Billy lhář

Pořád herecký koncert, především sólování až exhibování Toma Courtneye, ale jako by ten snímek poněkud zastaral (například to dvojí zasnoubení, ale téměř žádný fyzický kontakt mezi snoubenci, to se mi nechce věřit). Sobota večer, neděle ráno, to je pro mě "kitchensink drama" a sociální pecka z Anglie té doby (chození s vdanou paničkou, ženou kolegy z práce, a bum, ona vlítne do do jináče -- co s tím?), nemůžu se onoho Reiszova majstrštyku nabažit (podobně jako kdysi jsem se nemohl nabažit jeho pozdějšího velkého filmu -- Francouzovy milenky). Vyhledávám tyhle snímky už kvůli staré dobré Anglii, která se v nich víc či míň míhá, a k civilnímu pojetí námětu, zpracování, postav a i jejich ztvárnění. (18.06.2008)

Billy není ani tak lhář (i když se vylhává z čeho se dá), ale mladík, který se nechce zařadit. A hlavu má v oblacích. Vlastně to má název - denní snění. A tak z různých nedorozumění a vždy, když po něm někdo něco chce, uteče do svých fantazií, kde je generálem, vojákem a kdovíčím. Ano, možná bychom tu i mohli hledat nějaký přesah (nabízí se zejména ve scéně, kdy Billy káže davům), ale takové ambice film nemá. A vlastně mám pocit, že film nemá ambice vůbec žádné. A pro mě to byla obrovská nuda. A to jsem fandila, už proto, že film je černobílý a to já můžu. Billyho už ale nikdy více, nemělo to šťávu, žádný nápad, vtip či poetiku, prostě vůbec nic. (30.05.2010)

Tom Courtenay jako Billy Fischer je v některých záběrech velmi podobný Normanu Wisdomovi a nemůžu se zbavit pocitu, že ho prostě okopíroval. Norman je však ve svých filmech ryze komickou postavičkou, zatímco Lhář Tom je politováníhodným slabochem a charakter zcela tragický. Film docela dobře zapadá do paradigmatu snímků od kuchyňského dřezu, Toma Courtenaye jsem měl možnost vidět už v o rok starším "Přespolním běžci". Už kvůli podobě s Normanem zajímavý projekt. (23.02.2010)

Mezi filmy britské nové vlny ojediněle komediální snímek, který v současnosti působí už zastarale. S Billym se jako s rebelem proti konvencím dnes bude někdo identifikovat jen těžko, jako komická postava zase jeho chování nevzbuzuje moc symaptií. Film navíc už nedělá svěží dojem ani jako komedie, protože pointy některých vtipů byly omšelé už v době vzniku, nicméně i přesto jsou nejlepší chvíle, které se blíží situační frašce a které patrně dobře fungovaly při předvádění divadelní předlohy. Navzdory zkušenosti se stejnou postavou na jevišti si s Billym nevěděl úplné rady ani Tom Courtenay, resp. režie ho nedokázala nasměrovat ke správnému pojetí, takže strhujícího pečlivého výkonu, jaký herec předvedl v pozdějším Garderobiérovi, jsem se nedočkal. Víc se mi líbil přesný komediální timing Leonarda Rossitera v roli Billyho šéfa, z filmu pak v hlavě nejvíc utkví úvodní titulková sekvence. [LFŠ UH 2022] (21.08.2022)

Skvělý snový film u kterého jsem se skutečně nasmála. Něco na tom bude, že staré filmy jsou prostě úplně jiné kafe než ty nynější. Podobně jako námět se mi zalíbilo i obsazení do hlavní role Tomem Courtenayem a nebyla bych to já, kdybych ihned nezačala po všech čertech ten film shánět. Nejvíce se mi líbily ty sny a představy co Billy měl v každé své situaci. On nelhal proto, že by z toho chtěl mít užitek, ale proto, že tomu věřil - on tomu chtěl věřit. Billymu se líbilo vymýšlet si svou vlastní pravdu a humorně se staví nejen k věcem rodinným, ale i milostným. Myslím, že v tomhle jsem občas s hlavní postavou tak trochu za jedno - je hrozně těžké přestat snít a vrátit se zpět do té kruté reality. (10.03.2013)