Ropáci

Neznám zahraniční film s podobnou nadsázkou, ironií a humorem. To je podle mě naše česká doména. Náš jemný humor, který je mi blízký. To je to, proč bych nemohla žít jinde ve světě. Jan i Zdeněk Svěráci jsou pro mě důvodem, proč jít do kina na český film. Proč být hrdá na naši kinematografii. Proč si zachovat trochu humoru/nadsázky i v těžkých situacích. (20.07.2012)

petroleum mostensis - ropák bahnomilný // Co nám o těchto tvorech prozradil Emanuel Nedbal, největší "znalec" ropáků? // "Ty hajzlíci mám tady." // "Oni mají rádi dole smrad. Chutná jim to a dělá jim to dobře." // "Voni jsou ty holynky kousaný ... Vono to byli ti ropáci. Oni mi z nich udělali galoše." // "Že mají takovej huňatej velkej zadek, aby si ho neodřeli, když se šoupou po zemi." // "V těch zubách mají velkou sílu." // "Jestli dejchá ten nebožtík, tak je to dobrý." // "Tu naftu úplně pili. Chlastali to. A chutnalo jim to výborně." // "A sou v prdeli!" // // // "Příčina smrti. Otrava vzdušným kyslíkem." // "Dvadevadesáti oktanový benzín je to, nejlepší co máme." // (08.11.2006)

Na to, že se jedná o studentský film, a navíc o studentský film z časů reálného socialismu (i když už perestrojkového), je tenhle kraťas nebál bych se říct geniální. V dnešní době se to může zdát už směšné, ale já si dobře pamatuju, jak tehdy spousta prostších lidí z generace mých rodičů i prarodičů tuhle okatou habaďůru nepochopitelně neprokoukla a věřila, že ona zvířata opravdu existují ("protože to přece dávali v televizi...") Svatá prostoto. Nad mladým i starým Svěrákem jsem po obludném megashitu Kolja nadobro zlomil hůl, ale na tuhle lahůdku jsem nezanevřel. (12.04.2014)

Ropákovi se v Praze bude žít jako doma, místní ovzduší mu to dovolí. Toto je krásné, stejně jako byl vtipný průvodce v lomu. Ale to je tak všechno a většinu krátkého dokumentu zabírá nudná neironická výplň, která jen kazí celkový dojem. Škoda, Honza Svěrák se mohl naučit psát fiktivní vědecké práce od táty, zde je vidět, že se to v době vzniku ještě nenaučil pořádně. (12.01.2019)

Za vůbec nejlepší český fiktivní dokument považuji Dudkův snímek Byla jednou jedna budoucnost (který ze záhadných důvodů nemůžu najít v databázi ČSFD), poté následuje v mém žebříčku Zelenkův Rok ďábla, a hned za ním Ropáci. Ropáci jsou hravým a vtipným počinem, nicméně by se zde ještě pár věcí dalo dopilovat. Ale postava dědy Nedbala, připomínající Formanovy první neherecké filmy, je úžasná! A ještě by mě zajímalo, jestli teď v roce 2005 už je trasa Louny-Slaný pro ropáky průjezdná - obávám se však, že naše necitlivá ekologická politika posledních let těmto stvořením čím dál více komplikuje život. Až nám emigrují do USA, tak se nedivme! (28.03.2005)