Město bohů

Chcete poznat jinou kulturu? Chcete poznat jinou mentalitu? Chcete pravdivý příběh, ze kterého naskakuje husí kůže a běhá mráz po zádech? Pusťte si Město bohů. Film je drsný, ale neutápí se v brutalitě takovým způsobem, aby nás šokoval spoustou krve. On chce šokovat svým obsahem a krvavé scény jsou vždy natočeny tak, že i přes jejich sílu zůstává kamera v jiném úhlu pohledu a divák nesleduje jen obyčejná jatka. Sleduje neskutečně silný příběh obětí podsvětí v brazilském Rio de Janeiru. Příběh mladého chlapce ze slumu, který se touží stát fotografem, ale stojí na šikmé ploše a od jeho útlého dětství má kolem sebe jenom násilí. Dokáže se chopit svých snů, nebo se dá na dráhu krádeží a zabíjení? Snímek je natočen velice originálně, některé záběry jsou skutečně geniální a hudba v rytmu brazilské samby byla moc pěkná a stylově podbarvuje celý film. (05.09.2010)

Tolik zastřelených dětí nemá ani čtvrtý Rambo, tak stylový vizuál nemá ani leckterý snímek hollywoodských klipařů a tak roztříštěnou vypravěcí linii nemá....snad nic :-) Cidade de Deus je filmařsky vytříbenější a ve svém zobrazení krutého života ve favelách naléhavější než tematicky obdobný a podobně vyzdvihovaný snímek Tropa de Elite, ale přesto mne minul mílovým obloukem a působil na mě chladně až odtažitě...V dojmologii se nevyžívám, ale nechci pokrytecky věšet kvanta hvězdiček na film, jehož sledování se bez několika zívnutí neobešlo. (24.11.2008)

Tak to bylo druhé Rio de Janeiro, ne jako z fotek, které by lákalo jet tam na krásnou dovču. Tohle bylo město se slumy, kde život nemá cenu ani cenťáku a kde dožít se dvaceti let je umění, které spočívá v kmitání mezi kulkama a kde ten silnější má možná šanci. Místo, kde policejní hlídky jsou pouze snovou vizí a když už, tak to něco stojí. Město bohů, které je nekompromisní, nemilosrdné, surové, kde je slyšet řev, pláč, smích, přestřelky, kde se znásilňuje, drogy jsou denním chlebem, kde pomsta má zelenou, kde se srdce mění v kámen a přesto se tam žije. Tak to je Město bohů. Herecky dokonalé, bravurní a naprosto přesvědčivé. (01.05.2015)

Ano, ano, tady vidíte kam až člověka zavede zkažená lidská společnost, která ho svým sociálním sobectvím uvrhne do chudoby, a mnohem dál, do stavu kdy je největší starostí člověka pouhé přežití, a cokoliv navíc je zázrakem. Divme se, že se pak z lidských bytostí stávají zvířata. Tam vede tenhle konzumní styl života, globalizace, rozevírající se nůžky takřka třídního charakteru. Tak by si povzdechl pochybně humanistický pseudointelektuál a filozof. Hlavní hrdina tohoto "filmu bez příkras" je živoucím důkazem, že tyhle promluvy jsou kecy, které jsou k ničemu stejně jako jejich autor, pronášející tyhle perly kdesi v čajovně, an pohodlně uveleben na polštářích a obklopen oblakem dýmu pochybného složení. Každý má svoji volbu, a je jen a pouze na něm, jakou cestu zvolí. Město Bohů je film až bolestně skutečný a působivý. Kdo ví, co uvidíme za nějakých třicet let v podobně zaměřeném snímku. Budeme se divit jak se tohle mohlo dít v civilizovaném světě našeho mládí? Jak budeme vzpomínat na ty časy, kdy ještě vláda nebo cosi jí podobného, léčila feťáky, místo aby jim jejich utrpení zkrátila? Uvidíme, každý sám za sebe, svýma očima a srdcem a duší a kdovíčímještě...a zrovna teď je mi srdečně jedno, co uvidíte vy. (05.09.2005)

Tenhle film je o realisticnosti, vse ostatni je vedlejsi. Jednak tu mame herce, ktery ani jako herci nepusobi, od toho nejstarsiho dedka po nejmensi dite vsichni pusobi, jako kdyby tam skutecne zily. Dale pribeh. V podstate tu zadnej neni, hlavni postava fotograf Raketa vypravi svuj pribeh a pri tom popisuje zivot v Meste bohu, kde se vlasne vetsinou jen krade a zabiji. Film je skutecne dost drsnej, ani ne tak nakejma zaberama krve, nejaky super krvavy zabery tu moc nejsou, spis de o to, ze tu ma zbran kazdej, i petilety deti a nikdo ji nevaha pouzit. No a posledni, co prispiva k realisticnosti, je kamera. Obcas naka ta vychytavka, ale vetsinou to pusobi, jako kdyby kameraman hodil kameru na ulici mezi dav lidi, takze je vysledek hodne hustej, bohuzel casto taky neprehlednej a zmatenej, ale to k tomu tak nak patri. Co filmu vytknout, jednak je zbytecne dlouhej, ackoliv nijak nenudi a navic je to obcas dost stereotypni. A ackoliv se jedna o zajimavej film, neprislo mi, ze by byl na 5*. (15.06.2007)