The Beatles: Get Back

REKVIEM ZA ROCK N' ROLL. Třídílný observační dokument 'Get Back' od slavného novozélandského režiséra Petera Jacksona odhaluje dosud nezveřejněné archivní záběry a audionahrávky, které velmi sugestivní optikou rámují portrét nejslavnější a nejvlivnější hudební kapely všech dob, liverpoolského kvarteta známějším pod názvem Beatles, při tvorbě jejich stěžejního alba 'Let It Be'. Peter Jackson by se měl každopádně vykašlat na důchod v Hobitíně a místo toho až do konce kariéry režírovat dokumenty, protože z původních 60 hodin materiálu sledujících tvůrčí krizi kapely, jejich emoční frustraci, ale i momenty vizionářského entuziasmu a kamarádství, Jackson zúžil na hodin 8, a vytvořil tak fascinující a neobyčejně komplexní epitaf jedný ikonický kulturní éry, která navždy změnila tvář muziky, a která skončila 30. ledna '69 na střeše Apple Corps v centru Londýna nad hlavama nic netušícího davu. Navíc vzhledem k tomu, že dokument produkovalo Disney, jsou Beatles oficiálně disney princezny. A to se vyplatí! Kam se hrabe LotR. Peace ✌️☮️🎵🖤 (28.11.2021)

Pro každého beatlofila osmihodinová extáze (8 hodin? Nebylo těch natočených materiálů na 60 hodin? Kde je ten zbytek?!), vhled, jak to tenkrát, při natáčení filmu a desky vypadalo. Škoda, že se oboje týká dost možná nejslabšího alba v diskografii nejlepší kapely ever. Ale pořád je to nejhorší album v diskografii Nejlepší kapely ever, takže... (No, být kamery při natáčení takového Revolveru, White Alba nebo samozřejmě i toho Sgt. Peppera... wow wow wow). Jak už tu určitě zaznělo vícekrát, je fajn, že nám, fanouškům, Peter Jackson potvrdil, že ta atmosféra tenkrát nebyla až tak napnutá, jak se nám někteří životopisci snažili namluvit, přeci jen dokázali Brouci po Let it Be ještě natočit jednu ze svých nejlepších placek- Abbey Road. Sypat se to začalo až o něco později. Co mi ještě tento dlouhý dokument dal? Miluju Paula i Johna, ale kapelu bych s nima mít nechtěl (chudák George). Naopak s kým bych desku natáčel moc rád, je/byl George Martin. Jsem nadšen, vidět tyhle čtyři legendy při tom, co jim bylo tak přirozené, dívat se jim pod prsty, vidět, jak se natáčela ta která pecka, kterou jsem slyšel už aspoň tisíckrát... Zkrátka i když je, jak už jsem psal, Let it Be nejméně povedenou deskou Beatles (kterou posléze ještě víc pokazil Phil Spector, pokud můžete, vždycky dejte přednost vydání Let it Be... Naked), přestože je vidět, že už zdaleka nebyli tou semknutou jednotkou (George už je myšlenkami na sólové dráze, Paul nenaplňuje své ambice a John... je myšlenkami kdo ví kde), pořád jsou to kurva The Beatles! (Btw ta Yoko Ono, samozvaná nedoceněná avantgardní umělkyně, ale měla taaak moooc volného času...). (27.08.2022)

Samolibá, egoistická mrdka Pavlík naprudko bosinguje, pokorná subinka Jirka mu u toho nepokrytě strká nagelovanou hlavu do prdele, houbař Jeník jen tak tiše levituje třicet čísel nad zemí a dává okázale najevo, jak má bohorovně v piči, a intelektuál každým coulem, Ringo, sem tam něco lopatisticky zahuhňá v cocotney dialektu a jinak tupě upírá mongoloidní pohled v dál a pekelně se soustředí, aby náhodou neminul ty své dva tolik komplikované hrnce při brutálně složitém valčíkovém rytmu. Opodál prkenně sedí a strnulé čumí odporná a řádně pošahaná džaponská sukuba, pozemská Golgota a dobrovolné mučednické pokání toho chudáka dobráka koksovatelného Broukježíše s mesiášským komplexem, která se tam dostala na základě láskyplné prosby „Já chci být taky v televizi, ty mastňácká kundo!“, přičemž ubohý Jeník, nedbaje na moudrou radu Panny Marie ze své nejznámější plísně, nechtěl zase měsíc žrát polívku ze čtverzubců a mít obden propíchané koule jehlovými podpatky. To prostě není Ono. A tak kluci sedí, plácají pičoviny, přemýšlejí u džemování svých tříakordových cajdáků, který tradicionál ještě nevyloupili, a jaký přitrouble účelový rým na slova love, freedom a seržant Pepř dosud nepoužili. V rozumné míře by to možná bylo bývalo milé retro a zajímavý pohled na odvrácenou stranu broučí prdele. Jenže Ono to v přesně tomto duchu trvá naprosto nehumánních 6 hodin!!! A to by obrostla mechem a chcípla nudou snad i ta nejzarytější a nejfanatičtější šedesátková grupí. (15.12.2021)

Opravdu vyčerpávající portrét nejgeniálnější a nejvlivnější kapely v dějinách hudby vrcholící legendárním vystoupením na střeše, které trvalo sotva půl hodiny, zatímco délka tohoto dokumentu se blíží nikoliv 6 ale 8 hodinám. Tehdy to mohlo vypadat jen jako nemístný úlet stále divnější kapely, ale z dnešního hlediska jde o zdokumentování posledních okamžiků kapely, která se stala nesmrtelnou. (19.12.2021)

"Yoko nemůže za vaše posraný životy." -Jiří Špičák --- Obsáhlejší komentář popisující mé (truchlivé) myšlenky jsem před lety napsala k extra zhuštěnému sestřihu tohoto materiálu Let It Be z roku 70, a s radostí teď vidím, že Peter Jackson tím, že nechal události mnohem víc plynout a nevybíral jenom špeky, některé moje tehdejší chmury rozptýlil. Ale musím teda říct, že některé údaje uvedené v titulcích na obrazovce se mírně lišily až odporovaly některým faktům, která si pamatuji z dřívější četby mnoha biografických knih o skupině a o Georgi Harrisonovi. (20.03.2022)