Meky

Cakal som nieco detailnejsie. Bolo to cele take povrchne, ci uz pri opise "tragedii" Mekyho zivota, resp. konfliktov v Moduse. Mekyho som mal ako decko velmi rad, v puberte som ho nemusel, a teraz si znovu nachadzam cestu k jeho hudbe, aj ked asi tak povrchne ako bol spracovany aj tento dokument, na ktory som sa celkom tesil. Takze som kus sklamany. (02.08.2021)

Můžeme se přít o to, zda o tak nekonfliktní a slušné osobnosti se mají točit dokumenty. Já si osobně myslím, že ano, ovšem má to úskalí, že se moc není čeho chytit. Vždyť i ten Laco Lučenič, přestože je (asi právem) zatrpklý, nemůže tvrdit, že jeho nedocenění je primárně vinou Mira. Já jsem Mira vždycky měla ráda, pro jeho typický humor a aglický šmrnc a některé jeho písničky jsou opravdu krásné, v čemž mu hodně pomáhal Kamil Peteraj. Ten slovenský důraz na vlastní tvorbu byl hodně vidět v pořadu Hit storočia,, kde zaznělo tolik výborných písniček, kolik bychom v Čechách dohromady nedali. (23.07.2020)

Emocionální portrét zpěváka složený hlavně z jeho vyprávění + lidí, kteří v průběhu jeho kariéry, ale zejména v začátcích, byli právě pro jeho kariéru podstatní. Sem tam doplněné dobovými záznamy, které dobře dokreslují, o čem se právě mluví. Zajímavě z dokumentu vyplouvají i Žbirkovy temné stránky – ctižádostivost a jisté sobectví, což je však u člověka, který se chce prosadit v tvrdě konkureční branži, nejspíš nutné. Všechno tedy ok, až na to, že mi po zhlédnutí dokumentu několik dní zněl v hlavně „Biely kvet“ – a tuhle jeho písničku jsem odjakživa nesnášela! (26.10.2022)

Jednoducho legenda. A dobrý dokument s ohromným množstvom archívnych záberov, či už súkromných, klipov alebo rôzneho zákulisia. Naviac bola so Žbirkom pri dokumente práca asi o niečo ľahšia, pretože ani nepotrebuje otázky a dokáže rozprávať aj hodiny vkuse. Vidno to vo filme, pretože na konci rozhovoru v záhrade sa zotmelo. –––– Bude vám to fakt na niečo? Nehovorím blbosti? Ja totižto vôbec neviem, či som inteligentný alebo nie som. (27.12.2020)

Meky je fakt sympaťák a z archivních záběrů si umím představit, že z toho jeho vysokýho hlásku a nevinnýho kukuče musely holky pořádně šílet. Já ho tedy hlavně znám z různých televizních pořadů jako dobrého vypravěče, co umí být dost vtipný. Něco takového ve filmu moc není. Což by teoreticky nevadilo, protože proč se nezaměřit na vážnější věci v jeho životě, a nějaké drama by se určitě našlo. Jenže to prostě není nijak dobře zpracované. Politika a komunismus se tam jenom nastřelí a vztah mezi ním a spoluhráčem z kapely Lacem, který zůstával v Mekyho stínu, se začne zajímavě črtat... a potom si máme vystačit jen s tím, že oba jsou spíše diplomatičtí a režisér nejspíš chce, abysme dál jen četli mezi řádky, například různými záběry na Lacův zahloubaný obličej. To jsou sice hezké triky, ale já bych chtěl VÍC FAKTŮ. A je mi jedno, jakým způsobem, jestli to tam bude říkat vypravěč, budou tam nějaké nápisy nebo to třeba doplní nějaký hudební kritik... Ale tady prostě ta témata šíleně kloužou po povrchu, takže se dozvíme něco, ale ne moc. Žbirka má za sebou v životě taky pár velkolepých momentů, ale ani jeden není působivě natočený. Například finále by mohlo vyeskalovat v nějakou arénu křičící jeho jméno, kde by posléze zahrál nějakou svou působivou písničku v působivým aranži (třeba tu Atlantidu...). Ne, film skončí tím, že Meky komentuje na zahradě cvrčka. Meky Žbirka je charismatický sympaťák a úspěšný zpěvák, který si zaslouží lepší film. (5/10) (13.08.2020)