A Time to Love and a Time to Die
Režie:
Douglas SirkScénář:
Orin JanningsKamera:
Russell MettyHudba:
Miklós RózsaHrají:
John Gavin, Liselotte Pulver, Jock Mahoney, Keenan Wynn, Erich Maria Remarque, Dieter Borsche, Barbara Rütting, Thayer David, Charles Regnier (více)Obsahy(2)
„Když člověk nic nežádá, je ze všeho dárek.“ Příběh lásky, která rozkvetla na špatném místě a ve špatnou dobu... Mladý německý voják Ernst Graeber strádá na východní frontě. Po několika letech se konečně dočká vytoužené dovolené a rozjede se do rodného města. Namísto domova však nachází jen ruiny, o jeho rodině nikdo nic neví. V rozbombardovaných ulicích potká bývalou spolužačku Alžbětu a začne se s ní scházet… Americký režisér dánského původu Douglas Sirk vyrůstal v Hamburku a s Německem jsou také spjaty začátky jeho tvůrčí dráhy. Prosadil se jako režisér melodramat a hudebních snímků, zejména dvojicí titulů s populární švédskou zpěvačkou Zarah Leanderovou K novým břehům (1937) a La Habanera (1937). Pak odešel do exilu a v roce 1939 získal smlouvu v Hollywoodu. Vrcholem jeho tvorby je série melodramatických filmů z padesátých let, jež realizoval pro společnost Universal. Dva z nich, Nádhernou posedlost (1954) a Psáno ve větru (1956), uvedla v minulých letech i Česká televize. Nyní divákům přinášíme i jeho předposlední film – adaptaci světoznámého protiválečného románu E. M. Remarquea, který si ve filmu dokonce zahrál roli profesora Pohlmanna. (Česká televize)
(více)Recenze (41)
Pohľad na 2. svetovú vojnu z druhej strany. Vizuálne nie tak odporné a zdrvujúce ako iné snímky na rovnakú tému, myšlienka z toho však kričí rovnako. Jediné, čo by som vytkla je absencia nemeckého prízvuku, v tomto prípade tomu nemecký dabing určite pridáva na hodnote. :) Takéto snímky by sme mali vidieť častejšie, aby sme nezabúdali na nie tak dávnu históriu. ()
I na malé ploše (začátek filmu) se Sirkovi podařilo působivě zprostředkovat syrovost a bezútěšnost východní fronty (rok 1944), John Gavin je výborně obsazen do role slušného Němce (příslušníka wehrmachtu), ale proboha, když pro scénu dojíždějícího večírku u Ernestova bývalého spolužáka Bindinga angažoval režisér dvě krásné herečky (blondýnu a brunetu) a svlékl je do spodního prádla (černého a bílého), proč se pak věnoval jen blondýně a tu druhou nechal povalovat se mimo záběr na předložce ze lví kůže? Celá práce s kontrastem vyšla úplně vniveč. ()
Typický Remarque. Keď ide o vojnu, tak najskôr romanticky poblázni a zaláskuje, ďalej čitateľa/diváka veľmi pevne spojí s postavami, aby potom na záver zobral všetky ilúzie o budúcnosti a šťastí... Okúzlujúci snímok, no zároveň i veľmi depresívny, takýto guláš rôznorodých pocitov po filme sa dostaví len málokedy. 85/100 ()
Pokud máte tvorbu Douglase Sirka spojenou především s technicolorovým melodramatem 50. let, budete možná překvapeni podobně jako já, že zrovna on natočil válečný film. Při bližším pohledu je to ale vše docela logické. Adaptace Remarquea, posunutá do typicky melodramatického odstínu a výsledkem je typický Sirk, který mě nikdy asi zcela neuchvátí, ale na kterého mě baví koukat. 6/10 ()
Remarqueovu predlohu som čítal dávno a mnoho z nej som zabudol. Ani presne neviem, či bola výrazne kvalitnejšia ako to, čo z nej vytvoril Douglas Sirk. Film disponuje všetkými nedostatkami, ktoré boli typické pre väčšinu produkcie Hollywoodu v tých rokoch. Nenašiel som prakticky nič, čo by ma na filme zaujalo. Tri hviezdičky sú dôsledkom mnou nastaveného hodnotiaceho systému, nie prejavom môjho celkového dojmu. ()
Galerie (52)
Photo © Universal Pictures
Zajímavosti (5)
- Režisér Douglas Sirk, který se narodil v Německu dánským rodičům, začal svou kariéru natáčením filmů pro německé Ufa Studios, ale během nacistického režimu ze své země uprchl. Když byl tento film natočen, Sirk nemohl používat studia Ufa, protože se nacházela v sovětském sektoru okupovaného Berlína. Proto se studiová práce prováděla v Central Cinema Company Studios ve Spandau. (sator)
- Během natáčení se z Douglase Sirka a Ericha Maria Remarque stali blízcí přátelé a posléze ve Švýcarsku i sousedé. (Fugas.cz)
- Film byl zakázán v Izraeli a Sovětském svazu kvůli jeho neobvyklému soucitnému zobrazení Němců během druhé světové války. (sator)
Reklama