumentární seriál o baroku by se dalo mnoha způsoby. Scénárista ale o baroku pojednává jinak, než jak bývá zvykem a tomu se zákonitě přizpůsobuje citlivá režie a samozřejmě skvělá kamera. Autor se odvážně vydal cestou pocitů, spíš než holých historických dat a je v tom natolik důsledný, že chvílemi má divák pocit, že sleduje spíš nějaké meditační cvičení. Stejně troufale se nebojí patosu a dokonce i kýče, ale vše je tak pevně režijně uchopeno, že to baštím i s navíjákem. Hlasy manželů Dykových tomu dávají nejen hvězdnej lesk, ale umí přesně interpretovat napsaný myšlenky, takže kolikrát se o diváka pokouší dojetí i eufórie. Umět dokumentem zprostředkovat barokní náladu a myšlenky je velkej kumšt. Výsledek je přitom snadno stravitelnej i pro neintoše. Skvělá zábava, inteligentní, promyšlená a k divákům tak nějak vlídná. Za mě zkrátka perfektní! (20.03.2020)

Přiznám se, že baroko nepatří zrovna mezi má oblíbená období, takže jsem na na nový ucelený dokument opravdu těšila. Zpořátku mi to připadalo jako přínosné, postupem času se začaly ukazovat slabiny. Trochu to připomíná odborné knihy dnešní doby - hodně barevných obrázků na křídovém papíře, ale člověk se vlastně nic nedoví. Po skončení seriálu není divák o nic moudřejší, než byl na začátku. Podivné rozčlenění mě iritovalo asi nejvíc. Pochopila bych chronologické řazení od raněbarokních staveb až po ty inspirované barokem. To neustálé přelétání od objektu k objektu, aniž by se tvůrci aspoň některým věnovali důkladně. Myslím si, že Česká televize by měla díváky hlavně vzdělávat. Kochací nicneříkající dokumenty bych přenechala komerčním televizím. I přes vysoké hodnocení je pro mě seriál zklamáním. (23.03.2020)

Chápem zámer tvorcov vytvoriť seriál, ktorý plynie v ľahkosti a kráse, ale to by musel byť v tíme niekto, kto je profesionál a nie sprievodca druhotriednej cestovky. Pozerala som prevažne na strechy a prírodné scenérie, navyše natočené časozbernou metódou ( čo je super pri istých prírodných javoch ako rast a vývoj, ale nie pri statických budovách, navyše časozber bol moderný tak pred 20timi rokmi ... ). Barokové stavby boli v tomto kontexte uvádzané takmer ako súčasť prírody, často bez informácií, a keď už, tak veľmi povrchnými. Nemala som možnosť si ich ani riadne prezrieť, pretože kameraman bol orgasticky sústredený na svoju hračku ( dron ). Pseudopoetický komentár mal evokovať hĺbku myšlienok, ale pripomínal texty popových odrhovačiek alebo kecy nejakého guru. Barokní srdce Evropy mi nedalo vôbec nič. Ani vizuálny, ani intelektuálny, ani vedomostný zážitok. (21.03.2020)