Cesta

Viděl jsem film ve věku, kdy mi "poselství" o konfrontaci přírody a civilizace moc neříkalo, tehdy jsem to bral jako působivý dobrodružný film o cestě za záchranou života. Ona se ta hodnocení o chaosu civilizace a harmonii přírody docela dobře pronášejí zpohodlnělým intelektuálům z vyhřátých či klimatizovaných pokojů, kde si vždycky můžete uvařit čaj a nevynaložit přitom příliš námahy, takže máte čas na filosofování o tom, jak by nám bez té elektřiny a ústředního topení bylo líp :). Každopádně film se mi líbil tehdy hodně. (05.03.2020)

Flahertyho Nanuk se toulal ledem a sněhem pokrytou krajinou, o desítky let později Roegův domorodý šestnáctiletý kluk podstupoval ve vyprahlé australské buši svou zkoušku dospělosti. Osudy vzdálené časově i geograficky a ačkoli jeden skutečný a druhý fiktivní, přesto jsou v mnohém podobné. Jejich životy plynuly pomalu, v dokonalé symbioze s přírodou, daleko předaleko od kvapným tempem se ubírající civilizace, která se ráda označuje za vyspělou. Walkabout výborně ukazuje střet dvou světů - zdánlivě spořádané a racionální civilizace, která je ve skutečnosti chaotická a neskutečně iracionální, se zdánlivě nepřátelskou a chaotickou přírodou, která je však naprosto jasně uspořádaná i když nekompromisní. Když se k smrti vyčerpaná dívka a její bratříček setkají s šestnáctiletým bušistickým maturantem, znamená to pro ně jednak záchranu života, ale také otevření průzoru do jiného světa - příroda, která je málem zabila, je najednou mnohem přívětivější než moderní civilizace. Příroda je nechtěla zabít, zato mentálně šiknutý otec ano... Nehledě na městský styl života, který mají zažitý. Australská zkušenost je však ovlivní na celý život. Zvlášť malého chlapce, který odrůstá věku nevinnosti, jež mu pomohla se dorozumět s novým přítelem (Jenny už byla starší a příliš ovlivněná). Walkabout je nádherně nasnímaný lyrický snímek, ale člověk se asi musí naladit na tu správnou frekvenci, aby mohl vnímat všechna jeho kouzla. Jo a taky krásná hudba Johna Barryho ;-) (30.05.2009)

Pěší road movie o návratu dvou sourozenců zanechaných uprostřed australské buše do civilizace. A je takový návrat vůbec možný? Zvlášť, když je cesta dlouhá. Krásná Jenny Agutter (kterou režisér neváhal svléknout a pak dlouze zabírat při koupeli) a režisérův syn Luc se totiž na téhle pouti samozřejmě změní. Výborná kamera maluje poetické obrazy, k tomu hraje skvělá hudba Johna Barryho, prostě paráda! (14.07.2008)

Zo všetkých filmových tém mi príde pokrytectvo  návratu človeka k prírode asi najvziadlenejšie. V akomkoľvek prevedení je tá myšlienka skrátka stupídna. V tomto prípade sa ale prikláňam k vyššiemu hodnoteniu, pretože ma to nenudilo, aj keď je to lyrický, nedejový film. Pretože nie pomalé, ale tiché filmy sú skutočná nuda! Walkabout je krásne natočený (z dnešného pohľadu ako taký surovejší Malick), plný krásnej hudby a krásnej herečky. Ani s ním netreba súhlasiť. (23.01.2022)

Když už nic, tak symbióza přenádherné jezerní scény s úchvatnou hudbou mi nedá na Walkabout zapomenout... a přitom se mi jistě vybaví i ten šílený rozpor mezi člověkem vzešlým z přírody a člověkem vzrostlým z betonu - ve stejném čase, na stejném místě... jinak je ale snímek poněkud vyčpělý. (26.05.2014)