Nevina

Velmi dobrá kriminální série, každý díl se věnuje jedné postavě a přiblíží ji divákovi, Oriol Paulo opět rozhodil filmové puzzle a ve finále do sebe všechno zapadlo přesně tak, jak mělo.. Herecký ansámbl mi byl nesmírně sympatický, všichni jsou ve svých rolích přesvědčiví a skvělí, Mario Casas a Aura Garrido tvoří moc pěkný pár, bylo snadné jim podlehnout a uvěřit, líbila se mi i zajímavá Alexandra Jiménez v roli houževnaté a neúplatné Loreny.. V příběhu lze najít vše - od napětí i násilí přes trpká odhalení až k lásce a odpuštění, bylo mi potěšením, stálo to za to vidět.. (29.11.2022)

Netflix nám přináší tuto osmidílnou krimi minisérii podle knižní předlohy od mého oblíbeného španělského režiséra. Sledujeme osudy několika postav, které se po několika dílech protnou. Každý něco skrývá a my nevíme, komu věřit. Jak souvisí zmizelá žena s mrtvou jeptiškou? Časem do hry vstoupí víc hráčů a vše se komplikuje. Děj se hodně točí kolem obchodu s bílým masem a věcí s ním spojených. Často vidíme flashbacky našich hlavních hrdinek. Nakonec do sebe vše zapadne a začne hra o čas i o život. Někdo se snaží prokázat svou nevinu a jiní zachraňuj svůj život. Je to dobře natočené. Jediný problém bych viděl v tom, že jsou některé zvraty snadno čitelné, a tak vás jen máloco v seriálu překvapí. I tak jde ale o dobrou zábavu, u které se určitě nudit nebudete "Kde jsou ty kazety?" (01.05.2021)

Španělé a prostitutky, z toho začíná být silný Netflixovský pouto. Nevina má ale i dobrou předlohu od Harlana Cobena, slušnej režijní tah, Euforicky zábavný minimedailonky postav a silný dámský charaktery. Škoda jen, že Mario Casas je se svou jedinou obličejovou polohou castingová šlápota mimo. A to u hlavního hrdiny paranoidního thrilleru vadí fest. (17.07.2021)

Mnohopostavových a dějomacatých vyjebávacích napínačů, které jednoho neuprudí xmrti, popřípadě neskončí nějakým scénárasistickým chaosem či myslomrdem, vyjebávajícím akorát tak s divákem, je jako vysokoškolsky vzdělaných cigošů.  Téměř kompletní partička z Contratiempa v čele se záživně matoucím matadorem dávkování informací - Pavlem - opět svérázným rukopisem dokázala uklohnit z mnoha přeqapivých ingrediencí totálně zábavné, výživné a lehce stravitelné gaspáčo, ba dokonce zlidštit a zesvižnit předlohu vyhlášeného grafomanského uspávače hadů a profesionálního nudila Babrala Kolena, což je v praxi téměř nemožné. Osvěžující, nehtohryzně gradující osmihodinový scénáristický a herecký koncert zcela bez volných konců a bez jediného negra či nechutně zotročeného Aztéka. Fuj, nediverzitní, unikulturní rasistické svinstvo bez sluníčkového poselství nových pořádků, okamžitě tvůrce ostrakizovat, zničit jim kariéry a pryč s tím z éteru! (15.05.2021)

„Tajemství je jako nádor. Samo o sobě může být neškodné. Ale jakmile se začne šířit, může být smrtící.“ Až příliš dokonalý hošan (vlhký sen dívčin a nejednoho homosexuála) Mario Casas má všechny předpoklady stát se úspěšným jak v soukromém, tak v profesním životě. Z téhle diskotéky chtěl jít student práv zodpovědně brzy domů. Jenže scénáristé zaveleli jinak a hlavní hrdina Mateo má na krku obvinění z neúmyslného zabití vrstevníka. Holka za to mohla. Po výkonu trestu se na něj ale přeci jenom usměje štěstí, jenže… postupně poznáme ambiciózní vyšetřovatelku, nekompromisního kšeftaře s mladým masem, striptérky či jeptišku, na kterou mnišský způsob života rozhodně neseděl. Prostě další hráče, kteří se zpočátku vyvíjí velmi okrajově, ale následně sehrávají důležitou roli. Půjde o řadu kostlivců ve skříni i o zatraceně citlivé nahrávky. Španělský režisér a scénárista Oriol Paulo se už ve slušné formě předvedl v případě (mile překombinovaného) thrilleru Contratiempo. Výsledek má hodně zvratů, časových linií a náhod, kdy v posledním díle je to už krapet vysilující a umělé. Naštěstí to není tak emocionálně přepálené a uměle překombinované (pardon) jako rovněž španělský Papírový dům. Úplně poslední scénu si mohli tvůrci odpustit. (01.07.2021)