Na scestí

Tahle „divoká islandská jízda“ je bohužel pěkně nudná. Chci říct, nečekejte od tohoto filmu žádnou divočinu. Tento film je spíše psychologické drama stavící na hereckých výkonech dvou hlavních představitelů, jež zachycuje přátelství dvou mužů procházející zásadním zlomem. Po prvním shlédnutí 30 %, po druhém 80 %. Tento film je o bolesti. (28.08.2008)

Vildspor bude patřit určitě mezi ty filmy, kde si okamžitě vybavím dokonalý koncert dvou dánských herců N.C.Waldaua a M. Mikkelsena, jehož vynikající herecké kvality jsem zaregistrovala už ve filmu Po svatbě. Příběh o dvou bývalých přátelích, kteří se na popud Ossyho po letech setkávají na Islandu, kde žije svůj zatím poklidný život Jimmy s rodinou. Nejdříve poměrně dlouho poznáváme obě osobnosti s jejich charakterovými vlastnostmi a mnoha otevřenými otázkami, které se nám postupně rozkrývají. Z Ossyho přímo vyzařovala současně jeho trýznivá osamělost a bolest, kterou ventiloval pro nás ze začátku dost zajímavým způsobem, než jsme pochopili proč. Možná o trochu méně patosu a šla bych rozhodně na pět, ale i tak to byl pro mě silný zážitek, který stojí za to vidět. (01.08.2015)

Vildspor předloží dva hlavní hrdiny, vyklidněnýho tatíka Jimmyho a kriminálníka Ossyho, kterej se vzpomínkou na starý dobrý časy začne Jimmymu ruinovat život. I když Jimmy není žádnej dokonalej hrdina, tak prostě s ním člověk soucítí a Ossy mu sympatičností opravdu nedosahuje ani k palcům u nohou. Až někde v půlce se konečně dozvíme něco, co nás snad přiměje změnit na Ossyho názor a díky bohu, protože se tím příběh prohloubí a dostane nový rozměr. Chování postav se odůvodní a konec docela dojme. Obstojné 3* (26.10.2011)

Dva pěkní chlapi a krásná krajina, to nemůže skončit špatně. FIlm měl správné napětí. Od Ossyho jsem pořád čekala nějaký podraz, a pořád nic, a ve chvíli, kdy jsem uvěřila, že je lepší, než jak vypadá, tak něco provede. Také motiv, jak se těžko zbavuje prohřešků z mládí, je hezky zpracovaný. Nicméně kdyby se příběh odehrával někde v New Yorku, tak by to asi nemělo tu správnou poetiku. (08.07.2008)

Jedním z důvodů mého sníženého hodnocení je autorská potřeba podložit vyústění filmu nějakým tím songem, na kterém si rejža zrovna ujel (v tomto případě Heather Nova - Doubled Up). Nevím zda existuje nějaká tvůrčí norma, která udává, že každý film musí mít svou píseň, či interní filmařská "etika," která má za cíl diváka uklidnit a podprahově smířit s katastrofálním závěrem jakéhokoliv druhu, aby slovy Cimrmanů divák stanul po kině "před tváří všehomíra s myslí jasnou a prázdnou," nebo zda tvůrce dostal při závěrečném zpracování emoční průjem. Vím však jistě, že mi tahleta předtitulková a titulková, "výtahová" hudba leze s přibývajícími zkušenostmi čím dál tím víc na nervy, a dovoluji si tvrdit, že pokazila závěr celé řady filmů. Toto je jeden z nich. Patetický závěr završila píseň o lásce(?!), kde pojítky jsou slova "letadlo" a "viděla jsem kopec zhora"... Film je pěkný, závěr posuďte sami ... (27.07.2014)