A Time to Love and a Time to Die
Režie:
Douglas SirkScénář:
Orin JanningsKamera:
Russell MettyHudba:
Miklós RózsaHrají:
John Gavin, Liselotte Pulver, Jock Mahoney, Keenan Wynn, Erich Maria Remarque, Dieter Borsche, Barbara Rütting, Thayer David, Charles Regnier (více)Obsahy(2)
„Když člověk nic nežádá, je ze všeho dárek.“ Příběh lásky, která rozkvetla na špatném místě a ve špatnou dobu... Mladý německý voják Ernst Graeber strádá na východní frontě. Po několika letech se konečně dočká vytoužené dovolené a rozjede se do rodného města. Namísto domova však nachází jen ruiny, o jeho rodině nikdo nic neví. V rozbombardovaných ulicích potká bývalou spolužačku Alžbětu a začne se s ní scházet… Americký režisér dánského původu Douglas Sirk vyrůstal v Hamburku a s Německem jsou také spjaty začátky jeho tvůrčí dráhy. Prosadil se jako režisér melodramat a hudebních snímků, zejména dvojicí titulů s populární švédskou zpěvačkou Zarah Leanderovou K novým břehům (1937) a La Habanera (1937). Pak odešel do exilu a v roce 1939 získal smlouvu v Hollywoodu. Vrcholem jeho tvorby je série melodramatických filmů z padesátých let, jež realizoval pro společnost Universal. Dva z nich, Nádhernou posedlost (1954) a Psáno ve větru (1956), uvedla v minulých letech i Česká televize. Nyní divákům přinášíme i jeho předposlední film – adaptaci světoznámého protiválečného románu E. M. Remarquea, který si ve filmu dokonce zahrál roli profesora Pohlmanna. (Česká televize)
(více)Recenze (41)
16. Zlatý Glóbus za rok 1958 - cena (1) - *Objev roku (herec) - John Gavin + nominace (1) - Nejlepší film (podporující porozumění) - Douglas Sirk ()
Remarqua mám rád, staršie filmy tiež. Tu mi ale niečo vadilo. Hlavne , keď na plátne boli sami obaja hlavní hrdinovia. Presládzali to a hlavne Pulverová. Za to potešil v drobnej úlohe sám Remarque a bod na viac za scény na gestape.(dozorca na chodbe a dôstojník k.Kinski) Slušné 3,5. ()
Asi tomu není co vytknout. Filmařsky je to přesně to, co od dané doby divák může očekávat, sem tam je to snad až moc vtipné, závěr typicky sovětsky proradný. Dobrý film. ()
Když Amor podlehne Moraně, čeká ho už jen srdce plné černé flóry, smuteční romance. ()
Film byl zakázán v Izraeli a Sovětském svazu kvůli jeho neobvyklému soucitnému zobrazení Němců během druhé světové války. ()
Film vypovídající o době války, o tom jak každé hledání i shledaní bylo v tu dobu nejisté a že každý dobrý skutek je po zásluze potrestán, asi tak bych shrnula film. Viděno v rámci Seznamte se s Erich Maria Remarque ()
Predlohu som nečítal, ale dovolím si napísať, že typický Remarque. Celá nezmyselnosť vojny v dvoch intenzívnych hodinách z frontu aj zázemia. Kľud nie je nikde a aj po šesťdesiatich rokoch sa ľudstvo ani trochu nepoučilo. Skôr naopak. –––– Není jedno, jak lidi zemřou? ()
Už dlouho mi nebylo po skončení filmu tak mizerně a to jsem si ho ani nechtěl stáhnout. V původním seznamu k shlédnutí jsem ho neměl, nezdálo se mi, že jde o čistě válečný film. Ale nakonec jsem to stáhl a hned od začátku do mě režisér pral s razancí buldozeru. Skupina německých vojáků v bezvýznamných ruinách někde v Rusku čelí válce, ve které nechtějí být, musí dělat zvěrstva a hlavní hrdina dostává dovolenku. Po návratu nachází město v troskách, rodiče jsou nezvěstní a zamiluje se. A režisér, nebo spíše spisovatel Remarque pokračují v psychu. Okamžiky radosti, citů a dokonce humoru střídají s beznadějí, hrůzou, šílenými lidskými osudy a situacemi (předvolání na gestapo, skrývající se profesor, užívající si "kamarád" ze školy, bombardování). Až si člověk vzpomene na české klasiky typu Vlak dětství a naděje či Romeo Julie a tma a nakonec se mezi tím vším šílenstvím upne ke kýčovité romanci jako jedinému světlému bodu v té mizérii. Začal jsem tušit, že to dobře nedopadne, ovšem tak naprosto šílený konec jsem ve filmu už dlouho neviděl, za to prostě jde hvězdička dolů. Proto se na starý filmy nekoukám, abych po nich měl na konci větší depku než obvykle. PS: V hlavní roli překvapivá Lisolette Pulver ze Spessartské trilogie a kdo se pozorně koukal, objeví mladého Klausa Kinského (opět odpudivá role) a dokonce mladého nenamaskovaného Rolfa Woltera alias Sama Hawkinse z Vinnetouovek. ()
