Po svatbě

Takže nejdříve mínusy - trošku už se mi začíná přejídat ta manýra ze školy Dogmy97, nejde jen o kameru, ale taky o exaltované scénáře, které vrší devastující zlomy děje a natahují strunu až k prasknutí. Přesto mě tento film opět dostal - Mads Mikkelsen se definitivně ocitl na seznamu mých oblíbených herců, skandinávci opět ukázali, že stokrát vysosaná témata lze udělat znova a svěže, několik scén mě skutečně překvapilo, čehož si v dnešní době naprosto předvídatelných dějových linek začínám velmi vážit. Samozřejmě vřele doporučuji. (11.08.2009)

Já jsem velmi pro skandinávské filmy, zejména dánské. A mám rád Mikkelsena, tuze se mi líbil třeba v Chlastu. O to víc jsem byl překvapený, že se mi Po svatbě nelíbilo vůbec. Neříkám, že by zápletka nebyla silná a umožňující mnoho pohledů na to, co je dobře a co ne. Jenom mě to nebavilo, a to ukrutně. Nebavily mě dialogy, nebavil mě utahaný děj. Abych řekl pravdu, mnohem víc by se mi to líbilo zpracované jako francouzská komedie z roku 83 s Pierrem Richardem a Gerardem Depardieau. (20.05.2023)

Dánský majstrštyk o morálce... Nezáleží vůbec na pravděpodobnosti událostí, jichž je divák svědkem a ten ironický dialog o náhodě to jen podtrhuje. Tady se spíše má ukázat relativnost urychlených hodnotících soudů a nabourat klid moralistům. Postavy jednají pod absolutním drobnohledem kamery (oči, gesta), režisérka Susanne Bier toho však neužívá "dogmaticky", vždy pouze pro zdůraznění nevysloveného. V takové poloze je Mads Mikkelsen skvělý, protože jeho herectví staví na charismatu a odezírání z drobných nuancí. Možná překvapí, že není až tak suverénním hlavním hrdinou. Hybatelé příběhu jsou i jinde. Na tomto aspektu je nejlepší neustálé kladení překážek, které jsou výborně provázané. Když už máme pocit, že linka je rovná a děj někam spěje, tak se znovu naruší (a pokaždé naprosto přirozeně). Silná je i rytmika, protože mnohé pasáže nejsou zrovna lehce stravitelné a režisérka je ohromně kompenzuje ironickými oslavami (dalekosáhlý odkaz Festen) plnými energie. Pro tak myšlenkově bohatý snímek jsou možná určité vedlejší postavy, co mají "ošéfovat" humor, až příliš jalové. Vlastně ani ty momentky v Indii příliš neřeknou, ač je jejich nezaujatý dokumentarismus velice přesvědčivý. To jsou ale pouhé drobné nešvary perfektního filmu, který je zábavný i téměř cynicky krutý. A že končí jen mlhavě a napůl beru za velké plus. (07.02.2011)

Doufám, že se mi podaří prchnout před rozdurděnými milovnicemi Matse Mikkelsena, ale tím nejzajímavějším hercem snímku byl Rolf Lassgård, se kterým jsem se smála i brečela. Z námětu mohla vzniknout patetická ptákovina, ale Bierová se k tomuto jednoduchému receptu na získání diváka neuchýlila. Místo toho nabízí sofistikovaně stupňované drama plné emocí. Libuje si v extrémním detailu, který používá nejen pro zastření zbytku scény, ale nahrazuje jím i stmívačku pro oddělení další kapitoly. Tento způsob zřejmě nebude vyhovovat všem divákům, ale já konstatuji, že velice obdivuji herce, kteří byli v pravidelných intervalech vyváděni ze své komfortní zóny, s jakou grácií tuto situaci ustáli a dokonce se s touhou po detailu sžili natolik, že vzniklo dílo velice homogenní. (30.08.2020)

Nedá mi to, ale možný spoiler hrozí ! Ja to vidím takto : chlapík šukal, chlastal, fetoval, potom si na 20 rokov odbehol vyčistiť karmu do sirotinca v Indii a ked sa vrátil, dostal dom, ženu s dzeciskami + 12 melonov k tomu! Valím do Indie! P.S. Lenže ked sa ja po dvadsiatich rokoch vrátim, tak o mňa ani bicykel nikto neoprie a ešte ma aj do rici nakopú ! (19.02.2011)