Půlnoční mše

Půlnoční mše pojednává o menší ostrovní komunitě, ve které se začnou dít menší změny a podivnosti. Vidíme, jak na ně reagují jednotlivé postavy, které mají velkou variaci. Liší se jejich minulost, víra, přesvědčení, atd. K tomu je to všechno absolutně perfektně zahrané. Jestli někdo někdy měl použít příměr, že se jedná o herecký koncert, tak je to právě tady. Rozebírá se tu hromada zajímavých a těžkých témat do hloubky. Ať už se jedná o samotu, izolaci, přesvědčení, víru, náboženství, davové šílenství, psychologie davu a kultu, život a jeho smysl, smrt. Je to mnohem více filozofický a emoční horor, kdy ta hrůza vychází ze samotných postav a z toho co prožívají. Všechny postavy jsou velmi lidské a člověk si je dokáže velmi rychle oblíbit a najít si k nim cestu a ikdyž s někým nesouhlasíte, pořád ho chápate i to odkud vychází. Chápu, že pro některé může být přístup seriálu nudný, je tu hromada dlouhých dialogů a hlavně monologů, kdy opravdu sledujete třeba jednu postavu, jak mluví 5 minut v kuse. Středobodem seriálu je moment, kdy si takhle dvě postavy povýdají a každá z nich mluví o tom co si myslí, že se stane po smrti, nebo spíš co si přejou, aby se stalo a každý má uplně jiný pohled na věc. Máme tu vysoce věřící postavu a Rileyho, který si už prožil hodně a je cynickým ateistou. Ten rozhovor je to naprosto užasný! Pokud vás taková věc neláká, tak na to ani nezkoušejte koukat, protože tohle jsou věci, ze kterých vám seriál dá největší požitek a to hlavně díky tomu jak dobře a bohatě jsou tyto dialogy a monology napsané a jak precinzně to herci odříkají a zahrají, kdy to často vidíte v jednom jediném záběru, který má i několik minut. Vynikající dumavá zálěřitost, ke které se budu vracet. 10/10! (27.11.2021)

Všichni kritici, kteří tomuhle házeli plné pětky a po vydání měl Midnight Mass skoro 92% (!!!!!!!) - vyližte si zadek. U čtvrtého dílu vypínám, absolutně nemám zájem sledovat 7 hodin blábolů, nad kterými se někteří uživatelé radostně povznášejí a cítí se, jak kdyby spolkli veškerou moudrost světa a jak kdyby svou pětkou udělali díru do světa. Flanagan si vzal moc velké sousto a snaží se být až hodně tajemný a budovat si záhadnou vesničku na ostrově, jenže co z toho, když je divák za půlkou a vlastně by v jedné větě nebyl schopen popsat "o čem že vlastně seriál je". Přehypovaná artově laděná prapodivnost, která nemá drajv, tempo, atmosféru a vlastně nemá nic, proč bych chtěl seriál dosledovat. Ruku na srdce, jestli někoho opravdu baví sedm hodin sedět na zadku, čumět do blba a poslouchat neustálé žvanění postav aniž by se stalo cokoliv zajímavého, tak je něco špatně. A teď všichni do mě. (29.09.2021)

Cca za 4-4,5 ale tu pátou tam s klidným svědomím dokopnu, čistě jenom kvůli místním lulinům co to absolutně nepochopili protože díky díky tunelovému vidění si myslí, že rozumí (naprosto formální a vlastně debilní) škatulce horor, ale přitom se absolutně nedokážou dostat hlouběji do vrstevnatějšího filmového (tady potažmo televizního/seriálového) díla jako takového... Je to něco jako ty děcka (nebo dementní odrosti) co mají plnou hubu (např.) metalu (jako jakési ideové, vyhraňující formy audio tvorby) ale v zásadě nerozumí hudbě a jejímu potenciálu. (25.03.2022)

Jak už je u seriálového Flanagana zvykem, je tu opět sázka na hutné rodinné drama, která dokonale vyšla. A nejen to. Už tak složité a pochroumané vztahy jsou umocněny uzavřenou ostrovní komunitou, kde je Bůh až na prvním místě. To vše je zabaleno do úžasných dialogů plných úvah o tíhách života a víře, přičemž žádná z postav ani na moment nesklouzne k lacinému filosofování. Vlastně jsem ten nadpřirozený resp. hororový prvek ani nepotřeboval a upřímně řečeno když se naplno projevil, byl jsem trošku v rozpacích, ačkoliv chápu, co chtěl Flanagan onou metafourou říci. Nicméně finále mě z mírného rozladění vyvedlo a s očima navrch hlavy jsem ho sledoval až do nejposlednějšího momentu. Herecky vedle Flanaganovy erbovní herečky Kate Siegel zářili především Hamish Linklater v roli kněze a Samantha Sloyan jako místní fanatička, což byla sice poněkud archetypální postava, ale herečka si na ní zgustla. 90% (27.09.2021)

Zase jinej Flanagan a zase jak jinak než naprosto skvělej! Na povrchu opět v zásadě klasickej, 26x viděnej námět, ovšem pojatej - jak je u tohodle člověka zvykem - úplně jinak, ne úplně předvídatelně, vrstevnatě, sotva hororově a se zajímavýma filosofickýma přesahama, kde jsem dostal tu doopravdy nejkrásnější definici Boha, jakou jsem kdy slyšel! A kdybych se s ní vlastně úplně a takřka doslova neztotožňoval, tak za Boha označím pana Flanagana. Aspirant na seriál roku. (22.11.2021)