David Attenborough: Život na naší planetě

„ Ak sa my postaráme o prírodu, príroda sa postará o nás.“ Vizuálne pútavý a emočne silný dokument z dielne D. Attenborougha, ktorý obsahuje silné posolstvo. Skvelé zábery prírody sa stretávajú s hlbšou myšlienkou jej ochrany a s nádejou na jej záchranu. Musím uznať, že som si cestu, na ktorú nás vzal D. Attenborough užil a odniesol som si z nej viac ako som čakal. 9/10 (11.10.2020)

"...to continue we require more than inteligence - we require wisdom." Život na naší planetě je dechberoucím svědectvím muže, který i v tak požehnaném věku překypuje neuvěřitelným odhodláním sdělit nám - lidem - v jakém stádiu se nachází "matka Země", a jakým způsobem bychom mohli upravit náš vztah ke "všudy"-přítomné přírodě, již jsme si tak sobeckým způsobem přivlastnili. David Attenborough má za sebou dlouhý život, a když se ohlédne, má se rozhodně na co podívat - jak na pěkné zážitky, tak i na smutné skutečnosti, k nimž za poslední století naší kolektivní vinou došlo. Z technického hlediska jde o klasicky vynikající zážitek, jenž vedle nádherných záběrů z různých koutů světa nabízí i děsivé výjevy z možné budoucnosti, která nás může potkat. Film obsahuje mnoho zajímavých myšlenek a nejedno moudro z úst "krále zvířecích dokumentů" by se mělo vytesat do kamene. "If we take care of nature, nature will take care of us." (06.10.2020)

Ultimátní masterpiece na poli dokumentu. Čekal jsem popravdě velkou depku, ale přitom je to film o životě legendárního dokumentaristy, o zkáze planety a o tom, že i v 94 letech můžete mluvit a myslet tak, až se jiným bude tajit dech. O tom, že máme naději, protože stačí nemnoho změn. O tom, že jsou místa, kde se povedlo nepříznivý vývoj zvrátit. Kdybych mohl pustit jeden jediný film celému světu, byl by to tento. (20.10.2020)

Statistikami a depresivním obsahem mi to připomnělo Threads v klimatické verzi. Záběry jsou perfektní a poselství jasné. Jde o takovou hodně obecnou analýzu, která nejde dopodrobna. U apokalyptické části to zas tak nevadí, ale zejména u části, která radí, že každý může přispět svým dílem například změnou jídelníčku by možná stálo za to být o něco více vzdělávací. Ale asi to byl záměr. Attenborough nechce lidi poučovat, pouze upozornit a další iniciativu už musí projevit divák sám. (26.05.2023)

Tohle je opravdu třeba vidět. A měl by to vidět každý jedinec na naší planetě. Už dlouhou dobu se zavírají oči nad ekologickými problémy a až moc lidí ignoruje fakt, že s takovou již brzy nebude naše planeta pro lidstvo obyvatelná. A protože je to problém plíživý, který v našem moderním životě nemáme v jednom kuse před očima, až moc snadno zapomínáme, že vyřešení tohoto problému by pro nás všechny měla být nejvyšší priorita. Že opravdu není nic důležitějšího. A je třeba jednat okamžitě. Svým způsobem mě svědectví Davida Attenborougha šokovalo i přesto, že jsem o většině z toho věděla. Zaprvé proto, že jsem si uvědomila, že vyřešení tohoto problému nemusí být tak nedosažitelné, těžké a nerealistické, jak se často ve společnosti vykládá (ano, jsou to nejspíš jen výmluvy, protože se nikomu nechce přikročit ke změnám). Dokonce není ani nutné opustit moderní styl života (Jak Attenborough říká, je pouze třeba učinit některá "moudrá" rozhodnutí a život tomu přizpůsobit). Život by se sice trochu změnil, bylo by dejme tomu nutné více přejít na rostlinnou stravu, ale čím víc bychom dali prostor "přírodě", tím víc by nám to příroda vracela. A tak není žádná řeč o životě "v nedostatku", právě naopak. Příroda má pro nás všechny dostatek zdrojů. Jen jim musíme dát prostor a využívat je moudře. Další věc, která mě šokovala, byly všechny ty detaily, které dal Attenborough krásně do souvislostí. Poprvé v životě mi třeba docvakl fakt, co to vlastně znamená, když využíváme "fosilní paliva" - že to opravdu znamená, že pálíme všechny ty dávné "fosílie". Pálíme mrtvá těla někdejšího života proto, abychom měli rychlý a efektivní přísun energie, ale reálně si pod sebou jen kopeme vlastní hrob. Je to hrůzný a zvrácený paradox. Vidět to všechno, co nám Attenborough v tomto dokumentu předkládá, dokáže opravdu člověka rozplakat. Ale co teď? Povzdechnout si a znovu jen mávnout nad tím vším rukou? Člověka chtě nechtě napadne myšlenka "co já s tím zmůžu?". Ano, bylo by určitě mnohem rychlejší, kdyby lidé ve vládě a všichni, kteří jsou na rozhodujících a zásadních pozicích, sami přikročili k oněm důležitým ekologickým rozhodnutím. Ale sami od sebe to nejspíš neudělají, dokud nepocítí tlak společnosti. Takže ve výsledku je toto rozhodnutí opravdu na každém z nás, na každém jednotlivci. Jak se říká v Atlase mraků: Můj život je možná jen kapka vody v moři, ale co jiného je moře než velká spousta kapek? Každý z nás má příležitost a potenciál pomoct životnímu prostředí a zároveň šířit tuto osvětu mezi ostatní lidi. Pokud se nám podaří tento záměr dostatečně rozšířit a vnímání společnosti se tím obrátí, pak ani vlády jednotlivých zemí nebo podniky ve vedoucích pozicích nebudou moci věc ignorovat, protože jsou to právě oni, kdo odpovídá na přání a potřeby společnosti. Stejně jako trh se vždy přizpůsobuje poptávce. Takže je to přesně tak - je nutné začít u sebe a nečekat, až se zázračně problém vyřeší sám. Cesta okolo není. ~(5,0★)~ (16.10.2020)