Delirium

Delirium caldo je rozhodně jedno z nejpodivnějších a nejšílenějsích giallo, které kdy spatřil tento žánr. Základní kostra je značně nestandardní, ale na druhou stranu velice originální, snímek totiž sleduje sériového vraha mladých dívek, který pomáhá policii chytit jiné vraždící monstrum. Film je tak nabit notnou dávkou nahých slečen, které se nebojí ukázat všechno, což rozhodně snímku pomohlo a vytvořilo značně dusnou atmosféru. K tomu sposta psychadelických scén, koziček, byčíku, vražd a jde opravdu o jedno z nejšílenějších kousků v ránci žánru. A i přestože je v Delirium spousta nelogičností, druhého vraha lze zjistit cca po 20 minutách, herci jsou někdy dost toporní, tak mě tento kousek vážně sednul a moc jsem si ho užil. Věřím, že kdybych tento flák sledoval jindy, tak bych mnohem nižší hodnocení, ale protože jsem měl náladu na přesně takouhle šílenost, moc jsem si to užil a film tak dost nadhonocuji. (12.08.2010)

Giallo zamotanější než rodinné vztahy Jana Saudka, ovšem o několik řádů zábavnější. Přesto ani náhodou nedosahuje výšin notoricky známých špiček žánru. Nahých holčin je tu poměrně dost, nohy mají až do nebe a kamera si s nimi ráda hraje v detailu, ale jako celek je to místy podivně neuspořádané a negradující. Přesto jde o standardní italskou giallo kvalitu z dob největší slávy žlutého žánru. (15.03.2009)

Zvrhlé a spletité giallo, režisér Polselli se vyznačoval špinavými, bizarními, perverzními, zvrácenými a já nevím čím vším ještě, ale pokud od něj budete mít už něco nakoukáno, dáte mi jistě za pravdu.Tento film resp. "Verit? secondo Satana, La" ze stejného roku, odstartoval sérii opravdu pozoruhodných někdy až dementních psycho snímků, které mají cenu především mezi sleazy a eurotrash maniaky. Ta éra trvala celých 8 let, až do roku 80. Film se vyznačuje opravdu velkou porcí nahoty, sexuálních scén (BDSM atd) a sex.násilí, všecky ty psychedelické sekvence, snové vize, noční můry a různé sexuální fantasie, to vše tu mělo co do sebe, na tohle je tady kladen opravdu velký důraz, větší než na všechno ostatní, příběh je sice dost nesourodý, ale nakonec to zas tak špatné nebylo (musíte dokonce dost přemýšlet), i když je fakt extrémně zamotaný, vraha znáte v podstatě už od začátku, ale finále vás i tak překvapí, protože je všechno trochu jinak, má to co do sebe, jen škoda toho, že film de facto nemá žádnou pořádnou atmosféru a napětí, nudných scén tu bohužel také bylo dost, všechny vraždy (tuším 3, když vynechám tu první u jezera) tu ale jsou v té nejdůležitější finální fázi utnuty, takže skoro nic vidět není. a to nejpodstatnější chybí i větší krev, v dabované verzi se mluví něco o tom že všechny byly spáchané nožem, ve skutečnosti to byla ale jen jedna, jinak šlo o utopení a uškrcení. Vržadicí scény tu moc povedené nejsou, škoda. Plus je na straně vizuálu, smyslné Rity Calderoni, nejspíš režisérovi oblíbenkyně (celkem 3 filmy) a zaujal mě i Tano Ciramosa (parádní řízek, jednu chvíli podezřelý z vražd!) a dobrý je film i po hudební stránce (Reverberi- http://www.youtube.com/watch?v=LmjMdnoHzIM), které diváka nějakým způsobem udrží v zajímavosti. Policejní dvojka je neuvěřitelně bídná, nejkomičtější a nejhloupější jakou jsme kdy viděl, nejen v tomto žánru. Průměr v žánru, ale na Polselliho stále dobré, film je svým způsobem i dost zábavný a pěkných sličných holek, které film svojí nestydatostí oživili, je tu opravdu nespočet. Giallo maniakům tento bláznivý vyloženě iluzorní kousek doporučuji. (26.09.2011)

Po dlhšom čase som dostal chuť na nejaké originálne staré podctivé talianske giallo. Zalovil som vo svojom archíve a vytiahlo snímok "Delirium", ktorý v roku 1972 natočil Renato Polselli. S tvorbou tohto menej známeho režiséra som sa ešte nestretol, takže som nečakal žiadny giallo klenot na úrovni snímkou Daria Argenta, Lucia Fulciho či Mario Bava. Renato Polseli patrí skôr do druhej ligy v tomto špecifickom filmovom žánry. No i tak som bol s jeho snímkom "Delirio caldo" spokojný. Andante italiano giallo. *** (12.09.2017)

