Matka Kráčmerka

Ve 20. letech zaznamenal úspěch český film na pokračování, který vycházel výlučně z oblíbených domácích autorů. Stalo se tak po pokusech o grotesky světového střihu v 10. letech, které narazily na veškeré nevyhovující podmínky. První z filmových sérií byla Rodenova Irča Černá a po ní hned přišla na řadu Biliánové Barbora Kráčmerová. Nejprve se stala hrdinkou dvou dílů - Do panského stavu a V panském stavu, ve kterých manžele Kráčmerovi sehráli Antonie Nedošinská a Karel Noll. Jejich dceru a jejího milého Jarmila Vacková a Karel Lamač. Neteř s outěžkem Pepinu Anny Ondráková a jejího nastávajícího Jan Wenceslaus Speerger. Jako služka Anna a domácí Stehlík se uplatnila manželská dvojice Milky a Filipa Balek - Brodských a jako nadlesní ve výslužbě Theodor Pištěk. Část toho obsazení přešla později také do další adaptace podle Biliánové Paní Katynka z Vaječného trhu. Poetiku těchto tří filmů z let 1925-9, spřízněnou s dílem Ignáta Herrmanna, znovu oživil Vladimír Slavínský jako zvukový remake Matky Kráčmerky. Popelka Biliánové měla v té době svůj nenadálý literární vrchol z 20. let už za sebou. Došla k němu nikoli cíleně, ale existenční nouzí, kdy byla jako vdova postavena před volbu, které ze svých činností dát přednost, aby uživila rodinu. Navázala tehdy na své nepravidelné literární příspěvky a původní román z roku 1907 dovedla k úspěšným šesti dílům. Pražským filmařům budiž ke cti, že dokázali reagovat tak flexibilně na právě kulminující fenomén. Zvuková verze tedy pokračovala v tomto směru a došla k dalším dílčím aktualizacím, Theodor Pištěk byl u Slavínského povýšen na Kráčmeru, hlavní milovnickou dvojicí se stala Hana Vítová s Rolfem Wankou a Anny Ondrákovou vystřídala bohužel zcela nevěrohodná Blanka Waleská (která po fiasku v Ze světa lesních samot šla zpět k rolím vedlejším) po boku setrvávajícího J. W. Speergra. Kouzelnou malou roli prodavačky výherního losu získala Věra Ferbasová, která v této době systematicky spěla k vlastní velké kariéře. Skvostnou karikaturu předvedl Lála Pešek, který se v té době již oklepal ze svého počátečního filmového šoku a symbolicky po svém zesnulém choti přešla do této verze také Ella Nollová. V opulentní stopáži celého příběhu šťastné výhry Kráčmerky doslova září Nedošinská s Pištěkem, jejichž dialogy jsou smrští gagů a vypointovaných vtipů. Skvostná je jejich manželská rutina, připouštějící i neplánované početí. Pikantní zde je Hanka Vítová jako jejich dcera a Rolfi Wanků jest mým stálým ideálem. Zde i zpěvným. Věru, vstoupil do českého filmu v cele šťastné konstelaci, radost naň pohledět. "Tak si radši zabreč, vono je to lacinější než rozbourat kamna." (07.06.2010)

No náhodou:-) některé špeky jsou tam fakt mazané a když to srovnám např. s komediemi Ferbasové, tak je to extraliga:-) Prosímtě, nemaluj maminku na zeď! Haha muadmazel vu zet šarman - luxusní výslovnost:-) a mužská fuchsie v podobě Ladislava Peška s jeho sofistikovanou, kolosálně pyramidalní a vytříbenou mluvou je také trefná:-) (28.12.2007)

Film silně kazí několik věcí: 1. Francek alias J.W.Speerger, který se svým ksiftíkem a tučnou postavou může úspěšně ztvárnit tak maximálně zloděje či jiného příslušníka lumpenproletariátu, ale určitě né dobrého nezaměstnaného dělníka, který nemá co do úst 2. Hana Vítová, která tradičně přehrává silně nesympatickým afektovaným způsobem (narozdíl od Nedošinské a Pištěka, kteří tradičně přehrávají způsobem silně sympatickým) 3. Pešek, který degeneraci a hloupost zkarikaturoval tak, že to už není vůbec legrační 4. příliš natahovaný děj s mnoha ne moc vtipnými dialogy a konečně bod č. 5, asi ten nejhorší, totiž zápletka s domnělým těhotenstvím Nedošinské. Tohle mi neměli dělat, jak jsem býval šťastný, když mi nepřišlo na mysl, že ta jejich filmová manželství nemusí být jen platonická... (30.05.2013)

Že Popelka Biliánová není žádný Shakespeare, je zřejmé, přesto ze všech těch poněkud naivních příběhů dýchá určitý nadhled a nefalšovaná láska k lidem. Kráčmerka vděčí za svou nesmrtelnost nedostižné Antonii Nedošinské a Theodoru Pištěkovi, kteří dokázali s obdivuhodnou trpělivostí a profesionalitou čelit zrádným nástrahám lecjakých literárních kýčů a jejich harmonizující celuloidová partnerství tvoří už cosi jako neodmyslitelnou součást národní mentality prvorepublikové společnosti. (03.10.2008)

Rychle nabyl, rychle pozbyl. I tak by se dala popsat situace tohoto příběhu, kdy chudá zelinářská rodina vsadí ve sportce všechny úspory. No a co čert nechtěl, vyhráli! Rovný milion! Jenže tak dlouho se se džbánem chodí pro vodu, až se ucho utrhne. A tak matka Kráčmerka příjde o zbytek peněz na vkladních knížkách. 75% (13.02.2013)