Město bohů

Vynikající, ne úplně všedně odvyprávěná story z chudinské periferie Ria, kde se poctivost nevyplácí, z dětí jsou dospělí, zákon jako by nebyl, pouliční výstřely ze zbraní už vůbec nikoho nepřekvapí... Zkrátka pro mne dnešního středoevropana je tohle úplně jiná planeta (což je samozřejmě ten největší tahák, hlavně ty fakaní kriminálníci). Filmová bezvadnost. (10.09.2011)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Brazilská verze Tenkrát v Americe trochu cinknutá Milionářem s chatrče a Posledním skotským králem. A to vše v rytmu karnevalu v dobře zrežírovaném thrilleru z chudinské čtvrti Ria pod skálou s obří sochou Krista Spasitele. Film o drogách, zbraních, násilí a vraždách. Film o zločinech a smrti, o trávě a kokainu jako denním chlebu chudých obyvatel baráků s plechovými střechami, kde život a právo neznamená nic... Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=6opvlPFS5_c&feature=related (22.04.2009)

Město bohů je natočene extrémně skvěle a herci nemají chybu. Co psát dále o tomto vyjímečném dílku podle skutečné události? Kamera je živá a lítá sem a tam, ale přesto perfektně věrohodná. Atmosféra je velmi drsná, syrově poddaná. Krása a chladnost tohoto filmu je zdřejmá a krásná. Film, který musíte vidět. (20.07.2005)

FIlm, který podává neuvěřitelně drsným způsobem život v jedné z nejnebezpečnějších čtvrtí Rio de Janeira. Snímek je seskládán z mozaiky několika menších příběhů, které spolu nemají zdánlivě až tolik společného, ale dokonale se prolínají. Největším problémem Města bohů je, že z dětí se chtějí stát muži velmi brzy, ale ono se není co divit, když vyrůstají v prostředí svých "vzorů", kteří jsou vrazi, drogový dealeři a myslí si, že si můžou dělat co chtějí. Celým příběhem nás provází chlapec jménem Buscapé alias Racketa, který se také chtěl stát gangsterem, ale když viděl umírat nevinné, lidi co miloval a z jeho pokusu o přepadení vždy zůstali jen pokusy, tak se jeho jediným vysvobozím stal fotoaparát. Snímek byl nominován na čtyři Oscary včetně těch za nejlepší režii...... (18.12.2007)

Šňupu, kradu, zabíjím. Jsem muž! Město bohů musel stvořit někdo s citem pro živočišnou krásu pomíjivosti. Neodděluje zlouny, nestanoví kategorie a nekolíčkuje trať pro chrty (i když mrtvý králík na tyči nad bludištěm, pravda, tancuje). Nadiktovanej život. Narodil ses v řece, tak prostě plav. To se pak žije dost na hovno svůj sen, když se člověk pro něj topí. Létama broušenej šutr neoddiskutovatelných hodnot se v uličkách Ria asi zdá směšně naivní. ___ ,,Jak můžou tenhle svět přijmout,'' ptá se paní v nechutným topíku a teatrálně ukazuje prstíkem k pokřivený realitě. ,,Vždyť nám znásilňují stavební kameny lidské přirozenosti, tam se neděje nic, jak má,'' křičí, a podpatkem nevědomky prošívá hlavu své čivavy. ___ Jde to zkrátka mimo zaběhnutou realitu, kterou se zabývá můj zprávami, blahobytem a vzděláním vymytej mozek. Nejspíš jako když se před křovákem člověk poleje půllitrem vody jen tak pro radost (S tím rozdílem, že on by asi plakal a já jen zíral). Planeta je plná švábů a chameleonů s nepříjemně náhodně vybíraným scénářem divadelního představení a město je bordel kde se kurví všechny odstíny šedi. Co že to jsou ty ideály lidství? Jak já o sobě mohl tvrdit, že nejsem etnocentrik.. (04.07.2011)