Až trocha extrémne zamotané giallo obsahujúce len málo hororových prvkov, ktoré sú neraz zbytočne nahradzované holými scénami. Aj na mňa ich tu bolo moc a o zdĺhavosti vyšetrovania ani nehovorím. V skutočnosti by som ale nechcel byť tým, ktorý má tento prípad vyriešiť. Asi by som z toho zošedivel. Niektoré detektívne scény / resp. nahotu by som predsa len oželel v prospech krvi. Filmu ako takému by to myslím prospelo. Kto sa však vyžíva v poriadnych nejasných kriminálkach bez nechutností, ale zato s istou porciou násilia, šialenosti a množstvom nahoty, nemalo by ho to sklamať. Delirio caldo nie je spracované a dotiahnuté ale až k tej najvyššej úrovni, akú by si možno zaslúžilo, ale čo už. Zatiaľ je to ale najnejasnejšie giallo čo som videl, v ktorom iné ako pekné ženy nenájdete. Komplet všetky ukážu minimálne svoje krásne nohy. Rozpálený cover teda neklame. Zatiaľ len 2* lebo na prvý krát ma to aj napriek všetkému až tak nezaujalo. (04.12.2008)

Film jehož stopáž mi připadala daleko delší než ve skutečnosti je. S čehož vyplývá, že jsem se snímkem spíš pronudil než abych se u něj bavil. Lepší 2hvězdy. (26.11.2023)

Afekt ad absurdum (25.10.2017)

Delirio caldo se dá v klidu označit za průměrný kousek ve světě gialla. Občas sice nudí, ale dívat se na něj určitě dá, hlavně asi i díky velkému počtu erotických scén. Sličné děvčata se rozhodně nestyděla a byla pro film rozhodně velkým oživením. Bohužel si však tvůrci moc nevěřili co se vraždících scén týká a tak je vyloženě odflákli či raději přerušili otravným střihem. Průměrný film si žádá i průměrné hodnocení 5/10 (01.06.2010)

Že jsou motivy, zápletky a pointy italských giall často zašmodrchané až tak, že sami ani pořádně neví, jak se dostanou k nějakému závěru, je věc běžná, silně erotické Delirio caldo je v tomhle ale fakt přeborník. Někde ve středu filmu jsem se prostě ztratil a přestal snažit tu nit najít a navázat. Naštěstí, i když to rozhodně nepatří k nejlepším a nejstěžejnějším kouskům žánru, film obsahuje spoustu věcí, kvůli kterým se na něj dá koukat. Jednou z nich je samozřejmě ona erotika, v trošku úchylnějším hávu a okořeněná bohatou přehlídkou italského domácího zvířectva, lehce lesbická, tradiční výborná muzika, charismatický hlavní hrdina (respektive ani ne tak on sám, jako jeho představitel), jeho velmi zajímavá až podivná manželka a naprosto nadbytečný, čistý oslí můstek, leč všudypřítomný hlídač. Naštěstí se to v závěru zvrhne v docela zajímavou podívanou. Forma lehce předbíhá a zastiňuje obsah, v tomhle případě je to však k dobru. (15.07.2013)

Režijne odfláknutý žltý kúsok, ktorý sa sústreďuje na krivky nahých žien viac, ako na príbeh. Erotický thriller, nemastný neslaný. (29.06.2016)

Mám pozretých viacero giall ale toto už bolo prestrelené.Bolo tu viacej erotiky ale niektoré sa k príbehu vobec nehodili.Celkovo príbeh nieje zlý,sériový vrah je na stope inému sériovému vrahovi ale zapracovanie do filmu to nefungovalo.Lebo tam bolo veľmi veľa nezmyselností a hlavne scén,ktoré celkový dojem viac kazili ako ho vylepšili.Je tu fantázia,snové sekvencie aj psychická nevyrovnanosť ale sú ukázané mdlo,nevýrazne a strnulo.Herci tiež nič neukázali a ukázali len to,že nevedia hrať.Mám veľkú úctu ku giallu ale toto ma vobec nechytilo.A toho vraha by zistilo aj malé dieťa,také to bolo prehľadné. (11.03.2015)

Jak je tenhle film naprosto mizernej, tak je naštěstí i patřičně úchylnej. U Polselliho ale vlastně nepřekvapí ani jedno, ani druhé. (13.02.2018)

Divné postavy, nielen ten hlavnej, ale aj všetkých ostatných, vrátane policajtov a ich amatérsky vyznievajúcich vyšetrovacích praktik. Herci všetci do jedného toporní. Dej je nezaujímavý a točí sa iba v kruhu. Príbeh síce smeruje k takmer všeodhalujúcemu finále, ale to vyznieva rovnako ako celé spracovanie tohoto gialla - mizerne. Zachrániť to nemôže ani pár prvoplánových nahotiniek. (18.01.2021)

Film na pomezi gialla a nejakeho "xyz-xtation", plny opravdu krasnych zen a divek. Obzvlast bych vyzdvihl teenku Stefanii Fassio v roli prvni obeti, ta byla moc sympaticka, a bylo mi ji lito. V hlavni roli "psycho" psycholog. :-) Zajimavy film, ktery priznivcum zanru rozhodne stoji za videni, prestoze ja jsem presvedcen, ze na nejvetsi flaky nedosahuje. A to hlavne diky neprehlednemu a trochu zmatenemu deji. (a neverim, ze sestrihana verze bude lepsi. Viden Uncut format.) P.S.: Ford Capri, velmi dobra muzika a divoky zaver jsou vyrazne plusy. 4- (16.04.2014)

