Vyvolený

Zajímavý nápad, slabší zpracování. Achillovou patou filmu je, že de facto nemá žádný skutečně nosný děj, pracuje jen s decentním přerodem obyčejného člověka v hrdinu. Kupodivu to nijak zvlášť nenudí, ale ke konci filmu jsem měl neodbytný pocit "tak kdy už to konečně začne". Více než nezničitelný táta Willis se mi zamlouval tajemný skleněný muž Samuel L. Jacksona. Skrz zajímavý námět se jaksi Shaymalan nakonec úplně neproboural k filmu, ale zůstal kdesi na půl cesty. Přesto se mi tenhle snímek o "mýtu hrdiny" líbí více než Šestý smysl. Oč je méně šokující, o to je působivější. Příjemná podívaná, která reflektuje fenomén komiksu i fenomén vztahu otec-syn, ale povrchnosti se neubránila... (01.02.2004)

Pro mě je Vyvolený zatím nejlepší Shyamalanův film. Mám velice rád komiks a toto je vlastně takový civilní komiks se superhrdinou i se superpadouchem. A na druhou stranu Šestý smysl mě nějak zvlášť nenadchl a Znamení a hlavně Vesnice spíše dokazují, že první dva režisérovy filmy byly nejspíše náhodně tak dobré, ostatní je jen nudný průměr. (20.02.2005)

To pri tomto filme som ešte netušil, že filmy 'The Sixth Sense' a 'Unbreakable' majú niečo spoločné, a to režiséra! A netušil som, ako sa Shyamalan zahráva s pointou príbehu, ktorá sa otočí o 360stupňov len pár minút pred záverečnými titulkami. A brutálne zaujímavo! Jedinečné spracovanie a skvelé obsadenie, v roli psychopatického Pána Skleneného si neviem nikoho iného predstaviť. 100%. (17.05.2006)

Spoiler. „Je ťažká doba. Ľudia chcú veriť, že existujú hrdinovia" Majstrovský origin komiksového záporáka a superhrdinu, o ktorých ste jakživ nepočuli. Matka komiksov a najrealistickejší komiksový film všetkých čias? Shyamalan už v podstate k rozprávaniu strhujúceho príbehu nepotrebuje slová (štvorsekundové držanie sa za ruky povie o manželskom páre viac, ako dvojhodinové melodrámy plné vykecávania sa). Jedna tichá majstrovská scéna strieda druhú (pád zo schodov, revolver, David v metre). Začína sa nenápadne a tam, kde menej schopní režiséri vystatujú na lacný obdiv 150-miliónový rozpočet, tam ho Shyamalan (železničné nešťastie) proste neukáže (!). Bruce Willis podáva po Šiestom zmysle ďalší vynikajúci zasnený výkon, a tvorí fantastické partnerstvo s „netvorom“ Samuelom L. Jacksonom (prvý raz sa stretli v Smrtonosnej pasci 3, v Pulp Fiction v skutočnosti nemali ani jednu spoločnú scénu). Jackson dostal úchvatnú rolu muža, ktorému sa lámu kosti. Zatrpknutého, znechuteného, podráždeného, ničeného takmer až sci-fi lekárskou diagnózou (v skutočnosti sa jedná o existujúcu chorobu). Shyamalan šikovne používa tradičné komiksové klišé, ale v jeho geniálnom podaní to vôbec ako komiks nevyzerá. Pritom Vyvolený obsahuje všetko, čo má poctivý komiks obsahovať: hrdina odhaľujúci svoje superschopnosti, zúčastní sa prvej akčnej scény, získava bizarný kostým, noviny ho počastujú prezývkou a na konci so šokom zisťuje, že bolo dodržané dokonca aj jedno zo základných komiksových pravidiel a totiž to, že úhlavní nepriatelia v minulosti nejeden raz boli priateľmi a dokonca spojencami, až kým sa na scéne neobjavilo dačo, čo ich vzťah raz a navždy rozvrátilo (viď. napr. Magneto a Profesor X z X-Menov, alebo azda i Spider-Man a Green Goblin). Finálny zvrat nie je šokujúci á la Šiesty zmysel, ale možno o to tvrdší dopad na diváka má to tragické a nevyhnutné, ale logické vyústenie. Niektoré citové scény s Robin Wright Penn sú menej príjemné, ale psychologicky dobre spracované a bez nich by Vyvolenému niečo strašne dôležité (až pre príbeh kľúčové) chýbalo. Spencer Treat Williams ani omylom nepodáva strhujúci výkon á la Haley Joel Osment, ale možnože je aj svojím spôsobom dobre, že sa Shyamalan nechcel opakovať s ďalším zaručene rozkošným dieťaťom. Akurát som nepochopil ako mohol David v mladosti všetkých oklamať, že bol po dopravnej nehode ťažko zranený. Všetci museli predsa vedieť, že nebol, tým pádom ani v zdravotných záznamoch nič také nemohol mať napísané. (24.10.2004)

M. Night Shyamalan, kluk jeden ušatý, to u mě asi nebude mít nikdy jednoduché. Neposadil mne na zadek Šestým smyslem a nepovedlo se mu to ani Vyvoleným, a přesto si obou snímků nakonec cením. Vyvolený je vlastně takovou variací na Šestý smysl - námětem (člověk obdařený výjimečnou schopností), atmosférou i vyprávěcí strukturou (i tady nakonec hlavní hrdina najde sám sebe a svou vájimečnost zužitkuje ku prospěchu druhých, kterážto scéna je následována šokující pointou). Shyamalan udržuje svůj film sevřený v jemné a citlivé naraci, nezdůrazňuje místa, kde pracoval se symbolikou, nevyslovuje veškeré pointy nahlas - zkrátka apeluje na divákovu pozornost a vtahuje jej do nitra samotného snímku. Jenomže tam, do tajuplných hloubek své filmové řeči, Shyamalan nepouští každého. I já jsem - tak jako u Šestého smyslu- zůstal stát mezi dveřmi...Dodatek po několika týdnech: Zůstal jsem stát mezi dveřmi, ale to co jsem z nich uviděl se mi převrací v mysli doteď (jako u Šestého smyslu)...Na mnoho filmů kterým plácnu tři hvězdičky zapomínám do několika hodin, takžei přesto, že jsem z Vyvoleného nebyl zrovna unešený, respekt si zaslouží. (16.11.2007)