Vše o mé matce

Příběh matky, která pro své dítě podstoupila a obětovala v podstatě vše. Opustila muže, aby malého Estebana uchránila pravdy i negativních vlivů jeho otce. Opustila celý svůj dosavadní život, aby začala jinde a od začátku. Esteban se s otcem nikdy nesetkal. Přesto právě jemu patřily poslední řádky deníku, který si celý život psal. A tak jeho matku čeká ještě jedna oběť. Možná ta největší. Znovu najít jeho otce, aby mu mohla říct, že jejich syn zemřel. Opravdu silný příběh a úžasně přesvědčivé herecké výkony. (26.02.2006)

70% - Skvělé herecké výkony a Almodóvarova řemeslná zručnost jsou hlavními klady tohoto posmutnělého filmu. Vzhledem k jeho vážné povaze mě ale naivně laskavý svět, do kterého je depresivní příběh zasazen, příliš nepřesvědčil. Vše o mé matce pro mě není ani tak o kvalitě, jako o vkusu. A na můj vkus se film drží příliš při zemi, co se týče hloubky, do které se rozhodl vypustit sondu (do psychiky žen, matek…). Částečně to dohání za vlasy přitaženým prostředím, a to mě připravovalo o dojetí v místech, kde se autoři očividně snažili o citové zemětřesení. Hlavně mi však unikla ona myšlenka o matkách a mateřství… Patrně si pod těmito pojmy představuji něco jiného, než co mi scénář nabídl. Podivný, a v mnoha ohledech neuvěřitelný film o ženách (s minimální účastí mužů), je přesto poutavý od začátku do konce, a celá ta kritika je pouze vysvětlení, proč nedávám plný počet tak kvalitnímu snímku. (15.07.2007)

S Pedro Almodóvarem to mám hodně těžké. Jeho filmy na mě často působí jako příběhy vytržené z telenovely, akorát jen zpracované nebývale artovým způsobem. Režisérův oblíbený svět plný transvestitů a homosexuálů mě míjí, problémy jeho postav jsou mi často vzdálené a když tento svět navrch ještě zkombinuje se světem feťáků a prostitutů, které vykresluje tak pozitivním způsobem coby dobrosrdečné oběti, ocitáme se teprve na vzájemně odlišných vlnových délkách a nerozumíme si. Navzdory tomu musím uznat, že Vše o mé matce je snad nejlepším Pedrovým filmem, co jsem zatím viděl a to z několika důvodů. Formální zpracování včetně barevné stylizace, hudby a vizuálu je zde úchvatné. Výjimečně jsem se v Almodóvarově filmu sektal se sympatickou postavou, jakou představuje ústřední silná ženská hrdinka – matka po ztrátě syna, v podání Cecilie Roth. Místy jde tudíž o velice silný film, s nejednou skvělou a působivou scénou, který mě i v něčem zasáhl, jindy se objevuje i kousek vtipu. Bohužel režisérova záliba v transvestitech, jeho vnímání světa i celý telenovelově laděný scénář způsobily, že ke konci už jsem nedokázal udržet o příběh a emoce z něj vždy plný zájem a celkový dojem mám rozporuplný. Po 4 viděných filmech mám už plně jasno, Pedro Almodóvar točí zkrátka pro jinou cílovou skupinu. [70%] (30.12.2022)

Moje úplně první setkání s Almodóvarem mě velmi mile překvapilo. Má to styl, jemuž podobný se asi těžko najde u nějakého jiného režiséra. Silný a hodně dobře zpracovaný příběh s některými pro puritánštější publikum lehce šokujícími postavami (mimochodem velmi dobře zahranými), navíc pro španělštinu mám slabost (ale i bez této mojí slabosti jde o výborný film). (20.03.2004)

Almodovar je genius. Rozumí ženám, mužům, transsexuálům i transvestitům. Podivné postavy nechá proplouvat podivnými ději, zato s jemnými lidskými dialogy, které musí dojmout každého, kdo není úplné dřevo. V tomhle filmu nelze vypíchnout nic nad jiné, protože všechno je dechberoucí- herci, režie, scénář, kamera, hudba.......... (14.06.2004)