Důstojné zpracování krásného knižního příběhu. ()
Vynikající zfilmovaná předloha jednoho z nejlepší německých autorů Ericha Maria Remarqa, který si zde také zahrál ( i možná díky tomu se na film vyplatí podívat). Dech beroucí první 20 minutovka a závěrečný ne-happyend dělá z filmu nezapomenutelné dílo. ()
Silný příběh, ale natočený až příliš americky. Romantika zde přehlušuje nezbytnou filozofickou hloubku, i když naštěstí ne úplně. ()
I ve válečné řvavě jde nalézt lásku, ale není to nic jednoduchého. Erich Marie Remarque hledá krásu tam, kde se prakticky nedá najít, ale zároveň poukazuje na její kruté odtržení od reality, aby pak vzápětí hrdinové krutě prozřeli. Hlavní hrdina hledal něco jiného než co nakonec našel, ale to vše za burácení děl a neustálých schovávaček v úkrytu. Zase je to trochu jiný film o válce. Není v něm vidět bojová technika a velké množství bojových scén, ale nabízí trochu jiný pohled na válku. Bombardované město a pár, který vlastně nemá naději. Ale vůbec nejzajímavější je pro mě ta část, kdy si německý voják nejprve nepřipouští za koho vlastně bojuje a teprve postupně začíná svůj názor přehodnocovat. Jenže to nejde tak úplně. V kontextu probíhající války na Ukrajině snímek ještě pro současné diváky dostává nový rozměr. A právě díky tomuto je film vlastně navždy aktuální. ()
Kniha se mi líbí víc, protože některé scény ve filmu mají tak trochu operetní kulisy a Ernest je až příliš velký fešák na vojáka zničeného boji na ruské frontě. Ale filmová Alžběta je velmi přirozená a mnohem hezčí než v knize, a Klausovi Kinskému stačí dvě minuty, aby vytvořil postavu, z které jde strach! Samozřejmě vidět hrát Ericha Mariu Remarqua je velký bonus! ()
Herecký výkon Johna Gavina - 2 hvezdičky. Príbeh - 5 hviezdičiek (lebo Remarque). Obľúbená scéna: scéna bombardovania mi dosť pripomínala film Trhák, kde Smoljak hovorí o pyrotechnickej scéne: "Keď takto zdvihnem ruku, tak sa všetci pripravia a keď mávnem tak....". ()
Výrazně americký náhled. Asi pro diváka za velkou louží lépe stravitelné. Nejlepší přirozený herecký výkon pro mě předvedl Klaus Kinski. ()
Výborné filmové spracovanie príbehu podľa knihy Ericha Maria Remarqua. Romantický príbeh nemeckého vojaka, ktorý sa počas krátkej 21 dňovej dovolenky stihne zaľúbiť, oženiť, splodiť dieťa a po jej skončení ho čaká tragická smrť. Všetky dramatické aj romantické momenty sa podarilo produkcii zachytiť uveriteľne. Je síce pravda, že v prípadne osobných morálnych dilem sa nezachádza do hĺbky a scenár zostáva len na povrchu. Na vykreslenie charakterov to však stačí a zostáva tak viac priestoru pre vojnovú každodennosť kolabujúceho Nemecka a príjemný optimizmus zaľúbených hrdinov. Herci svoju prácu robia dobre a nechýba čierny vojenský humor. Trocha zvláštne je počuť Nemcov hovoriť anglicky ale keďže ide o americkú produkciu niet sa čomu diviť. ()
"Užívajte si vojnu, priatelia, mier bude hrozný." ()
Remarque - skoro všechny jeho knihy mám v knihovničce. A toto film. zpracování řadím k velice dobrým. Zřejmě spokojený byl i autor předlohy, když si ve filmu zahrál smutnou roli profesora. ()
Na svou dobu velice slušně a poctivě udělaná adaptace výborně napsané knihy. Je to trochu příliš popisné (ale co na konci padesátých let není), a dialogy jsou "knižní", trochu jako dle příručky, ale nevytýkám to tomu. odpovídá to době a ctí to příběh i atmosféru literární předlohy (možná až příliš). ()