Zůstat naživu

Pokračovanie Horečky sobotní noci sabotuje disproporcia medzi scenárom (ktorý je regulérna zlátanina aj na dobové pomery) a réžiou. Tá je typicky "po stallonovsku" osemdesiatkovo vymazlená, t.j. s dôrazom na efektný vizuál: výrazné nasvietenie, eklektický strih a prepálené montáže. Story namachrovaného frajírka o dobytí broadwayskej muzikálovej scény je prekvapujúco unylá a chýba jej ten mladícky drajv originálu. Disko malo v 83-om po funuse a songy Bee Gees tú módnu bezradnosť iba podtrhujú. Sú to iba neškodné popíky a v kolaborácii s opakovanými detailami na Travoltov (vysmiaty alebo spotený) fejs pôsobia divne. Aj to Slyove hitchcockovské cameo vypadá jak učebnicový ego-trip. (27.08.2017)

Oproti prvemu dielu sa styl filmu zmenil podobne asi ako medzi prvym a stvrtym Rockym. Cize z normalnej dramy s par skvelymi tanecnymi scenami sa stal prazdny film zalozeny na vizualy. Travolta neustale len tancuje a tancuje a pritom vypoti aj posledny gram tuku. Do urcitej miery mi to pripomina tanecne sceny zo Showgirls. Takze aspon zenam zboznujucim mladeho Travoltu by to mohlo sadnut. Ale mna ako chlapa, tancujuci spoteny polonahy Travolta, nezaujima. Vysledkom je film ktorym Sly znova šliapol uplne vedla. 2/10. (14.01.2019)

Překvapení, poskakující tanečníci v elasťácích mě skutečně bavili, příběhově se sice nejedná o nic převratného (Tony Manero prožívá milostné vzplanutí). Nepokrytě jsem fandil Cythii Rhodes, která v mých očích jasně válcovala tu namyšlenou studenou fuchtli. Pro mě překvapení tohoto roku, protože jsem k filmu přistupoval jako k jasnému kandidátovi na odpad. Hudební směs výživná (hlavně písnička od zcela neznámého Tommy Faraghera - We Dance(So Close To The Fire) a Sly za kamerou (i v jedné scéně, kdy se na ulici šťouchne s Travoltou) ukázal svou velikost. 55% (09.11.2010)

Docela povedené pokračování SNF s živou disko hudbou nejen od Bee Gees. Podle galerie fotek jsem tomu moc nevěřil a trochu mě ta móda 80. let odpuzovala, ale nakonec Travolta zaválel i v této dekádě. SNF je legendární film a 70. léta u mě zůstanou vždy lepší. Hlavní dvě nápadnice mě také zaujaly. Nechápu, jak ta Finola Hughes (Laura) mohla vyhrát podle zajímavostí cenu nejhorší herečky ve vedlejší roli. Byla to sice trochu mrcha, ale měla charisma, sebevědomí, dravost a k Travoltovi se hodila asi nejvíc. Ohledně Cynthie Rhodes jsem měl pořád pocit, že je to Kim Wilde. :D Také by mě zajímalo, koho tam vlastně hrál Patrick Swayze... 60 %. (09.04.2017)

Patrně nikoho soudného by nenapadlo, že by film o broadwayském baletu měl napsat a natočit někdo jiný než známý elastický labuťák Sylvester Stallone. A já bych si moc přál vidět, kterak svým svěřencům režisérsky předtančoval jejich party. Nicméně výsledek mne nepotěšil, i když bych na Satanovu uličku určitě zašel raději než na klasického Louskáčka. To však není žádné vítězství, protože kdyby žádný balet nikdy nevznikl, tak by můj život rozhodně nebyl o nic chudší. Ale zpět k filmu. Přerod brooklynského arogantního parchanta v manhattanského arogantního parchanta mě vůbec nebavil, nicméně hudební doprovod mi byl sympatický a poskakování na jevišti mi na tváři několik ironických šklebů také vykouzlilo. (03.02.2014)