Ropáci

Ropákovi se v Praze bude žít jako doma, místní ovzduší mu to dovolí. Toto je krásné, stejně jako byl vtipný průvodce v lomu. Ale to je tak všechno a většinu krátkého dokumentu zabírá nudná neironická výplň, která jen kazí celkový dojem. Škoda, Honza Svěrák se mohl naučit psát fiktivní vědecké práce od táty, zde je vidět, že se to v době vzniku ještě nenaučil pořádně. (12.01.2019)

Tento film jsem navštívil těsně před půlnocí v jednom z Uherských kin na 40. Letní filmové škole. Byla to zcela jistě jedna z nejlepších projekcí, na které jsem byl. Vzhledem k pozdnímu času promítání byla asi jedna třetina přítomných diváků tak trošku "v náladě" a smála se každé větě, co ve filmu zazněla (především ty od Emila Nedbala samozřejmě). Díky tomuto faktu, a díky tomuto filmu, který podle mě byl jedna velká zcestná magořina do hodiny biologie jsem se u filmu pobavil tak, jako se mi to už hooodně dlouho nepoštěstilo :D 100000% (28.07.2014)

Tento film je bez kontextu české umělecké tvorby pouze průměrný počin, o kterém by nešlo říct nic víc než, že je experimentální. Avšak v kontextu české umělecké tvorby a faktu, že je to studentský film, vše vyznívá velmi špatně. Kdyby za mnou jako za pedagogem (ve skutečnosti jím nejsem) přišel s tímto filmem Jan Svěrák, tak bych na něm nenechal nit suchou. O nějakém nápadu či genialitě nelze vůbec hovořit, ba právě naopak. Vždyť přesně tohle už desítky let před Janem Svěrákem praktikoval a praktikuje jeho otec Zdeněk, což je námět s neexistující záhadnou postavou (o které navíc houbeles víme), vědecko-dokumentární formou a humorem. Právě v tomhle bych viděl velký problém, že se Jan nesnažil jít vlastní cestou, přijít s vlastním nápadem. Ropáci jsou pouze variací na Cimrmana. Divím se, že Jana s tímto záměrem soudobí pedagogové zavčas nevyhodili. A že za tento film získal nějakou cenu? Porota asi neznala Cimrmana. Já, jako soutěžící, bych se styděl. Jestli někdo vidí v podobných projektech smysl, tak tedy jen houšť. Chcete třeba někdo vyhrát zlatou palmu z Cannes? Pak si vezměte ve světě neznámý film, třeba Happy end Oldřicha Lipského, a natočte snímek se stejným fíglem. Je docela dobře možné, že dopadnete podobně jako Jan Svěrák se svými Ropáky. Na csfd si potom přečteme od uživatelů "skvělý nápad", "geniální", "originální", "obdivuhodný" a kdo ví, co ještě. Jan Svěrák v době vzniku tohoto filmu dokázal pouze to, že je synem slavného otce. Dokonce i režijní stránka filmu není vůbec dobrá. (07.10.2008)

Domnívám se, že jsem ten film viděl jako malý a že jsem pevně věřil, že něco takového existuje a dokonce jsem o tom možná psal i do písemky z přírodopisu na téma obojživelníci. Rozhodně zajímavý počin Jana Svěráka. Sice trošku amatérský ale o to více přirozený. Sci-fi jako řemen. Takový nízkorozpočtový District 9. (31.10.2009)

Na svou dobu, kdy to ještě nešlo brát jako módní ekologickou agitku, zvláště Greenpeace, jako je tomu u dnešních frikulínských dokumentů, šlo o nesmírně zajímavý a aktuální počin. Líbí se mi ten naprosto vážně představený paradox, kdy až s pokerovou tváří britského komika se nám dostává absurdních hodnocení a scén, že je jako potřeba zamořit republiku smogem, aby se ropákům (a tací mezi lidmi skutečně v reálu existují, lidé, kteří nesmějí do přírody, protože se začnou dusit, a tak setrvávají ve smogu měst, kde se jim dobře dýchá) dobře žilo. Myslím, že i v oblasti sci-fi dokumentu jde o ojedinělý unikát, absurdní hříčku s tragickým podtextem. Navíc skvěle natočenou (Svěrák měl vždy cit - tehdy ještě ne tak kýčovitý - pro výběr dobrých záběrů pro kameramany) a uvěřitelně zahranou. (09.06.2018)