Nebe a země

Stone se chtěl ještě jednou vyjádřit k Vietnamu, tentokrát však nikoli dramatizací vlastní zkušenosti. Namísto toho si vybral memoáry jedné Vietnamky. Docela věřím, že mu připadaly zajímavé, ale v úkolu převést je do formy hraného filmu podle mého soudu selhal. --- Holka toho zažila dost na několik dobrých, zfilmovatelných příběhů. Jenže tento film tím vším jenom jaksi prosviští a skutečné drama k divákovi nepronikne. --- Neuspěje to ani jako "Filmový průvodce problematikou vietnamského konfliktu", protože informuje z naivní a nekonzistentní pozice. I začátečníkovi línému si o té době něco přečíst to zřejmě poskytne jen zmatenou a matoucí představu... zmatku. Tedy, zmatek to ovšem byl, a že to nejvíc odskákali ti nejmenší, to je fakt. Ale ze shlédnutí "velkého" filmu bychom si měli přece jen odnést představu poněkud určitější. --- Není to kravina, je to neúspěch, umělecký i osvětový. (09.09.2015)

Celkem dobré pokračování Stoneova vyrovnávání se traumatu z vietnamské války, které se jedno období táhlo většinou jeho filmů. V popředí stojí příběh vietnamské vesnické dívky, která pozná krutým způsobem hrůzy války. Až pozná dobráckého seržanta Steva, který ji nabídne manželství, ale přesto jejich manželství nebude spokojené kvůli jeho přetrvávajícím psychickým potížím. Film se odehrává ve vietnamském pekle války jen první třetinu než se přesune v ději do San Diega a začne být méně atraktivním. Začne podivně psychologizovat a dobře nasazené tempo se hodně zvolní. Styl, který Stone na plátně nikdy moc nepředváděl. Z hlediska hereckých výkonů to bylo v pořádku, ale k tomu to dlouhá stopáž. Drama, které zůstalo tak nějak ve stínu jeho slavnějších opusů, ale mně se na něj v pohodě dívalo. A to tohle téma nijak nevyhledávám. 60% (14.06.2012)

Po famózní Četě se Stone znovu vrátil do Vietnamu, aby zúročil své osobní zkušenosti s vietnamskou válkou. Tentokrát se pokusil zachytit válečný konflikt očima civilisty - mladé dívky z venkova, jejíž rodina je ohrožována tlakem z obou stran: loajalitu si žádá vláda i Vietkong a v zájmu vítězství dokáží postupovat naprosto bezohledně. Stone se přes své levicové přesvědčení dívá na Vietkong bez iluzí a ukazuje surovou realitu války z pozice těch, co nemají kam ustoupit a jak se bránit. Vietnamská část šlape jako hodinky, režisér se tady pohybuje na jisté půdě, využívá exotickou krásu vietnamské přírody i osobitý půvab hlavní hrdinky v podání Hiep Thi Le. Milostná romance, kterou prožije s americkým poddůstojníkem, je taky fajn, určitě i díky charismatu Tommy Lee Jonese. Melodramatické prvky, na které jsem většinou citlivý, mi tentokrát vůbec nevadily. Problém je v tom, že film neúspěchem americké intervence nekončí, Stone své hrdiny nechá odcestovat do Ameriky. Obě části filmu si ale spolu vůbec nerozumí. Americká zaujímá výrazně menší část, je uspěchaná, zkratkovitá a emočně nepřesvědčivá. V centru Stoneovy pozornosti sice stojí tatáž hrdinka, ale z psychologického dramatu se náhle stává feministický manifest, který se s předchozím válečným dramatem tak nějak tluče. Přesto nechávám 4* a 75 % celkového dojmu, protože 2/3 filmu jde o pětihvězdičkovou záležitost. (19.06.2017)

Stone se ze začátku lidově řečeno vykašlal na všechno to jeho kritizování a moralizování, které mě tak leze na nervy v některých jeho filmech a připravil pro nás sugestivní, strhující a emocemi nabitý příběh mladé ženy uprostřed zuřícího válečného pekla. Dává si velmi záležet na vykreslení vietnamské kultury/zvyků a velmi citlivě zručně režíruje. První hodina je výrazně lepší než ta druhá. (06.06.2005)

Slabšie 4 hviezdičky. Stone začína tentokrát zoširoka, svedomito nás zasväcuje do života obyčajných domorodých dedinčanov pred vojnou vo Vietname a v kocke aj do ich histórie a s tým súvisiacej kultúry a náboženstva. Všadeprítomnou rozprávačkou a éterickou hudbou to ale vo viacerých momentoch kolíše na hranici takej tej veľkovýpravnej limonády. Že sa Tommy Lee Jones objaví až v polovici filmu som síce nečakal, ale nijako zvlášť mi tam nechýbal. No nejaký zásadný obrat v tempe rozprávania príbehu nenastal ani vtedy. Moju sústredenú pozornosť si film získal až pri jednej emocionálne vypätej scéne hádky ústrednej dvojice, kde som si vlastne uvedomil, že tu nejde o vojnu v pravom slova zmysle, ale opäť skôr o jej vplyv na elementárne a pri tom tie najcennejšie veci, akými sú rodina a domov. Čiže ide zase raz o PROTIvojnový film. A to je len dobre. Trošku veľa budhizmu tiež nehovorilo práve mojou rečou, ale aspoň niečo na zamyslenie. Iná filozofia. Karma je vraj spravodlivá, ale aj v čase vojny? To sa pýtam ja, nie oni. (22.03.2014)