Giallo, které mi tedy příliš nesedlo. Nejen, že jsem měl stále neodbytný pocit, že sleduji parodii (křečovitě přehnané výrazy), ale nějak zmizel i okamžik napětí či navození mrazivého pocitu nejistoty a hrůzy. Jasně, vraždy probíhají, sexuální podtón je v míře vrchovaté (ale erotické napětí navozující scény opět nefungují), scénárista se nám snaží předhodit pár indicií (ale jsou buď okaté a nebo zase až příliš vykonstruované). Celkově hodnotím za 1,5 a to jen díky několika věcem, které dle mne řadí tento snímek nad hodnocení nejnižší - dobře obsazená hlavní postava Dr. Lyutak a vcelku povedený námět, který by si zasloužil zatraceně lepší zpracování. (03.06.2010)

Tak můj nejspíš první shlédnutý giallo film se minul účinkem. Film je uvěřitelný asi jako to, že Chuck Norris nezná poslední číslici Ludolfova čísla. Celý film působí zmateně a nezajímavě - střih je podle mě občas úplně mimo, o nějakém vcítění se do postav nemůže být ani řeč, "artová" hudba se střídá s akční, což je asi znakem tohoto typu filmů, ale tím film působí ještě víc "béčkově". Čekal jsem krvavé scény, ty nebyly skoro žádné, což nakonec vůbec nevadilo, ale taky jsem čekal nějakou tu atmosféru, psychologii mezi postavami, "mysteriózno", ale nic z toho jsem nezaregistroval. Možná trochu té psychologie. Takže díky ní a kvůli solidnímu rozuzlení (a taky kvůli erotickým scénám :-) je film zachráněn od pádu do odpadu. (22.05.2010)

To bolo strasne psycho a nejake domotane. Vsetko vo filme mi liezlo na nervy a vsade naokolo len boli obnazene zenske prsia a dej filmu stal za velke hovno. Nejako mi moc nevonaju tie talianske filmy, ale par vynimiek sa urcite najde. (12.04.2011)

Tak u tohoto jsem se napoprvé seknul, málo se soustředil a nadhodnotil, ale jak píše giallo, na takový typ filmu asi musí být přímo nálada. Taky mi napodruhé nepřidal český dabing, který v tomhle případě ničí atmosféru, kterou bych označil jako hippie noční můru, a to je u filmu který o ničem jiném vlastně není docela problém. Nicméně některé obrazy vypadají hodně dobře. Co se týče příběhu, tak je to na kost osekaný základ žánru. V okolí řádí sériový vrah a policie se ho snaží chytit. Nezvyklé je akorát vedení příběhu, jisté atributy, které z toho dělají bizarní a ojedinělou záležitost. Zase chování vyšetřovatelů postavené na hlavu a podezřelý se směle prochází po místě činu a dokonce policii pomáhá. :-) Chová se divně, ale nikomu to nepřijde divné hehe. K tomuhle si nalít sklenku vína a pak to chytne jistě lépe. (28.05.2020)

Impotentní policejní psycholog se snaží vynahradit svou neschopnost uspokojit svou ženu pácháním hrůzných vražd na krásných ženách. Hodně časté téma kriminálních filmů sedmdesátých a osmdesátých let. Z české tvorby lze připomenout třeba snímek „Černá punčocha“ (1986) režiséra Otakara Fuky, který si napsal i scénář. Kupodivu nejinak je to i u tohoto italského filmu, který natočil režisér Renato Polselli a který si scénář napsal zrovnatak. Paradoxem obou snímků také je, že v obou případech má vrah ve své charakteristice kvalitativní poruchu vědomí charakterizovanou náhlou změnou chování s fluktuujícím průběhem. Tedy jedním slovem - delirium. Žeby Otakar Fuka pro svého krejčího opisoval od Renata Polselliho se svým policejním psychologem? No nic. Snímek obsahuje vše podstatné. Už z výrazu tváře onoho psychologa je jasné, o koho se jedná. K tomu napomáhají i jeho vnitřní monology a psychedelický soundtrack. Psychotičnem pojaté záběry ženských nohou už na samém začátku, a dále vzhledu podivných žen, se už jen podkresluje jeho zaměření ve zvrácené touze. Scény vražd jsou nechutné a brutální, ale je fakt, že na dnešní dobu svůj šokující význam spíše pozbyly. Není od věci, že policejní práce obsahuje několik málo zásadních chyb ve vyšetřování a že děj jako takový už trpí svou značnou předvídavostí. I přes to je snímek testem odolnosti v rámci potenciálu absurdna. Bizarní, pošetilé, téměř nedefinovatelné. Na dnešní rychlý svět už snímek bohužel disponuje poněkud nudící atmosférou, ale jinak za shlédnutí v rámci subžánru stále stojí. (27.12.2022)

Vyšinuté a nesmyslné gialo s mnoha nahotinkami. (02.09.2023)