Papírový měsíc

Príbeh otca a dcéry - herca a herečky O'Nealovcov, odráža príbeh v príbehu muža a malého dievčatka na ceste. Áno sú podvodníci, ale robia to s relatívnou nevinnosťou a sú dokonale rozkošní. Čaro medzi nimi je čiastočne dobré písanie a čiastočne ľahkosť, ktorú majú spolu. A je natočený s nostalgickou čiernobielou čistotou, dokonalým spôsobom pre éru veľkej hospodárskej krízy. Nie je to nič očividne hlboké, ale predsa sa to vryje do mysle viac než si myslíte. 8/10 (18.07.2023)

Podmanivá jízda americkou krajinou za starých časů na čtyřkolovém veteránském fešákovi s rolovací střechou oplývá příjemně nezávislou atmosférou, sympatickým O'Nealem a spočátku otravnou holčičkou, která se brzy proměnila v holčičku velmi milou, chytrou a důmyslnou. Její malá herecká představitelka si mě získala nejen velmi přirozeným projevem, ale často i zábavným trousením povedených hlášek. Občas na mě tento snímek působil tak trochu jako umírněrná dětská variace na Bonnie a Clyde. Ti dva si spolu tady krásně sedli a objevili i kus štěstí a krásy v dobrodružství, v rámci něhož víc než cíl leckdy znamená už jenom samotná cesta a pevné vzájemné pouto. Uznávám, že je občas zvláštní pocit, fandit během sledování těm, co se od počátku nacházejí na té špatné straně zákona, ale tady jsem vzhledem k rozumné míře ilegálního „špásovaní“ a pochopitelných důvodů s tím ani chvíli vůbec neměl problém. Takový malý velký film, možná se hůře okecává, ale příjemně se sleduje a dovede nejednou svou scénou potěšit. Těším se na další filmy Petera Bognaoviche, s jehož tvorbou jsem dnes měl tu čest úplně poprvé. [90%] (05.03.2022)

"I want my two hundred dollars!" ... "But I don't have it!" "Then get it!"     Road-movie komédia nakrútená čiernobielou kamerou v podmanivom retro štýle. Ústredná putujúca dvojica, podvodník Moses Pray (Ryan O'Neal) a práve osirelé dievčatko Addie Loggins (Tatum O'Neal), je zväzok len ťažko predstaviteľný, ale chémia medzi nimi funguje parádne. Predovšetkým 9-ročná Tatum podáva úžasný výkon (jeden z najlepších detských hereckých výkonov, aké som kedy videl, zaslúžený Oscar), niekedy jej proste stačí nahodiť len jemný výraz tváre a nemôžem sa ubrániť smiechu. Veľmi pohodová záležitosť, ku ktorej sa budem rád vracať.     "Imogene, what do you suppose Miss Trixie'd do if somebody offered her $25 to put out." "Ooo Wee! You crazy? For that much money, that woman'd drop her pants down in the middle of the road!" (10.01.2023)

… a jsem v pokušení přihodit i pátou, tahle tak trochu variace na Chaplinova Kida je totiž roztomilost sama a jestli jsem u prvního Bogdanovichova filmu váhal, co mi vlastně chce říct, a z druhého chytl takovou depku, že už se mi k němu nechce vracet, Paper Moon jsem si naopak okamžitě zařadil do škatulky opakovaně použitelných psychických povzbuzovadel a už teď se těším, komu všemu ho pustím a jak mu taky udělá dobře. Láskyplnou retro stylizací „předstařený“ biják, který už tím pádem snad ani dál stárnout nemůže – dneska by se nedal natočit o nic moderněji – má možná jedinou paradoxní vadu na kráse, a sice že ta idylka je snad až moc idylická; každé potenciální větší drama nebo silnější emoce se hned obrátí v žert, tíživá realita hospodářské krize je tu sice v náznacích přítomná, ale jen jako rozostřené pozadí a odrazový můstek k dalším duchaplnostem, jako ta rodina s porouchaným autem, kterou ústřední dvojice míjí na silnici. Zmíněný Chaplin tyhle věci myslím dokázal bez újmy na roztomilosti vyvážit o něco líp. (25.02.2019)

Něco tak roztomilého se jen tak nevidí. Návrat do starých dobrých časů amerického filmu, zdůrazněný i černobílou formou, která filmu nadmíru sedí. Skvělá Tatum O'Nealová, pohoda, radost z drobných zápletek a zádrhelů, které musejí dopadnout dobře, jde jen o to jak. Čert vem pravidla, když funguje souznění. (09.06.2012)